Závody Formule 1 patří k nejsledovanějším sportovním událostem planety. Je tomu tak již dlouhá desetiletí, za něž se řada závodníků nesmazatelně zapsala do historie sportu. Černou kaňkou na královně motorsportu však vždy byla otázka bezpečnosti nejen jezdců, ale i fanoušků. Mnoho skvělých jezdců přišlo přímo při závodech o život, včetně trojnásobného mistra světa Ayrtona Senny či jediného šampiona in memoriam Jochena Rindta. V tomto článku se však podíváme, kterým technickým vymoženostem vděčíme za to, že v posledních třech dekádách se počet smrtelných nehod v F1 snížil téměř na nulu.
Široké veřejnosti pravděpodobně otevřel oči incident, který se odehrál v roce 1955 při legendárním závodě 24 hodin v Le Mans, kdy francouzský pilot Pierre Levegh po kolizi vletěl přímo do okolostojících diváků. Tragédie si vyžádala 80 obětí. Méně tragicky naštěstí dopadla Velká cena Mexika 1970, kdy pořadatelé nezvládli více než 200 tisíc návštěvníků, kteří si stoupli nebo sedli, kam chtěli. Dalo by se říci, že podél trati tvořili živé bariéry. Mexická Velká cena poté na 16 let zmizela z kalendáře závodů, a to oprávněně, jelikož tento způsob organizace si koledoval o velký průšvih.
Bezpečnost na prvním místě
Vývoj bezpečnostních prvků však není záležitostí pouze posledních let, například traťoví maršálové, kteří jezdce upozorňují na nebezpečí na trati notoricky známými žlutými vlajkami, jsou součástí Formule 1 již od úplně prvního závodu, tedy od roku 1950. Ochranu jezdců dále zajišťovaly také přilby, které však původně byly z korku. Jejich dnešní podoba je od těch z roku 1952, kdy byly zavedeny povinně, naprosto k nepoznání.
Kombinézy se staly povinnou výbavou jezdců v roce 1963, o 12 let později se dá hovořit již o nehořlavých kombinézách, a to díky nastavení standardů v ochraně proti požáru. Dnešní kombinézy dokáží vydržet teploty mezi 600 až 800 stupni Celsia včetně komponentů jako jsou zip nebo ponožky.
Monokok, což je část monopostu formule 1, ve které sedí pilot, je vybaven množstvím bezpečnostních prvků, které zabraňují proražení a jsou výhradně ohnivzdorné. Monokok, stejně jako přilby a kombinézy, prochází řadou testů, než kolem něj může být postaven zbytek monopostu.
Mezi nejdůležitější a nejznámější bezpečnostní opatření patří safety car, který se poprvé objevil při Velké ceně Kanady 1973. Tehdy však spíše než zklidnění přinesl zmatek, když řidič safety caru špatně identifikoval vedoucího jezdce a na konci závodu nikdo nevěděl, kdo vlastně zvítězil. Pravidelně se objevuje v seriálu GP od roku 1993, v roce 2000 se ujal volantu legendární Bernd Mayländer, který bezpečnostní vůz při Velkých cenách řídí dodnes.
Poměrně nedávno byl přidán zatím poslední výrazný prvek ochrany, kterým je tzv. svatozář (anglicky halo). Je to konstrukce nad kokpitem chránící hlavu pilota. Především kvůli svému vzhledu byla zpočátku svatozář kritizována, avšak již několikrát bylo prokázáno, že zabránila vážnému zranění závodníků. Hlavně v případech, kdy se jiný vůz vznese a zasáhne oblast kokpitu přímým nárazem.
Grosjeanova nehoda
V listopadu loňského roku se fanoušci královny motorsportu stali svědky děsivé nehody, která mohla starším divákům připomenout bouračku Nikiho Laudy z roku 1976. Na rozdíl od rakouského mistra světa vyvázl však aktér nehody, Romain Grosjean, s mnohem lehčími zraněními. Jezdec týmu Haas dokonce z hořícího vraku odešel po svých, což se při pohledu na rozpůlenou formuli zdálo být takřka nemožné.
Monokok Grosjeanova Haasu byl při nárazu zbaven téměř veškeré karoserie, avšak to nejdůležitější svůj účel splnilo – nárazové struktury, které jsou součástí ochranného vybavení ochranné buňky, absorbovaly většinu energie bočního nárazu. Experti již pracují na ještě komplexnější ochraně před bočním nárazem, od sezony 2022 by měla být součástí všech monopostů F1.
Nejdůležitější roli při hrozivé bouračce však hrálo halo. Po prvotním nárazu, kdy přední nárazová struktura v nosovém kuželu auta doslova rozpárala svodidla a změnila se při tom na prach, monokok dále pokračoval v otevírání mezery mezi dvěma částmi svodidel a jedině díky svatozáři a ochrannému oblouku nedošlo ke kontaktu mezi Grosjeanovou helmou a svodidlem. Jak by to dopadlo nebýt těchto ochranných prvků, to si raději ani nechceme představit.
Ukazuje se tedy, že bezpečnost ve formuli 1 ušla od padesátých let minulého století obrovský kus cesty a i když je ochrana jezdců na špičkové úrovni, vývoj stále pokračuje. Technologický pokrok v této oblasti je velice důležitý, díky němu se totiž mohou aplikovat prvky ze závodní tratě i na civilní a jiné prostředky a mohou tak zamezit smrtelným nehodám na silnicích.
Autor: Matěj Holaň
Jednou z největších legend Formule 1 je bezesporu Niki Lauda. V květnu roku 2019 svět motorsportu však navždy opustil, při této příležitosti jsme vám přinesli přehled všech důležitých momentů jeho zářné kariéry.
Foto: foxsports.com, iDnes.cz, gpfans.com, topgear.com.ph, formula1.com
