Aplikace olomoucké univerzity dokáže měřit stres na pracovišti

Dominik Dubovči

Zatímco dosud se měření srdečního tepu využívalo především ve sportu, vědci z Univerzity Palackého dokázali najít využití takového monitorování i při pracovním výkonu. Díky svým znalostem a dostupným technologiím vyvinuli unikátní algoritmus. Ten bude měřit stres zaměstnanců a napomůže tak ke zlepšení kvality a efektivity práce.

Měření srdeční frekvence není žádný převratný objev. O jejím přínosu ví svět už dlouho. Činnost srdce odráží stav nervového systému a je ukazatelem toho, jak organismus reaguje na fyzický a psychický stres. Právě to zaujalo vědce z olomoucké Fakulty tělesné kultury (FTK). Ti se ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého rozhodli, že využijí výsledky měření ke zhodnocení stavu zaměstnanců, kteří pracují pod určitým tlakem.

Vyvinuli tak novou mobilní a webovou aplikaci, která komunikuje s hrudními pásy prostřednictvím Bluetooth. Pokrokem je však především větší efektivita celého procesu. „Hlavní výhodou aplikace je zkrácení doby měření na tři minuty z původních patnácti, které potřebovala k měření starší desktopová aplikace vyvinutá na FTK,“ uvedl hlavní autor projektu Jakub Krejčí z Katedry přírodních věd v kinantropologii. Podle něj je snížení času potřebného k měření radikální. Nyní probíhá jen jednu minutu vestoje a poté dvě minuty vleže. Kromě samotného měření testovaný také odpovídá na několik otázek týkajících se jeho pocitů.

Sledováním a vyhodnocením měření pak vědci mohou určit úroveň přepracování zaměstnanců a také snížit riziko pracovního úrazu či neschopnosti. Sama aplikace vypočítává takzvané TR skóre a na základě něj navrhuje konkrétní doporučení pro pokračování tréninku či pracovní zátěže. Výsledky a doporučení se dají prohlížet v mobilní aplikaci i ve webovém rozhraní a a lidé je mohou sdílet s trenérem nebo oprávněným pracovníkem ve firmě. Aplikaci je možné prostřednictvím drobných úprav přizpůsobit pro monitoring různých variant stresu dle reálných potřeb klienta.

Výzkumný tým nyní hledá komerční partnery pro další vývoj nadějné aplikace. Vědci svému projektu věří. „Monitoring zaměstnanců se dnes jeví jako velmi perspektivní. Rozhodli jsme se jím zabývat s cílem předcházet nebezpečí vzniku syndromu vyhoření, zranění, případně chyb z důvodu nepozornosti nebo vyčerpání, a to i na základě reálných požadavků z průmyslu,“ uvedl Petr Suchomel z Vědeckotechnického parku UP důvody, které jeho tým vedly k výzkumu. Zda bude úspěšný i ve shánění peněz ukáže budoucnost.

Díky aplikacím si někteří lidé už neumí představit jediný den. Aplikace nám připomínají kdy máme jít cvičit, pomůžou nám, když si nevíme rady s překladem cizích jazyků nebo nám dokážou najít nejlepší restauraci ve městě. Některé aplikace nám také například pomáhají v každodenní realitě (Vitadio, Be my eyes), některé dokáží v problémové situaci i zachraňovat životy (Záchranka). Jiné byly zase naopak vytvořeny za účelem pobavení či vzdělávání (HistoryLab).

Zdroj: zurnal.upol.cz

Foto: zurnal.upol.cz, www.nytimes.com