Martin Kristen je vrchním chovatelem slonů v Zoo Praha. Jejich chovu se dlouhodobě věnuje. Během svého života nasbíral zkušenosti v této oblasti nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Z jeho odpovědí je cítit obrovské nadšení z těchto majestátních savců. V následujícím rozhovoru se dozvíte nejen, co chov takovýchto zvířat obnáší, ale i vtipné historky, které se chovateli slonů mohou přihodit.
Dlouhodobě se věnujete chovu slonů. Co je na slonech specifického v porovnání s jinými zvířaty?
Především jejich velká inteligence, kterou se řadí v závěsu hned za primáty.
Jak byste popsal váš běžný pracovní den?
Pracujeme od sedmé hodiny ranní. Po rychlé vizuální kontrole všech slonů, změříme tělesnou teplotu a provedeme základní úklid pavilonu. Mezi osmou a desátou hodinou probíhá veterinární trénink všech slonů s výjimkou dospělého sloního samce, na kterého je čas až v odpoledních hodinách. Trénink se skládá především z každodenního mytí celého těla slona za pomoci vysokotlaké pistole. Během mytí si slon lehá, zvedá nohy a chobot. Chovatel tak má možnost detailně zkontrolovat celé jeho tělo a zjistit, zda nemá nějaký zdravotní problém. Veškerý trénink probíhá takzvanou pozitivní motivací, tedy za každý provedený cvik dostane slon adekvátní odměnu.
Jednou za čtrnáct dní v rámci tréninku provede veterinář u všech slonů rutinní odběr krve. Se stejnou frekvencí dochází i k vážení dospělých slonů, malá slůňata se váží každý týden. V rámci péče o tělo provádíme i pedikúru sloních kopýtek a nášlapů. Po úspěšném provedení ranní tréninkové rutiny dostane každý slon „snídani“, což jsou u nás máčené otruby s vitamíny, u mladších zvířat navíc doplněné o kokosový olej. V létě se snažíme veškerou práci u zvířat směřovat tak, aby byla hotová do desáté hodiny dopolední. Pak odcházejí do výběhu, kde stráví valnou většinu dne. Ve výběhu je připraveno objemné krmení (seno a větve). V průběhu dne pak výběhy slonům několikrát střídáme, dokrmujeme či připravujeme enrichment.
Naším cílem je, aby sloni co nejvíce byli pohromadě a aktivní. Proto se kontakt s člověkem omezuje jen na nezbytně dlouhou dobu, tedy cca 30 minut každý den. Zatímco jsou sloni venku, v pavilonu se pečlivě uklízí a připravuje krmení na noc. V odpoledních hodinách přichází řada na sloního samce Ankhora, jehož trénink probíhá v teplém počasí na dvorku pavilonu slonů, v chladu uvnitř pavilonu. Součástí každého pracovního dne jsou i nezbytné práce jako údržba pavilonu a jeho okolí či mytí oken v návštěvnických prostorách.
Mohl byste porovnat podmínky chovaných slonů v Zoo Praha a těch žijících ve volné přírodě?
Sloni žijící ve volné přírodě tvoří matriarchální společnost. Skládá se z příbuzných slonic různého věku, jejich slůňat a mladých sloních samců („výrostků“), kteří žijí opodál. Ti jsou již příliš staří, aby je skupina brala za slůňata, ale zároveň příliš mladí na vlastní samostatný život. Dospělí sloní samci žijí většinou samotářským životem, skupinu samic navštěvují jen v době páření. Ale občas dokáží tolerovat kolem sebe právě tyto sloní „výrostky“. Ti mají možnost se pozorováním učit chování opravdového sloního samce. Takový je i náš cíl. Chceme, aby naše skupina byla co nejvíce podobná skupinám ve volné přírodě.
Narození sloních samiček Lakuny a Amalee nás k tomuto cíli posunulo. Ve spojení s jejich matkami Janitou a Tamarou, jsou obě slůňata základem pro úspěšný a hlavně přirozený chov slonů v Zoo Praha na dalších čtyřicet let. Naše předchozí odchovy, pětiletí výrostci Max a Rudi tráví veškerý čas ve výběhu s dospělým samcem Ankhorem. Ten svojí přítomností není jen vzorem, ale částečně dokáže klidnit jejich impulzivní a skotačivou náladu.
Sloni v Zoo Praha jsou často odměňováni netypickými dárky, například neprodanými vánočními stromky či dýněmi. Jaké jiné speciální zážitky u vás sloni mohou zažít?
Novinkou pro tuto sezónu je vybudované kaliště ve velkém travnatém výběhu. Původně bylo naplánováno v jiném místě, sloni však měli jiný názor. V průběhu loňského roku si vytvořili velkou jámu na opačné straně výběhu. Ta se pravidelně plnila dešťovou vodou a sloni ji postupně rozšiřovali a využívali k pohazování či válení se. Plány jsme změnili a přivedli k díře vodu. Teď můžeme i v tropických vedrech kaliště zavážet jílovitou hlínou a plnit vodou. Bahno totiž mají sloni asi nejraději.
Sloni mají údajně strach ze včel. Setkal jste se s tímto osobně?
Je to pravda, naštěstí se nám včelí roje vyhýbají.
U slonů se mi zdá překvapivé, že i přes svou velikost dokáží chodit velmi tiše. Překvapil Vás někdy potichu se pohybující slon?
V dobách starého pavilonu velkých savců v dolní části zoo, jsme se slonicemi Gulab a Shanti chodili na procházky a to v běžné návštěvní době. Pokud jsme k návštěvníkům přicházeli zezadu, lidé si jich všímali až ve chvíli, kdy jsme procházeli přímo kolem nich. Starší ročníky občas úlekem zahazovaly francouzské hole.
Vzhledem k tomu, že se péči o slony dlouhou dobu věnujete, určitě jste s nimi zažil mnoho legračních situací. Mohl byste prosím nějaké jmenovat?
Při komentovaném koupání slonů ve venkovním bazénu jsem byl slonicí Gulab shozen do vody. Dodnes v tom vidím její jasný úmysl, Gulab je obrovská osobnost a víme, že ráda dělá naschvály. Bohužel to byl letní víkend s velkou návštěvností, takže pohled na chovatele plácajícího se v bazénu se slony vzbudil obrovské nadšení. Naštěstí se jedná o historku z dob, kdy chytré telefony ještě neexistovaly. Takže ten pohled na mě a smích několika stovek návštěvníků v momentě, kdy jsem vylezl promočený z bazénu a sáhl do kapsy pro utopený telefon, nikdo naštěstí nenatočil a nedal na internet.
Kvůli pandemii byly zoologické zahrady zavřené. Chyběli slonům návštěvníci? Pokud ano, jak jste se slony pokoušel rozveselit?
Sloni běžně vnímají návštěvníky jen jako kulisu. Před pandemií by si žádný z nich nevšiml, že procházím v pracovní uniformě návštěvnickou cestou okolo jejich výběhu. Zavřená zoo to změnila, více si všímali okolí.
Nejdůležitější v době pandemie pro nás bylo zachovat co nejvíce běžný provoz a především péči o naše slony. Což se nám nakonec s dávkou štěstí podařilo.
Autor: Adam Aubrecht
O tom, jak si sloni koncem roku pochutnávali na neprodaných vánočních stromcích, si přečtěte v našem dalším článku.
Foto: zoopraha.cz
