Tour de France. Nejslavnější cyklistický závod planety slavil v roce 2013 svůj stý ročník. Významným dílem se na něm podílel i náš jediný český reprezentant ve startovním poli Roman Kreuziger. Do poslední vrchařské etapy to dokonce vypadalo, že by to mohlo „zacinkat“, avšak únava nejen z vlastních výkonů, ale především z pilné práce pro lídra jeho týmu Saxo-Tinkoff Alberta Contadora nakonec nad rodákem z Moravské Třebové zvítězila. Celkové páté místo je ale i tak naprosto fenomenálním úspěchem nejen pro Romana, ale také pro českou silniční cyklistiku, která si ve své historii užila úspěchů pouze poskrovnu.
Na Staré dámě, jak se tomuto monumentálnímu závodu přezdívá, debutoval Roman v roce 2008. V této sezóně na sebe poprvé upozornil, a to vítězstvím na etapovém závodě Kolem Švýcarska, kde překvapivě porazil tak velká jména, jako Nizozemce Andyho Schlecka nebo italského fenoména Damiana Cunega. Tým Liquigas jej na Tour vyslal společně s dalším talentovaným mladíkem, Vincenzem Nibalim, jako dva potenciální lídry. Lépe si nakonec vedl český závodník, který si třináctým místem při své první účasti v závodě udělal jméno jako jeden z největších talentů světové cyklistiky. Bylo tomu tak i proto, že se do posledního dne přetahoval o bílý trikot, který je udělován nejlepšímu jezdci do pětadvaceti let, s již zmiňovaným Andym Schlekem.
Dvakrát za sebou v elitní desítce
V následujících dvou ročnících již patřil do širšího okruhu favoritů, to Kreuziger potvrdil devátým místem v roce 2009. Po diskvalifikaci Američana Lance Armstronga, kvůli dopingovým skandálům, se posunul na celkové osmé místo, což bylo dosud nejlepší celkové umístění českého závodníka v tomto závodě.
Naprosto stejný scénář následoval i rok poté, kdy se opět umístil na krásném devátém místě, avšak po pozdější diskvalifikaci celkového vítěze Tour Alberta Contadora znovu poskočil na místo osmé. Tento rok byl mentorován od Ivana Bassa, hvězdného Itala, který se pyšní dvěma triumfy na jiném třítýdenním etapovém závodě, Giro d’Italia. Celkové vítězství nakonec vybojoval Andy Schleck, soupeř Romana o bílý trikot z předchozích let.
Přestup do Astany a první zklamání
V týmu Liquigas panovala zajímavá situace ohledně kapitánství na akcích Grand Tour (Giro, Tour, Vuelta), kdy na rozdíl od ostatních stájí, které si vždy určily jasného lídra, zvolili těchto lídrů více. Sice to znamenalo, že i několik jejich jezdců figurovalo v elitní desítce závodu, avšak to hlavní jim stále unikalo – celkové vítězství, o které jde především. Možná i proto zamířil Kreuziger do stáje Astana, kde mu bylo slibováno místo lídra poté, co dopingové kontroly vyřadily z pelotonu na dva roky dosavadního lídra Contadora.
V sezóně 2011 dosáhl svého dosud nejlepšího umístění na Grand Tour, na italském Giru skončil celkově pátý. Vedení stáje na něj apelovalo, aby odjel v jejich barvách i následnou Tour, i když to Romanovi jako nejlepší nápad nepřišlo, vzhledem k vyčerpání z právě dokončeného Gira. Lídrem však nakonec nebyl, protože se v tomto ročníku s Tour loučila ikona stáje Astana Kazach Vinokourov. Oba si nakonec prošli těžkými pády v tomto závodě, zatímco český závodník pokračoval i s frakturou ruky, pro kazašského fantoma znamenala zlomená stehenní kost konec kariéry na Staré dámě. Nepříjemnosti se zraněním znamenaly pro Kreuzigera jeho nejhorší umístění na Tour, v celkovém pořadí skončil na 112. místě.
„Byla to pro mě taková objetá Tour. Proto se těším na ty další. Každá je totiž jiná, zvláštní, jedinečná. Tour je Tour. Víc než jakýkoliv jiný závod. Tak to prostě je,“ řekl po závodě český jezdec.
V naprosté světové špičce aneb Tour de France 2013
Na konci roku 2012 ohlásil český vrchař přestup do ambiciózního týmu Saxo-Tinkoff. První úspěch na sebe nenechal dlouho čekat, když se mu podařilo zvítězit v jarní klasice Amstel Gold Race, která se každoročně koná na území Nizozemska.
I přesto do Tour de France 2013, stého ročníku legendárního závodu, nevstupoval jako lídr svého týmu. Tím nebyl nikdo jiný než dopingový hříšník z dřívějška a dvojnásobný vítěz Tour Alberto Contador. Na startu Staré dámy se tedy objevil neobvykle silný tým, kromě španělsko-české dvojice figurovaly na soupisce další velká jména, jako Australan Michael Rogers či Ir Nicholas Roche, syn vítěze Tour z roku 1987 Stephena Roche.
