Litevský deníček #2 | Dobrý Zprávy

V minulém deníčku jsem psal, že se vracím zpátky do Vilniusu. Dalo by se tedy asi čekat, že tahle část mých zápisků bude právě o litevském hlavním městě. Vůbec tomu tak ale není, protože jak po cestě do Vilniusu, tak v jeho okolí je ještě tolik zajímavých míst, která stojí za vidění, že zkrátka procházky po městě ještě musí počkat.

Cestou zpátky do Vilniusu si dělám malou zastávku v národním parku Aukštaitija. Krásná procházka lesem a kolem jezera bez jediného živáčka široko daleko se po té dlouhé cestě autem hodila. Park nabízí mnoho míst, kam se podívat, já byl na vyhlídce Ladakalnis.

Po procházce jsem si v autě na mapě prohlížel, kudy pojedu zpátky, a zahlédl vesnici Ignalina. Chvíli jsem přemýšlel, co mi ten název říká, a pak si vzpomněl na seriál Černobyl (tomuto seriálu je věnován jeden z našich starších článků), kde byla zmíněna jaderná elektrárna Ignalina, ve které je stejný reaktor RBMK jako byl v Černobylu. Bylo mi jasné, že už nemůže fungovat, a odtušil jsem, že tam určitě bude zajímavé muzeum jaderné energetiky. Napsal jsem Deividasovi z autopůjčovny, že se zpozdím, a vyrazil směr Ignalinos atominė elektrinė.

Příjezd k elektrárně je přehledně značený, najednou se přede mnou objevují komíny elektrárny a já přijíždím na přeplněné parkoviště. Že by až takový zájem turistů? Vydávám se k hlavnímu vstupu a suverénně vstupuji dovnitř. Pár kroků za dveřmi mě ale zastavují dva vojáci se samopaly a otázkou: „Kam jako jdete?“ Jak se dozvídám o čtvrt hodiny později, v informačním centru, kam jsem byl nasměrován, elektrárna sice přestala (až) v roce 2009 fungovat, ale nyní v ní probíhají dekonstrukční práce a ti samí zaměstnanci, kteří tam dříve vyráběli elektřinu, se nyní snaží tento energetický gigant bezpečně rozebrat. Do reaktorové místnosti a velína se ještě pořád dá dostat, ale musíte si předem objednat prohlídku. Když to neuděláte a přijedete naslepo, můžete aspoň zkouknout v infocentru krátký film o historii a současných pracích na elektrárně. Jestli byste chtěli vidět, jak vypadá černobylská elektrárna a nechcete do zamořeného Černobylu, jeďte do Ignaliny.

Nabitý informacemi nasedám do auta a vyrážím na poslední kousek cesty do Vilniusu.

Po třech dnech a tisíci najetých kilometrech křížem krážem po Litvě jsem se vrátil do litevského hlavního města, odevzdal auto, a ještě ten večer, kdy jsem do města přijel, se vydal na malou průzkumnou procházku centrem.

Vilnius opravdu žije a velmi rychle vstupuje do Evropy 21. století. O tom ale až později. Moje povaha mi nedovoluje zůstat dlouho na jednom místě, a tak jsem si po příjezdu do Vilniusu naplánoval dva malé výlety mimo město. Oba autobusem – jeden do Kaunasu a druhý na hrad Trakai, takže další dva dny minus, ale pak už se vydám pořádně se porozhlédnout po městě.

Ráno jsem malinko zaspal, a tak místo trolejbusu sedám do Uberu, což byla nakonec výhra, protože mi řidič zkratkovitě popovídal, jak se architektura Vilniusu rychle proměňuje z nudné komunistické šedi do nádherných moderních staveb. Na autobusové nádraží dorážíme v poslední možnou chvíli. V podstatě jen přeskakuju z auta do autobusu, který se do minuty rozjíždí, a jsem zase na cestě. Mířím do hodinu vzdáleného Kaunasu, který je s populací 290 000 lidí druhým největším městem v Litvě.

Město se nachází na soutoku řek Nemunas a Neris a jeho poloha se tak už ve středověku nabízela jako vhodné místo ke stavbě různých pevností a opevnění. Já se zašel podívat na část městského opevnění, nazvané Devátá pevnost, která se nachází až na okraji města. V historii se v ní vystřídaly carské, sovětské a nacistické posádky. Pokud rádi putujete do minulosti a zajímá vás obzvlášť vojenství, pak by vám návštěva kaunaské Deváté pevnosti neměla chybět v itineráři.

Pevnost začali stavět carští Rusové, poté k ní přistavěli betonovou dostavbu sovětští vojáci a nakonec ji využili nacisté pro vyhlazování nejen litevského obyvatelstva. Hrůznou historii tohoto místa připomíná mohutný betonový památník holokaustu.

V centru města se pak nachází hrad Kaunas, ze kterého však kvůli požárům a bitvám zůstala jen věž. Je z ní ale hezký výhled, takže za návštěvu to rozhodně stojí.

Při hledání místa na oběd jsem narazil na restauraci Goodfella’s, zmiňuji ji hlavně proto, že je to jeden z krásných příkladů proměňující se Litvy. Mladí lidé si otevřeli moderně vypadající podnik s originálním, ale i místním jídlem a jíst tam byl vážně zážitek. Nosili mi na ochutnání kde co a za celou dobu jsem se v Litvě nepotkal s milejším personálem. A i ceny tam byly super.

Po cestě zpátky jsem se vracel velkou alejí Laisvės, která je lemovaná nízkými stromy a vysokými částkami na cenících přilehlých restaurací. Zkrátka i malé město jako Kaunas má své turistické centrum. Každopádně se mi Kaunas hodně líbil, opravdu moderní město s pěknými kostely, bohatou historií a narozdíl od Vilniusu i autobusovým nádražím z tohoto století.

Autobusem se za soumraku vracím zpátky do svého bytu ve Vilniusu, abych ráno mohl zase vstát a odjet pryč. Tentokrát jen pár kilometrů daleko, na ostrovní hrad Trakai.

Je to asi něco podobného, jako když jezdí turisti z Prahy na Karlštejn. Naštěstí jsem vyrazil brzo a hradní brány se mi v podstatě otevíraly před nosem. Když jsem totiž odcházel, hrad se začínal pořádně plnit lidmi. Trakai byl ve středověku významný hrad – ležel na baltské obchodní tepně a po dlouhou dobu byl jedním z center Litevského velkoknížectví. Uvnitř na vás čeká expozice, která vás provede třemi patry hradu i jeho podzemím, a dozvíte se mnoho o historii hradu i Litvy samotné. Jak jsem již zmiňoval, hrad se nachází na ostrově, ale vede k němu most, takže žádné plavby se nemusíte obávat. Pokud jste ve Vilniusu, určitě se vyplatí si sem udělat výlet. I okolí je pěkné a klidné, dokážu si představit, že v sezóně tu ale může být docela plno.

Tolik k mým toulkám po různých místech Litvy. Zbývají mi dva dny a já ještě neviděl skoro nic z hlavního města, ve kterém už vlastně dva dny bydlím. Příští zápisky do deníčku už budou jen o něm!

Autor: Jakub Jílek

První díl Litevského deníčku čtete ZDE.

Foto: Jakub Jílek

Jakub Jílek

Související Příspěvky