Uprchlické tábory. Časté téma. Nenáviděné i věčně obhajované. Legální a nelegální migrace do států Evropy přivádí občany vyspělých evropských zemí kolikrát na pochybné myšlenky ze strachu ztráty svého blahobytu. Jak to v takových táborech funguje, se můžeme dozvědět z mnoha různých nezávislých i oficiálních studií a dokumentů.
Nejdříve se jí kvůli vzhledu smáli, teď je úspěšnou modelkou
Rain Dove je modelkou. Na tom by nebylo nic zvláštního, jenže ona díky svému androgynnímu vzhledu může předvádět nejen dámskou, ale i pánskou módu.
Proč číst
…aneb obhajoba knihy.
Koncert pro Andu jako inspirace z malého města
Letos tomu je deset let, co nejjižnější české město Vyšší Brod, známé zejména díky klášteru, zažilo velesmutnou událost. Ve věku patnácti let podlehla rakovině zdejší dívka, Aneta Biňovská. Člověk, který byl za svého, bohužel tak krátkého života nanejvýše inspirativní, optimistický a neustále úsměvnosící.
Asi jaro
Srdce buší na doraz Rozechvělé tělo Utíkající myšlenky Nezebe tě ani ranní mráz Jelikož slunce už svítí K životu se všechno probouzí Brzy zavoní i první jarní kvítí Pomalu mizí dne zachmuřelé kazy A být lásky plný, stále usmívajíc se, vědět, že teď tě jen tak něco nepoloží, ani vrahů srdce munice Bohu děkuj každý den, […]
Nezatěžujme zbytečně přírodu, říkají Frusackem dvě Češky
Také se Vám stává, že jdete do obchodu, abyste si nakoupili a na spoustu potravin potřebujete další a další mikrotenové sáčky? Jakmile ale dojdete domů, abyste vybalili nákup, všechny ty sáčky musíte vyhodit a nejlíp rovnou vynést koš. Stejně to měly i Hana Němcová a Tereza Dvořáková, které přišly s ekologickou alternativou mikrotenových sáčků.
Lidové písně, které slýcháme na cestách
Už jste někdy přemýšleli nad tím, jaká hudba vám hraje na kterémkoli vlakovém nádraží? Nejde totiž jen o pouhé znělky a věty: „Vlak je připraven k odjezdu,“ nebo časté „Omlouváme se za zpoždění vlaku.“ Mimo tyto věty se v reproduktorech doslova skrývají krásy naší země. Ty, které každý zná. Lidové písně, či slavná Vltava od Bedřicha Smetany.
„Díky tomu, že každému návštěvníkovi věnujeme péči, tak se nám to vrací,“ říká muzejní pedagog z Muzea roku
Nejdříve cena Gloria Musealis, letos návštěvníky zvolené Muzeum roku. Tak by se dalo v jedné větě charakterizovat Muzeum Hlučínska ve městě Hlučín, nedaleko Ostravy. O Muzeu jsme si povídali s jeho muzejním pedagogem Jirkou Neminářem.
„Mám tu klid a žiju!“
„Ani jsme se vlastně nepředstavili,“ říkám a natahuji ruku. „Já jsem Kristýnka,“ odpovídá nám milá paní stiskem ruky. Všechno to začalo zprávou od Patrika. „Ahoj, na nádraží je každý den jedna paní na vozíku. Sedí tam i v těch mrazech. Chtěl bych s ní udělat reportáž. Jdeš do toho se mnou?“
Slunce zas vychází
Jak krásné je, šťastný být, jak krásné je, se někomu otevřít. Jak bolestným může se stát, když přestane vás v noci někdo hřát. Jak nijaké jsou všechny nenávisti a zlosti. I ty zlé věci se dějí, abychom si více vážili těch, kteří nám jen dobro přejí. Slunce zas vychází, nakloň se mu, vystav tvář, ať vlasy se […]