‚‚Balanc mezi popovostí a uměleckostí, který vychází z autora. Širokosáhlá diverzita, kde se objevují tématické monology či dialogy. Vystoupení, kde můžeme najít vysokou míru peotičnosti, ale i samotnou zábavnost.“ Tak opisuje umění slam poetry pro Dobrý Zprávy její olomoucký organizátor a popularizátor Robert Hýsek.
Slam poetry je forma umění, která má schopnost dotýkat se lidí. Dokáže oslovovat publikum o tématech nejen humorných, ale i těžkých, jako je smrt blízkých osob, hledání sebe samého, rozchody či jiných traumat a trápení.
Vyvolat emoce, uchopit sociální problém, najít cestu k sobě i ostatním či poskytnout safe place – to dělá slam jedinečným a slovy nepolapitelným. Ztotožnit se s performerem natolik, že dokážete prožít jeho samotná slova, jeho bolest, radost, vášeň, strach, bezmoc, lítost, štěstí. Čím víc autentické je vystoupení, tím více se dokáže publikum napojit na účinkujícího.
Punk ve slamu je přežitek
Český slam pak ‚‚hraje spíše na notu ironie“, i my však dokážeme mluvit o tématech vážnějších, jak dokazuje například letošní výherkyně olomouckého kvalifikačního kola Mistrovství ČR Krakatice, která ve svém čísle popisovala ztrátu blízkého člověka. Navenek sice působí slam jako rebélie s absencí pravidel bez jakéhokoliv uměleckého charakteru, opak je však pravdou. ‚‚Slam se bouří maximálně proti nudné akademické poezii, která má ve svém středu zahleděného autora, snažícího se o snobskou a tajnosnubnou poezii,“ doplňuje Hýsek.
Samotný punk bez přípravy a nacvičenosti pak najdeme u slamerů jen těžko. ‚‚Vždy mám vystoupení nalajnované, nacvičené krok po kroku. Texty mám vždy napsané a zároveň rozvržené, kde a jak se budu tvářit. Je to pro mě připravená show, která vychází z mé autenticity při její tvorbě,“ uvádí pro Dobrý Zprávy Martin Malík, kterého ve slam poetry najdeme pod přezdívkou Malík. Improvizaci to však strikně nevylučuje. Stále existují slameři, kteří naopak staví své jméno právě na výstupu čistě improvizovaném, jako je například matador první generace slamerů Bohdanec Bláhovec.
V porovnání s minulými lety se slamerská komunita rozrostla, do počtu akcí pak dokonce několikanásobně – z dřívějšího jednoho až dvou vystoupení můžeme současně navštívit klidně i třicet akcí během jediného měsíce. Na nich se schází hned několik slamerských generací, které zápasí o své umístění.
Princip fungování akce je založený na bodování od náhodně zvoleného publika. Vybrané stoly tak obdrží čísla od jedničky po desítku. Po každém výstupu tato náhodná porota z publika ‚‚oznámkuje“ každý slamerský výstup podle vlastního uvážení. Na konci kola se tato čísla, která obdržel každý slamer, porovnají. Do druhého kola pak postoupí pouze první polovina s největším počtem bodů. Druhé kolo probíhá totožně, a teprve až na jeho konci se dozvíme celkového vítěze.
‚‚Publikum je faktor, na kterém stojí a o který se opírají všichni účinkující. Jedná se o vzájemnou výměnu energií,“ vysvětluje slamer Malík, jak moc je publikum ve slam poetry důležité. Mít zaručenou vítěznou taktiku či strategii je tak díky nevyzpytatelnosti daného publika téměř nemožné, o to překvapivější a zábavnější však souboj slamerů může být.
Autor: Anna-Marie Sochorová
Pokud holdujete nejrůznějším představením, přečtěte si například i naše recenze na divadelní hru Vše o mužích či Otisky.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Foto: Anna-Marie Sochorová
