Před 20 lety se konaly Letní olympijské hry v australském městě Sydney. Účastnilo se jich 199 zemí včetně České republiky, jejíž sportovci získali osm medailí, z toho dvě zlaté. Jednu z nich vybojoval oštěpař Jan Železný, pro kterého to bylo v pořadí již třetí olympijské zlato v kariéře. Na pomyslný hattrick dosáhl 23. září 2000, kdy hodem 90,17 metrů vytvořil nový olympijský rekord a stal se tak nejlepším oštěpařem všech dob.
Jan Železný se svými skvělými výkony nesmazatelně zapsal do historie. Sportovci jej obdivovali a fanoušci milovali nejen kvůli výsledkům, ale hlavně pro jeho skromnou povahu a uvážlivé názory. Stal se tak olympijskou legendou.
Začátek kariéry
Jeho cesta za zlatým hattrickem vedla přes řadu zdravotních obtíží. Narodil se 16. června 1966 předčasně v sedmém měsíci a po celé dětství byl častokrát nemocný. I přesto se statečně postavil svému osudu a začal se věnovat sportu. Hrál házenou i lední hokej, ale jeho srdce tíhlo nejvíce k atletice, přesněji k hodu oštěpem. K této disciplíně ho přivedli rodiče, kteří ji svého času taktéž provozovali.
Rodák z Mladé Boleslavi se na mezinárodní scéně poprvé představil ve svých sedmnácti letech, kdy se na Mistrovství Evropy juniorů v roce 1983 umístil na šestém místě. Díky tomuto povedenému výsledku se o dva roky později v Chotěbuzi představil jako favorit. Nakonec se však dočkal pouze neoblíbeného čtvrtého místa.
Následovalo Mistrovsví Evropy v roce 1986 v německém Stuttgartu, kde neprošel kvalifikací. Nicméně v následující sezoně se mu začalo opět dařit. V Nitře překonal světový rekord s novým typem oštěpu hodem 87,66 metrů. Na úspěch navázal, když na Mistrovství světa v Římě získal bronzovou příčku. V závěru sezony ho začaly trápit bolesti zad, jež ho provázaly celou kariérou.
Cesta k olympijskému snu
Předzvěstí jedinečné cesty k zisku třech zlatých olympijských medailí byly v roce 1988 Letní olympijské hry v jihokorejském Soulu, na kterých Železnému uniklo prvenství o pouhých 16 centimetrů. Posléze v jeho životě nastalo těžké období. Lékaři mu odhalili zlomený obratel a začalo tak náročné léčení a rehabilitace.
Po nevydařené kvalifikaci na Mistrovství světa v roce 1991 se karta obrátila. Na olympiádě v Barceloně v roce 1992 se předvedl v plné síle a posunul olympijský rekord v hodu oštěpem na 89,66 metrů, čímž si zajistil své první olympijské zlato a započala tak jeho cesta za zlatým hattrickem.
Následovala série úspěchů. Ve Stuttgartu se stal poprvé v kariéře mistrem světa, v dubnu 1993 se mu podařilo vytvořit nový světový rekord s hodem 95,54 metrů, jenž v srpnu téhož roku vylepšil o 12 centimetrů. Dosud platné světové maximum 98,48 metrů se mu povedlo stvořit na mítinku v Jeně v roce 1996. Úspěšné období, kdy sbíral jeden cenný kov za druhým a lámal rekordy, podtrhl druhým olympijským zlatem v americké Atlantě v roce 1996. I přes soupeřův lepší začátek dokázal s výsledkem 88,16 metrů stanout na stupni pro vítěze závodu. Za velice úspěšnou sezonu získal ocenění Atlet Evropy.
Dovršení zlatého hattricku
Sedmadvacáté letní olympijské hry, jež se konaly v roce 2000 v australském Sydney, přinesly Janu Želenému pomyslný zlatý hattrick. Her se zúčastnilo 199 výprav včetně České republiky, kterou reprezentovalo 126 sportovců a vybojovalo pro ni osm cenných kovů. Dvou nejcennějších, tedy zlatých medailí, dosáhla Štěpánka Hilgertová za kanoistiku (vodní slalom) a právě Jan Železný za hod oštěpem.
Jako na předešlé olympiádě i zde soupeřil s Britem Backleym na úrovni nového rekordu. Backley mu jej nejprve s hodem 89,85 metrů vzal, ale Jan Železný i tento výsledek překonal a hodem 90,17 metrů vytvořil nový olympijský rekord.
Dne 23. září roku 2000 se stal prvním oštěpařem v historii, kterému se podařilo zvítězit na třech olympiádách za sebou.
Autor: Petra Čiklová
Zdroj: atletika.cz
Foto: atletika.cz, olympic.cz, expres.cz
