„Jít sám jako nosorožec,“ je rčení, které zní v buddhistických textech a odkazuje na jejich klidný a samotářský život, kterého by měl každý z nás dosáhnout. Tento druh nosorožců nezanechal stopu jenom v mytologii, folku hinduismu a buddhismu, ale objevil se i v dílech Aristotela. Jejich význam pro duchovní svět však v minulosti nezabránil jejich lovu. Na začátku minulého století byl tento druh na pokraji vyhynutí, dnes se mu však díky mnoha projektům o zachování druhů a přírody daří. Je to tedy příběh, který na rozdíl od mnoha jiných nemá smutný konec.
Nosorožec indický je přirozeným obyvatelem Indického poloostrova. Nachází se hlavně v travnatých oblastech severovýchodní Indie a Nepálu. Domovem jim jsou národní parky, které jim dodávají bezpečí a důležitý prostor. S novou zprávou o jejich počtu, která se kvůli pandemické krizi opozdila, se ukázalo, že toto zvíře dříve na pokraji vyhynutí nyní prosperuje. Roku 2018 ochránci napočítali kolem 3 600 jedinců. Dnes jejich počet činí podle Mezinárodní nadace pro nosorožce 4 014.
Hlavně kvůli nelegálnímu pytláctví byl jejich počet na začátku dvacátého století pouhých sto kusů. Pytláci je lovili kvůli jejich rohům, které mají mít vysokou cenou jako dekorace nebo i afrodisiakum. Mezinárodní unie pro zachování přírody nosorožce indické označila v dnešní době za zranitelné. Nejsou již tedy v ohrožení vyhubení, ale stále nejsou úplně v bezpečí. „Pro druh, který byl kdysi nebezpečně blízko vyhynutí a čítal méně než 100 jedinců, je toto obnovení skutečně pozoruhodné,“ napsala v prohlášení výkonná ředitelka nadace Nina Fascioneová.
Ve 21. století však pro ně není největší nebezpečí nelegální činnost pytláků, ale hlavně legální rozšiřování lidské přítomnosti. Lidé stále více využívají travinaté oblasti, kde se nachází. Mnoho chráněných území již naplnilo svůj limit, kolik nosorožců mohou podporovat. Kvůli tomu se stále častěji stává, že vkročí do člověkem obydlené oblasti. Navíc novou hrozbou je i klima. Stále častější záplavy a sucha způsobují veliké potíže. Častější záplavy již zahubily nemálo nosorožců. Naštěstí se jich více narodí než umře. Jejich čísla jsou tedy stále na vzestupu.
Tento skokový nárůst nastal hlavně díky pandemii, která svět svírá již od roku 2019. Uzavření parků pro návštěvníky přineslo nosorožcům potřebný klid k rozmnožování. Tomu nyní pomáhá i nově zavedené rozhodnutí uzavírat pro veřejnost místa, kde se nosorožci páří. „Konečným výsledkem všech těchto snah je více prostoru pro nosorožce a více narozených mláďat,“ sdělila Fascioneová.
Vlády Indie a Nepálu mají hlavní zásluhu za jejich nárůst a prosperitu. Se snahou o jejich zachování přichází zamezení pytlácké činnosti, ochrana prostředí a snaha o rozšíření nynějšího území, ve kterém se nosorožci nacházejí. Tím jim chtějí dát potřebný prostor k životu. Nový program, na kterém spolupracuje mnoho organizací se státy samotnými, plánuje uměle dosadit nosorožce indické do parků, ze kterých v minulosti vymizeli. Budoucnost těchto zvířat dosud není jistá, ale stále existuje naděje.
Autor: Jonáš Maixner
O tom, jak se daří nosorožcům v Africe, se můžete dočíst v našem dalším článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Zdroje: worldwildlife.org, savetherhino.org, cnn.com
Foto: savetherhino.org, worldwildlife.org
