V dnešní době se neustále řeší téma vzdělávání na školách, a zejména pak výuka dějepisu. Vyučující, a potažmo i celý systém, totiž kladou důraz na neustále omílanou látku pravěku, starověku a středověku, zatímco na novodobé dějiny v rámci běžných hodin dějepisu už na většině škol nezbývá čas. Tak dochází k tomu, že především mladá generace nemá ani tušení, co se ve významných dnech 20. století vůbec událo. Na tento problém upozornil například i youtuber Kovy, který spolupracuje s Českou televizí na projektu zaměřeném právě na téma výuky dějepisu na středních školách.
Ve svém rozhovoru jsem proto zjišťovala názor tří mladých studentek, které studují na gymnáziu v Litomyšli. Jednou z nich je Terezie (15), která je na osmileté formě studia této školy a chodí do kvarty, a druhou Justýna (15), která čtyřletou formu gymnázia studuje prvním rokem, a poslední respondentkou byla Michaela (17), která je také na osmileté formě studia a navštěvuje sextu.
TEREZIE
Jak jsi spokojená s výukou dějepisu na své škole?
Moc ne. Nepřijde mi správné, že jsme druhou světovou válku probrali během dvou hodin, bylo to jen letmo. Myslím si, že je to velmi důležité téma, ze kterého by si naše generace měla vzít ponaučení, a už nikdy neudělat stejnou chybu, jako nechat někoho podobného Hitlerovi ovládnout svět.
Je pro tebe tedy důležité znát novodobou historii?
Ano, rozhodně. Přijde mi, že je velmi smutné a trapné, že někdo neví, co se stalo třeba v roce 1968, kdy probíhala druhá světová válka, kdo byl Stalin, nebo že dokonce byla nějaká Sametová revoluce. Viděla jsem minulý rok v pořadu 168 hodin anketu, kdy se studentů ptali na významné osmičkové události, a polovina nevěděla. Myslím si, že moji vrstevníci by toho měli vědět mnohem více, a rozčiluje mě, když je někdo neznalý, protože si myslím, že je zásadní být aspoň trošku v obraze. Podle mě je hodně důležité znát dějiny svého národa a státu, ve kterém žijeme.
Co by šlo udělat pro to, aby mladí lidé dějiny svého státu znali?
Například organizovat různé přednášky s lidmi, kteří to zažili. Nebo dělat určité programy, kde si žáci zkusili to, jak to dříve bylo, jak se jejich předci cítili – třeba jen na jeden den ve škole předvést, jak to vypadalo za komunismu. Prostě ukázat jim to nějakou zábavnou formou. Jako super příklad mi přišel projekt na Instagramu, který chtěl ukázat, jak by to vypadalo, kdyby měla dospívající židovská dívka v době nacistického Německa a holocaustu instagramový učet.
Jak jsi ty sama spokojená s tím, jakým způsobem se u vás ve škole učí dějepis? Je výuka vyvážená v poměru starších a novějších dějin?
Tak určitě je jasné, že těch starších dějin je víc, proto se budou probírat delší dobu. Pravěk a starověk se vždycky budou probírat déle než třeba 20. století. Mrzí mě ale, že učitel všechno čte z učebnice a neříká nám svůj vlastní názor, který by se občas hodil. Přijde mi, že je zbytečné probírat pravěk. Začala bych například od Sámovy říše, ale nějaké homo habilis a homo sapiens sapiens… Určitě je dobré znát základy, ale podle mě je zbytečné to probírat až takhle důkladně, protože by jinak zbylo mnohem víc času na podrobnější výklad dějin 20. století.
JUSTÝNA
Jak jsi spokojená s výukou dějepisu na škole?
Já jsem spokojená celkem hodně. Sice jsem se ze začátku bála, hlavně vyučující a jejího přístupu, ale nakonec jsem si zvykla a hodiny dějepisu mě učí, že bez práce to nepůjde. Při dějepisu dávám ve srovnání s ostatními předměty největší pozor a myslím si, že paní učitelka má největší autoritu. Z hodin si pamatuji mnohem víc než na základní škole, což si myslím, že je určitě dobře.
