Suchý únor každoročně slaví úspěch, kdy ale přijde čas na digitální detox?

Měsíc bez alkoholu se pro mnohé z nás stal už každoroční tradicí. Pečlivě si hlídáme životosprávu a na konci února hrdě hlásíme, že jsme zvládli suchý únor. Jenže zatímco si myslíme, že konečně žijeme zdravě, náš mozek dál bez přestání běží na plné obrátky. Jsme totiž přilepení na obrazovky telefonů. Neustálé kontrolování sociálních sítí je nenápadným žroutem času i pozornosti. Navíc naše tělo připravuje o zasloužený odpočinek. Proč tedy s takovou lehkostí odmítáme alkohol, ale myšlenka na obyčejný digitální detox nás děsí? Není konečně načase dopřát půst i našemu mozku?

Každý rok hrdě odmítáme alkohol a na konci února plníme své profily příspěvky s hashtagem #suchyunor. Paradoxem je, že tyto příspěvky sdílíme ze zařízení, které náš život ovládají mnohdy daleko více než občasná sklenka vína (samozřejmě i tyto sklenky vína nám škodí). Není tedy načase, abychom přehodnotili své priority? Ruku na srdce – své telefony dnes prostě do popelnice asi jen tak nevyhodíme. Potřebujeme ho k práci, placení v obchodě, hledáme přes něj spoje a komunikujeme s rodinou či kamarády. Představuje pro nás takový multifunkční nástroj, díky kterému zvládáme spoustu věcí. Představa, že bychom se jich měli zbavit je tedy nereálná. To ale vůbec neznamená‚ že musíme slepě konzumovat všechno‚ co nám displej nabízí.

Problém netkví v mapách‚ ale v dopaminu

Skutečný nepřítel se neschovává v aplikaci map nebo v kalendáři. Náš mozek a volný čas ničí nekonečné scrollování na sociálních sítích. Odborníci dnes a denně varují‚ že neustálé hltání cizích životů naší psychice prokazatelně škodí. Ve svých výzkumech objasňují, jak dopamin (hormon štěstí a motivace) reaguje na notifikace ze sociálních sítí. Když nám někdo osrdíčkuje fotku na Instagramu, náš mozek uvolní tento hormon štěstí a my se pak mermemocí snažíme tento pocit zažít znovu. A tak strávíme hodinu před zrcadlem, dvě hodiny před kamerou a pět hodin za obrazovkou mobilu, kdy čekáme, kolika lidem se bude líbit naše fotka. Přitom by stačilo jít ven na sluníčko nebo si dát nějaké vydatné jídlo.

Nejde však jen o dopamin. Tvůrci aplikací záměrně navrhují Instagram‚ TikTok nebo Facebook tak‚ aby spolehlivě fungoval jako již zmiňovaná sklenka vína. Člověk se stane závislý na sledování obsahu jiných lidí. Hltáme idylické životy slavných, kteří ale skrývají své problémy a ukazují jen to, co je tzv. Instagram friendly. Zkrátka to, co i jim přinese ten vysněný dopaminový efekt. Všichni se tak zasekáváme v začarovaném kruhu, ze kterého se dostane jen pár jedinců.

Čas na opravdový digitální půst

Co kdybychom místo nerealistického „zahození telefonu” zkusili kompletní detox od sociálních sítí? Představme si‚ že z našich telefonů na měsíc vymažeme všechny aplikace‚ které pouze kradou naši pozornost. Najednou zjistíme, že máme nějak moc času. Máme čas vařit jídla, která normálně zabírají až moc času. Máme čas na čtení knih a sledování seriálů, na které jste „neměli čas“. A takových momentů bude nespočet.

