Český režisér Jiří Vejdělek, tvůrce filmů Ženy v pokušení či Účastníci zájezdu, představil 24. října na plátnech kin po celé republice svůj nový kousek. Tentokrát se ujal zfilmování části knihy českého autora a kastelána Evžena Bočka Poslední aristokratka. V hlavních rolích září Hynek Čermák, Tatiana Dyková a mladá začínající herečka Yvona Stolařová.
Stejnojmenná knižní předloha vyšla v roce 2012 v nakladatelství Druhé město a je prvním dílem dosud čtyřdílné série. Český spisovatel a kastelán na milotickém zámku Evžen Boček v ní vypráví příběh očima mladé aristokratky, která se se svými rodiči vrací v zimě roku 1996 na rodové sídlo Kostka. Seznamují se se tříčlenným personálem, který by v prvních okamžicích vyděsil opravdu každého – hospodyně léčící psychické i fyzické strasti ořechovkou, hypochondrický údržbář a kastelán s averzí vůči lidem, především „muflonům“ (slangový výraz pro návštěvníky). Formou deníkových zápisků je v knize popsáno období od začátku prosince roku 1996 do 24. března roku 1997.
Filmová adaptace se divákům pokouší nastínit hlavní zápletku prvního dílu knižní série – příjezd hraběcí rodiny na rodové sídlo a nelehké vypořádávání se s (nejen) finanční krizí. Hrabě František Kostka (Hynek Čermák) vkládá veškerou svou energii a úsilí do toho, aby z několik let chátrající Kostky udělal nový domov pro svou (žijící i zpopelněnou) rodinu. Jeho žena Vivian (Tatiana Dyková) však touží po jediném – zámek prodat a vrátit se zpět do milovaného New Yorku. Na pomyslném středu vah stojí jejich dcera Marie III. (Yvona Stolařová), která se kromě „rodinné krize“ musí vypořádat s faktem, že je prokletá a svých dalších narozenin se nejspíš nedožije.
Na scénu přichází zlatý trojlístek v podobě zámeckého personálu. Nedůtklivý kastelán Josef (Martin Pechlát) za dobu „bezvládí“ z Kostky vytvořil izolované místo a s představou davů hlučných návštěvníků, nedej bože zvonícího telefonu, se nehodlá smířit. Situaci neulehčuje ani údržbář pan Krása (Pavel Liška), v knize známý pod přezdívkou pan Spock, jehož největším životním děsem je plešatost a jakákoli nevyléčitelná nemoc. Zlatým hřebem je hospodyně paní Tichá (Eliška Balzerová) a její podomácku vyrobená ořechovka, která je lékem na každý problém. Dle jejích slov funguje i jako afrodiziakum a antikoncepce, záleží jen na dávkování.
Šestice stěžejních postav již na první pohled evokuje záruku dobré komedie. Charaktery vyvedené do extrému již samotným Evženem Bočkem jsou ve filmu ještě více podpořeny umem jednotlivých herců. Největší potlesk za svůj herecký výkon by zasloužila Eliška Balzerová, která se do své role naprosto vžila a na plátně předvedla bravurní výkon. Poklonu si rovněž zaslouží za svůj „pěvecký“ výkon Pavel Liška, který by jistě – nebýt fiktivní postavou – odradil svými nemocemi plnými písněmi nejednoho návštěvníka.
Podívám-li se na film z pohledu dějové linie, divák by nic hlubokého očekávat neměl. Děj není nijak náročný a oproti knize, jež ukončený děj nemá, se režisér Jiří Vejdělek příběh uzavřít pokusil. Nutno také dodat, že film ztvárňuje pouze část prvního dílu knižní série, tedy pouze měsíc prosinec. Ve filmu rovněž dochází k vypuštění některých v knize důležitých postav, na intenzitě to příběhu však neubírá. Hledáte-li českou komedii, u které nebudete muset přemýšlet a budete se moci téměř dvě hodiny neustále smát, na Poslední aristokratku si určitě zajděte. A pokud chcete mít ze snímku ještě silnější zážitek, doporučuji si před návštěvou kina přečíst alespoň první z Bočkových knih, tedy právě Poslední aristokratku.
Na závěr bych doplnila tři zajímavosti. Při natáčení scén s paní Tichou a její milovanou ořechovkou pochopitelně Eliška Balzerová žádný alkohol nepila. V závěrečné scéně, při novoročním ohňostroji, však všichni herci tento alkoholový zázrak skutečně ochutnali. Druhou zajímavostí je, že si ve filmu zahrála i herečka Veronika Kubařová (ztvárnila postavu letušky), která namluvila právě ony čtyři díly knižní série Aristokratka. Poslední zajímavostí je, že natáčení celého filmu probíhalo na pěti místech – Lemberk, Buchlovice, Rájec, Jaroslavice a symbolicky i v Miloticích, kde je kastelánem právě Evžen Boček.
Autor: Nikola Sedmáková
Foto: ČSFD