Takže pro tebe dějepis představuje důležitý předmět?
Ano. Přijde mi důležité znát svou minulost, minulost svého státu. Asi není úplně nutné znát předměty z pravěku, ale určitě bychom měli znát novodobé dějiny. Občas mě zaráží, jak mladí lidí kolikrát nevědí, co se stalo v osmičkových letech, proto si myslím, že je dějepis důležitý.
Myslíš si, že je škola schopná poskytnout lidem znalost dějin 20. století?
Určitě, ale muselo by se urychlit, nebo úplně změnit vyučování. Protože dějiny 20. století vyjdou na základní škole na poslední pololetí, kdy už je škola u všech na posledním místě, a na střední škole je to taky až ke konci. Myslím, že by pomohlo vyučovat to v jinou dobu. A určitě by si to všichni více zapamatovali, kdyby se pouštěly třeba i dokumentární filmy. Myslím, že právě tyto dějiny jsou z celého dějepisu ty nejzajímavější.
Je tedy správné, aby toto vzdělání dala lidem škola? Nebo by se o to měli zajímat více sami?
Nejvíce by tomu podle mě měla dát škola, takový ten základ, a potom je už na každém, jakým směrem se vydá. Určitě by se tyto dějiny měly ve škole probírat více, ale zároveň by se lidé měli více zajímat sami. Mně osobně hodně pomohl seriál Vyprávěj, a proto jsem si i sama dohledávala důležité události a podobně. Pokud je totiž neznáte, tak je podle mého názoru strašně těžké orientovat se v dnešní politice a správně se rozhodnout, pro koho volit. Pokud se tedy sami budete zajímat o dějiny, získáte určitě alespoň širší rozhled.
Měl by se na dějepis klást stejně velký důraz na školách všeho typu (učiliště a podobně), nebo by měl být někde měl probírán hlouběji, a jinde naopak jen povrchově?
Já myslím, že by měl být brán hlouběji na školách s nějakým historickým zaměřením a také na gymnáziích. Zároveň by neměl být opomíjen na učilištích. Myslím, že tam se to nemusí probírat až tak do hloubky a podrobně, ale 20. století je stále velmi důležité pro všechny, ať už pro gymnazisty nebo techniky. A ještě větší škoda je, že se na některých školách neučí vůbec.
MICHAELA
Jak jsi spokojená s výukou dějepisu na tvé škole?
Nejsem. Naše hodiny jsou nudné, nezáživné, většinou se u něčeho zasekneme a nedostaneme se tam, kam bychom měli. Za těch šest let, co jsem na gymplu, jsme se ještě nikdy nedostali k druhé světové válce, což mi přijde docela nešťastné.
Proč by ses vlastně chtěla dostat k problematice druhé světové?
Přijde mi to mnohem zajímavější než pravěk. Pravěk je pro mě o ničem. Období druhé světové nebylo tak dávno, v dnešní době přece stále žijí lidé, kteří ji zažili.
Myslíš, že je důležité znát novodobé dějiny?
Myslím si, že by o tom měl každý mít nějakou představu, ale nevím. Pro mě osobně to zase tolik velký význam nemá, prostě se to stalo a tak to bylo. Dějepis je pro mě něco, co po mně vyžaduje škola, ale není to něco zásadního, co bych potřebovala pro svůj život.
Ovlivňuje podle tebe znalost historie názory lidí?
To je na každém z nich, mě osobně z historie něco málo ovlivní, ale že by to bylo nějak silné, to bych zase neřekla.
Myslíš, že by historie měla být vyučována na všech školách?