Největším favoritem na startu však nebyl žádný z jezdců Saxo-Tinkoff, avšak britský jezdec Chris Froome, který v loňské edici Tour skončil na druhém místě za svým týmovým kolegou Bradley Wigginsem. Při Wigginsově neúčasti se právě Brit narozený v keňském Nairobi měl stát vítězem stého ročníku francouzského monumentu.
První etapy provázela řada pádů a také kuriózní incident, kdy se týmový autobus australské stáje Orica-GreenEDGE zasekl pod cílovou konstrukcí a pořadatelé ho málem nestihli odklidit, než se do cílové rovinky přiřítil celý peloton. Žádný z větších favoritů na celkový triumf v úvodních etapách neztratil, na lámání chleba došlo až v osmé etapě, která byla první v itineráři Tour s přídomkem horská.
Hlavní domestik Chrise Frooma Australan Richie Porte nastolil v závěrečném, nesmírně těžkém stoupání do Ax 3 Domaines naprosto brutální tempo a ze skupiny hlavních favoritů postupně odpadával jeden jezdec za druhým. Neskutečný pohled se oku českého fanouška naskytl, když mezi posledními čtyřmi jezdci, kteří se drželi Portova tempa, byl i Roman Kreuziger. Po dalších nastoupaných metrech však k údivu všech fanoušků začal kontakt s dvojicí týmu Sky ztrácet Alberto Contador, a tak byl náš jezdec nucen dle týmové strategie zpomalit a pomoci svému týmovému kolegovi dojet v co nejlepším čase.
Z řad fanoušků se ozvala řada nesouhlasných poznámek na formu Contadora a „El Pistolerovi“ vyčítali, že nenechal Kreuzigera, jedoucího zjevně v lepší formě, jet s Froomem a Portem. Náš jezdec však tyto ohlasy razantně odmítl.
„Moje výkony jdou určitě stranou, protože tu máme jiný cíl s týmem Saxo-Tinkoff a Alberto na tom byl o hodně líp, takže věříme, že se dostaneme do posledního týdne, kdy jsou Alpy, stále v boji o vítězství,“ prohlásil český cyklista po prvním horském dojezdu Tour. Na otázku, jak se cítí on osobně, se pouze zdravě usmál a opět zdůraznil, že jeho osobní ambice jdou stranou.
Froome tak před prvním volným dnem držel žlutý trikot, následovaný španělským štírkem Valverdem, Kreuziger s Contadorem obsadili místa v druhé polovině první desítky.
Po několika rovinatých etapách a časovce, kde dosavadní lídr Tour nahnal na své pronásledovatele další vteřinky, svitla týmu Saxo-Tinkoff jiskřička naděje, když se jim podařilo se utrhnout v nenápadně vypadající rovinaté etapě díky silnému bočnímu větru zbytku pole a nahnat důležité vteřinky na ostatní rivaly. Španělsko-českou dvojici tento únik katapultoval na třetí, respektive čtvrtou příčku.
To ale nebylo od českého závodníka zdaleka vše. V sedmnácté etapě čekala na cyklisty náročná horská časovka, která měla ukázat, kdo je opravdu v nejlepší formě, co se týče jízdy v kopcích. Kreuziger předvedl famózní výkon, když na několika mezičasech figuroval dokonce na druhém místě, v závěrečných kilometrech však pár vteřinek ztratil. I tak etapu dokončil na skvělém čtvrtém místě, čímž si vylepšil osobní etapové maximum a v celkovém pořadí čtyři etapy před dojezdem do Paříže jako první Čech stanul, alespoň virtuálně, na stupních vítězů.
Tento neobyčejný úspěch umocňuje i fakt, že po celou dobu Tour byl k ruce svému lídrovi Contadorovi, a ani na vteřinku nezačal sobecky myslet na své osobní ambice. Jel prostě tak dobře i jako pomocník, že to stačilo, aby se umístil mezi naprostou světovou špičkou. Nic na tom nemění ani fakt, že v poslední horské etapě nakonec Contadora s Kreuzigerem přeskočili Quintana s Rodriguezem, a tím jim „vyfoukli“ medailová umístění. Na pódium se nakonec český jezdec přeci jen podíval, a to díky tomu, že tým Saxo-Tinkoff zvítězil v klasifikaci týmů.
Celkové páté místo na nejslavnějším cyklistickém závodě světa je naprosto fenomenálním úspěchem, který do té doby u nás neměl obdoby. Nejvíce inspirativní je dle mého názoru však Romanův naprosto nesobecký a pokorný přístup, se kterým Tour de France 2013 odjel. Myslím, že není lepšího období si připomenout, že i malá zemička v srdci Evropy dokáže produkovat talentované, špičkové, a především vzorem jdoucí sportovce.
Autor: Matěj Holaň
Připomenout si můžete také úspěchy českých sportovců na olympiádě v Sydney v roce 2000. Jedná se o úspěch Jana Železného, Štěpánky Hilgertové a Rudolfa Kraje.
Foto: Reuters, zimbio.com, ihned.cz, steephill.tv
