Mezinárodní festival dokumentárního filmu Jeden svět pokračuje i v létě. Další projekce, debaty a koncerty probíhají 15. a 16. července v Olomouci. Pokud jste Festivalové dny nestihli, nezoufejte, protože Dobrý Zprávy to vzaly za vás. V rámci sekce Promítej i ty je možné i nadále za minimální poplatek zhlédnout vybrané snímky online. Jedním z nich je dokument věnovaný technologiím a umělé inteligenci Ahoj, robote (Hi, Ai).
Osmdesát osm minut dlouhý dokument německého režiséra Isa Willingera paralelně sleduje příběh Texasana Chucka a Japonky Sakuraj. Oba trpí samotou a oběma se do života připletou roboti s umělou inteligencí – Harmony a Pepper –, kteří jim mají pomoci s prožíváním osamělých dní. Divák je tak svědkem snah interakce robotů a lidí. Dokument je protkán názory odborníků z oblasti informatiky a vývoje umělé inteligence a záběry z odborně zaměřených konferencí.
Na začátku jsme svědky příchodu dvou robotů do dvou lidských životů. Chuck si bere domů dokonalou robotku Harmony, jež mu má být životní partnerkou, starší dáma Sakuraj má trávit osamělé dny s dětsky vyhlížejícím robotem Pepperem. Hned na první pohled je patrný rozdíl v samotném vzhledu robotů – zatímco Pepper na první pohled opravdu vypadá jako robot, Harmony chybí k dokonalé napodobenině člověka jen opravdu málo.
Co ale oběma chybí, je cit pro komunikaci. Postupně sledujeme, jak se komunikace mezi stroji a lidmi dostává na hranu a dochází k nedorozuměním a nepochopením. V dokumentu je zmíněno, že člověk je schopen sdělit v jedné větě tři až čtyři informace. Robot naopak z těchto informací vybere dle něj tu nejdůležitější a tu sdělí. Pro komunikaci s umělou inteligencí jsou proto klíčové krátké a jednoduché věty, což je pro člověka často náročné splnit. Komunikace mezi protagonisty a jejich roboty je v mnoha situacích komická, až tragikomická.
Ahoj, robote se také zaměřuje na otázku vědomí, respektive zda by měli roboti mít vědomí. Argumenty jsou předkládány prostřednictvím jedné z odborných konferencí. Jedním z nich je, že roboti nedokážou dokonale interagovat, nemají-li vědomí. Je zde rovněž poukázáno na fakt, že lidský mozek je svým způsobem také stroj, avšak mnohem dokonalejší.
Dokument ve mně vyvolal spoustu pocitů. Svým způsobem byl děsivý, ale také nadějný. Překvapila mě informace, že se třeba roboti tuleních mláďat používají při práci s autisty a lidmi trpícími Alzheimerovou chorobou. Současně mi přejížděl mráz po zádech při představě, jak málo stačí k tomu, aby se umělá inteligence obrátila proti nám.
Umělá inteligence dává lidstvu do rukou „zbraň“. Mohla by nám uškodit, ale může nám také přinést spoustu nových možností a nadějí. Je jen na lidech, jak se s touto „zbraní“ vypořádají. Zda se roboti stanou našimi pomocníky, nebo zda nás nahradí – třeba na některých pozicích, jako jsou recepční v hotelu.
Slavné drama českého spisovatele Karla Čapka R. U. R. vyšlo poprvé v roce 1920. Myslím, že se ani jednomu z bratří Čapků tehdy ani nesnilo o tom, na jaké cestě by roboti mohli za pouhých sto let být.
Autor: Nikola Sedmáková
Co všechno se v tyto dny na Jednom světě promítá, si můžete připomenout v našem souhrném článku k programu.
Foto: Jeden svět