Základy by měl získat každý, ale detaily už jsou jenom pro zájemce. Na všech školách by to mělo být aspoň jeden rok, aby studenti získali nějaké základy, ale není potřeba mít dějepis čtyři roky na všech typech škol. Mně osobně by taky stačilo proletět všechno během roku, ale vím, že i u nás ve třídě jsou lidi, kterým by to nestačilo.
A jakým obdobím by se tedy podle tebe mělo v dějepisu začínat, aby byla výuka smysluplná?
Začínat by se mělo 18. stoletím, kde začíná být zajímavé. Třeba pravěk je pro mě nudný a přijde mi, že se tomu věnujeme zbytečně moc, a na novodobé dějiny pak nezbývá čas. Výuka by pak určitě měla probíhat i formou hry, abychom se nemuseli dokola učit letopočty, ale spíš uměli pracovat s informacemi.
A jak by měla být výuka postavena?
První měsíc nebo měsíc a půl bych dala pravěku, dále tři měsíce starověku a do konce roku pak středověk. Na ten by navázal novověk ve druhém ročníku a poslední dva roky by bylo fajn probírat opravdu jen novodobé dějiny.
Závěrem
Když jsem se studentkami mluvila, snažila jsem se zůstat objektivní a nezasahovat do rozhovorů, i když jsem se všemi respondentkami hned v několika věcech souhlasila. S výukou dějepisu je to totiž strašně složité. V dnešní době existuje velké množství skupin – jsou to lidé, kterým znalost historie přijde alarmující a nutná, na druhé straně stojí jedinci, kteří dějepis doslova nesnáší a v jeho znalosti nevidí absolutně žádný smysl. Zároveň jsou tu také skupiny studentů, kteří základní mezníky historie vidí jako součást obecných znalostí. Je proto velmi obtížné najít nějaký střed, jak vyhovět všem těmto lidem.
Stojím si za názorem, že historie není vůbec nudná, ale chápu, že ne každý ji vnímá jako důležitou. Jenže to se podle mě mýlí. Znát historii alespoň svého státu jednoduše je určující, a to hned v několika ohledech. Ať už pro utvoření kritického myšlení, pro správné rozhodnutí, koho budu volit, a nebo prostě jen proto, abychom nevypadali jako hlupáci. Dějepis je tedy něco, co nás formuje, kde jsme teď a kdo vlastně jsme. Jsou to všichni ti hrdinové, kteří se nebáli a postavili se za něco, čemu věřili, a my dnes díky nic stojíme silní a jsme schopní uspořádat obrovskou demonstraci na Letné.
Ale zpátky k výuce. Jak by podle vás měla vypadat výuka? To je otázka. Například já mám dějepis hrozně ráda, takže mně osobně nikdy nevadilo hodiny sedět nad letopočty a tlačit si je do hlavy (ale to jsou ti šprti). Myslím, že v dnešní době by ale opravdu bylo ideální samotný koncept výuky předělat. Děvčata měla pravdu. Proč strávit pololetí pravěkem a celý druhý ročník středověkem, když na to důležité nikdy nedojde? Neříkám, že pravěk a středověk nejsou důležité části dějin, jen v dnešní době jsou maličko důležitější věci. První světová válka, vznik ČSR, druhá světová válka, rok 1948, 40 let nadvlády KSČ, rok 1968 a rok 1989. Novodobé dějiny nejsou to, čemu by měl vyčleňován speciální seminář, novodobé dějiny by měly být pevnou součástí struktury výuky dějepisu na středních školách. A je jedno, jestli se dějepis na dané škole vyučuje rok nebo čtyři, 19. a 20. století by se učit mělo vždy. K čemu pak totiž dějepis je, když víme, kdy byly peloponéské války, ale nevíme, proč to máme vědět? K čemu nám dějepis je, když děláme špatná rozhodnutí a nedokážeme argumentovat? K čemu nám dějepis je, když neznáme ani to, co zažili naši vlastní rodiče?
Autor: Gabriela Kokešová
Foto: mkstrebic.cz, epochaplus.cz
