Podruhé narozený syn Formule 1 aneb vzpomínka na Nikiho Laudu

Jan Meichsner

Ve věku 70 let opustil svět královské třídy motorsportu Formule 1 legendární trojnásobný mistr světa Niki Lauda. Rakouský závodník, kterému v závodění nezabránil ani odpor rodiny, ani vážná nehoda při Velké ceně Německa 76´, se stal během své závodní kariéry jedním z nejlegendárnějších jezdců všech dob. My vám nyní přinášíme obsáhlý portrét tohoto rakouského šampiona.

Niki Lauda před svou nehodou v roce 76´

K závodění tíhl Niki Lauda už od útlého věku. Měl talent a cit pro techniku vozu. Na start své jezdecké kariéry však potřeboval nemalé peníze, přesněji řečeno asi půl milionu tehdejších rakouských šilinků, a tak vyrazil pro finanční podporu za svou rodinou. Rod Laudů tvořili v té době převážně finančníci a bankéři. Především dědovi a otci se myšlenka vůbec nezamlouvala a neexistovalo tedy, aby mladý Niki obdržel na své závodění potřebnou částku.

Zarputilý Niki se však nakonec dohodl s jinou bankou a v roce 1970 se už proháněl ve Formuli 2. Po celý rok dokazoval, že má na to, získat sedačku ve třídě nejvyšší, a nakonec se tak opravdu stalo. Pro sezónu 1971 tehdejší stáj March nastoupila do Formule 1 a Niki Lauda si mohl poprvé vyzkoušet závodění mezi těmi nejlepšími. Nebylo bez zajímavosti, že rakouský jezdec nastoupil do Formule 1 rok po jediném posmrtném mistrovi světa v historii. Tím byl Jochen Rindt, kterému se stal osudným strach z uhoření ve svém monopostu, a tak se při každé jízdě pásal pouze čtyřbodově. Při tréninku v Itálii pak německý jezdec narazil do bariéry a ve velké rychlosti vypadl ze svého vozu. Stal se mu tak osudným strach z něčeho, co Nikiho Laudu málem připravilo o život. To bychom však předbíhali a je potřeba se vrátit do roku 1971 až 1974. V těch letech se závodění pro Nikiho Laudu a jeho tým neslo v duchu několika nepříliš úspěšných sezón. Pak si rakouského talentu všimli v italském Maranelu, což je sídlo stáje Ferrari a mohla začít Laudova cesta na vrchol.

Přišla přelomová sezóna 1975, která byla zahájena náročným argentinským závodem už 12. ledna. Na konci celého závodního klání byl také znám nový mistr světa, kterým se nestal nikdo jiný než Niki Lauda. Ferrari díky dovednostem rakouského jezdce získalo mistrovský titul po dlouhých 11 sezónách. K ročníku 1975 je ještě potřeba doplnit jednu poznámku. Ten rok totiž nebyl přelomový jen pro Nikiho Laudu a stáj Ferrari, ale byl také revolučním pro celý svět závodění. Vůbec poprvé totiž v závodě Formule 1 bodovala žena, kterou byla Lella Lombardi.

Avšak zpět k Niki Laudovi, tomu se po premiérovém titulu dařilo i v následujícím ročníku, než přišel osudový závod VC Německa 1976. Tehdy na nejnáročnějším okruhu celého seriálu, jehož jedno objetí trvalo i přes velkou rychlosti nelidských sedm minut, velmi hustě pršelo. Niki Lauda před závodem svolal schůzi, na které ostatní závodníky od účasti odrazoval. O jediný hlas bylo však nakonec rozhodnuto, že se závod uskuteční.

Jede se druhé kolo předlouhého okruhu na hodně mokré trati a Niki Lauda ve Ferrari naráží do bariéry, od které se jeho vůz odráží zpět na trať. Tam do něj v plné rychlosti vráží americký jezdec Brett Langer, rakouský jezdec je po nárazu bez helmy uvězněn v hořícím pekle. To způsobí, že utrpí vážné popáleniny v oblasti hlavy a obličeje a je převezen ve vážném stavu do nemocnice.

Je 42 dní po nehodě a na programu toho zářijového víkendu je závod na okruhu v Monze. Na jeho startu stojí poprvé od havárie, k překvapení celého světa, Niki Lauda. V té době jednonásobný mistr světa vytrpěl neuvěřitelné a rozhodl se, že když nevzdal boj o život – nevzdá ani boj o titul mistra světa. Jeho návrat je fenomenální a hned ve svém první závodě, který absolvuje ve speciálně upravené kukle, končí na skvělé 4. pozici. Následuje Velká cena Kanady a USA – ve druhé jmenované se Niki Lauda dostává i na stupně vítězů a obsazuje bronzovou pozici. Před posledním závodem je tak stále na dosah titulu a může završit fenomenální závodnický comeback. V posledním závodě pod horou Fuji však silně prší a situace se velmi podobá té z Německa. Rakušan ze závodu ze zřejmých důvodů odstoupí a svůj první a poslední titul vyhraje James Hunt. Niki Lauda však svým návratem nakonec dokázal mnohem víc, než by si člověk uměl představit. Stal se totiž podruhé narozeným synem královny motorsportu Formule 1. Po titulu v roce 1977 a tří sezónní pauze pak prožil na začátku 80. let další velký comeback, ve kterém už s McLarenem vybojoval dva tituly.

Po konci své závodní kariéry pak provozoval vlastní leteckou společnost, a stal se televizním komentátorem Velkých cen. Hodí se ještě dodat, že jako konzultant pomohl Niki Lauda mnoha stájím v nové éře k titulu. Zemřel 20. května v kruhu svých nejbližších.

Foto: expres.cz

Letos přichází sportovní svět o velmi talentované lidi, pojďme si proto připomenout také životní cestu mladého fotbalisty Josefa Šurala.