Překonat sám sebe může člověk v různých situací a podobách. Jako arachnofobici se můžeme překonat tak, že si pochováme tarantuli. V méně extrémním případě se překonáme a usmějeme se na člověka, který nás nesnesitelně rozčiluje. A vůbec, každý z nás se den co den v něčem překonává, třeba už jen tím, že se ráno nevyspaný přinutí vstát z postele.
Člověk je tvor pohodlný. Celé etapy vývoje společnosti se neustále snaží si všechno ulehčovat. Proč lovit zvířata, když je můžeme chovat? Proč chodit, běhat, když můžeme jezdit autem? Proč chodit do marketu plného lidí, když můžeme nakupovat doma jedním kliknutím přes internet? V důsledku věčného zjednodušování nakonec zlenivíme a pak se musíme překonávat.
Překonávejme se ale i v zajímavých věcech. V takových, ke kterým nemáme dost odvahy. Nejen proto, že je zábavné, ale především i zdravé pro duchovní růst a rozvoj osobnosti. Překonejte se pokaždé, když vás napadne nějaká myšlenka a zároveň s ní na vás vyskočí nějaké „ale“. Například se ráno vzbudíte a uvědomíte si, jak dlouho jste nemalovali a že na to máte chuť a náladu. Ale nemám tempery, nemám papír, nemám štětec, nemám čas. Pomůcky se snadno dokoupí nebo něčím nahradí a alespoň malá chvilka volného času se zaručeně najde. Nedávno mě v podobné situace inspirovala kolegyně z práce. Ta mi vyprávěla, jak se nestihla naobědvat, jelikož celou obědovou pauzu proseděla u klavíru, na který hrála a zpívala.
Přichází období léta, máme krásné počasí, takže se naskytuje plno možností, co a proč dělat. Neměli bychom se toho bát. Život je dar a ten se má užívat. Třeba moje největší překonání bylo za poslední dobu vylézt do výšky 37 metrů na komín staré čističky. Nebojím se výšek, ale bála jsem se, že to nezvládnu po fyzické stránce a přede všemi se ztrapním. Nakonec jsem se ale překonala. A musím říct, že ten nádherný výhled za sebou nechal všechna ta protivná „ale“.
A tak vám i my přejeme, ať do toho vždycky jdete po hlavě :-)!
Autor: Alice Dušková
