V neděli 6. září zasáhla nejen filmový svět smutná zpráva o smrti Jiřího Menzela. Slavný filmový režisér, který za svůj snímek Ostře sledované vlaky získal dokonce Oscara, zemřel ve věku 82 let. Pojďme si proto nyní společně připomenout jeho inspirativní život a neznámější počiny na velkém plátně.
Jiří Menzel se narodil v roce 1938 v Praze. Na FAMU, kam v roce 1958 nastoupil, strávil dohromady čtyři roky. Studium absolvoval u režiséra a scénáristy Otakara Vávry společně s Věrou Chytilovou nebo Evaldem Schormem a v 60. letech pak stál jako spoluzakladatel u zrodu československé nové filmové vlny.
Tři roky po studiích a roli ve filmu Věry Chytilové Strop debutoval Menzel sám jako režisér se zfilmovanou povídkou Perličky na dně (1965) od Bohumila Hrabala. O rok později pak přišel první celovečerní a pro Menzela nejzásadnější film – Ostře sledované vlaky. S dalším Hrabalovým dílem převedeným na filmové plátno totiž mladý režisér slavil velký úspěch a získal za něj Oscara. Po nástupu normalizace Menzel i nadále pokračoval ve spolupráci s oblíbeným spisovatelem a natočil dnes již kultovní klasiku Skřivánci na niti, snímek však nastupující cenzura nepovolila a film se k divákům dostal teprve po sametové revoluci v roce 1989.
I přes přituhování politických poměrů a zesílení cenzury si však režisér dokázal uchovat svůj osobitý styl a točil další a další zásadní díla české kinematografie. Vznikly tak snímky jako Báječní muži s klikou, Postřižiny, Báječná léta pod psa nebo Vesničko má středisková. I za posledně jmenovaný film z roku 1986 byl Menzel navržen na cenu filmové akademie, nominaci však už ve druhou zlatou sošku neproměnil.
Po revoluci pak přišel již známý a světové uznávaný režisér se snímky jako Žebrácká opera nebo Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. který byl úspěšně uveden také na filmovém festivalu v Benátkách. Jedním z posledních velkých režisérských počinů byl pak kromě hudební komedie Donšajni velkofilm Obsluhoval jsem anglického krále z roku 2006, rovněž natočený podle literární předlohy Bohumila Hrabala.
Jiří Menzel bezesporu zanechal v dějinách československého (a později i českého) filmu nesmazatelnou a zásadní stopu. Jeho filmy, přinášející radost i zármutek, totiž ovlivnily nejen diváky napříč několika desetiletími, ale stejně tak inspirovaly nejednoho režiséra k vlastní tvorbě. A na této nové generaci je, aby se na tak výraznou osobnost české kinematografie vzpomínalo a především také nikdy nezapomnělo.
Autor: Jan Meichsner
Zdroje: ČSFD, Aktuálně.cz, ČT24
Foto: Bioscop, Fotoarchiv Reflexu