Hlavně jsme ale všichni zapomněli, co je to ta pravá neotřelá nuda. Ta nuda, kdy opravdu není co dělat – ani to scrollování. To je ta doba, kdy skutečně odpočíváme. Častým omylným domněním je, že čas strávený na telefonu (hlavně na sociálních sítích) se rovná odpočinku. To bychom ale nemohli být dále od pravdy. Mylně jsme zařadili čas na sociálních sítích jako formu odměny po dlouhém dni. Mozek v momentě našeho „odpočinkového scrollování“ stále pracuje na plné obrátky. Oči koukají a uši poslouchají. Někdy dokonce sledujeme videa nebo čteme příspěvky, které jsou v cizím jazyce – o to více náš mozek pracuje.

Z toho pak často vzniká problém s prokrastinací. Řekneme si, že si dáme po 50 minutovém učení 15 minutovou pauzu, kdy budeme odpočívat. Místo toho se ale hned vrháme na mobil a už scrollujeme na TikToku. Během těchto 15 minut náš mozek dokáže vstřebat třeba 100 nových informací –⁠⁠⁠⁠⁠ protože jsme viděli 100 různých videí. K učení se tak nevracíme odpočatí, naopak jsme ještě více unavení. Čím častěji to děláme, tím méně informací z učení si náš mozek zapamatuje. Kombinace únavy a neschopnosti zapamatovat si látku nakonec způsobí, že u telefonu zůstaneme přilepení a nic se nenaučíme.

Je libo experiment?

Nepotřebujeme odjet na měsíc mimo civilizaci bez signálu. Úplně stačí‚ když na 30 dní odřízneme tyhle největší žrouty času ve formě sociálních sítí. Zkusme smazat aplikace sociálních sítí a dejme si datum‚ do kdy to chceme vydržet. Například již zmiňovaný měsíc. Zkusme se nadechnout bez toho‚ aniž bychom o tom někomu psali.

Já sama jsem si několikrát smazala všechny sociální sítě. Sice jsem to nevydržela celý měsíc, ale i tak mi těch pár dní otevřelo oči. Sociální sítě ovládaly všechny aspekty mého života. Nejen můj čas ale i to, jak jsem viděla samu sebe a svět okolo. Ve všem jsem se snažila vidět pohled někoho jiného –⁠⁠⁠⁠⁠ kam jsem se podívala, tam jsem viděla názory lidí z internetu. Nebyla jsem schopná vlastního názoru. Hlavně jsem ale na všem hledala chyby –⁠⁠⁠⁠⁠ nic nebylo tak dobré, jako na sociálních sítích. Ať už proto, že jsem neměla dost hezké selfie nebo neměla dost zajímavé koníčky. Všechno v mém životě se zkrátka točilo kolem sociálních sítí.

Sociální sítě nežijí náš život

Stejně jako našemu mozku škodí alkohol, ničí ho i sociální sítě. Neustále se snažíme žít jako ostatní, vypadat jako oni –⁠⁠⁠⁠⁠ zkrátka být někým, kým vůbec nejsme. Pak se snažíme prezentovat se tak na sociálních sítích, jako to dělali oni a honíme se za dopaminem ze srdíček u příspěvků. Důležitá je v tomto případě ta neviditelná hranice. Musíme si uvědomit, že sítě nám mohou stejně tak pomoct, jako nás zničit. Je jen na nás, abychom rozklíčovali, jaký na nás mají sociální sítě ve skutečnosti vliv.

Měsíční detox spoustě z nás pomůže otevřít oči a konečně si uvědomit, jak moc nás digitální svět doopravdy ovlivňuje. Nemusíme sociální sítě navždy opouštět, jde o to si uvědomit, že reálný svět je tam venku. A ten svět nezachytí žádný telefon, žádný příspěvek a ani popisek. Život je od toho, abychom ho žili ne od toho, abychom ho sdíleli na sociálních sítích s lidmi, které jsme nikdy neviděli.

Autorka: Tereza Hubáčková

Editorka: Klára Šipulová


Digitální detox a Suchý únor spolu skutečně hodně souvisí. Podívejme se tedy i na důvody, proč máme na měsíc vyřadit alkohol.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.


Foto: pixabay.com

Příspěvek vytvořen 17

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy