Jak už asi víte i z jiných článků Dobrých Zpráv, Český rozhlas slaví 100 let, během kterých si tato společnost prošla různými změnami, a to ať už díky inovačním technologiím, anebo změně našeho vládního režimu. Co se ale dělo před květnem 1923 a jak zrovna u nás vznikla druhá pravidelně vysílající národní rozhlasová stanice v Evropě? Jakou inspiraci si vzali čeští zakladatelé ze Západu a jak byl rozhlas, jakožto tehdy nové médium, přijat prvorepublikovým obyvatelstvem? Nejen na tyto otázky si v dnešním článku zodpovíme.
Vznik rozhlasové technologie
Pokud nás zajímá vznik velkých rozhlasových společností, stačilo by nám nahlédnout do první poloviny 20. století. Když se ale zaměříme na vznik technologie rádia, musíme se ponořit do historie ještě o skoro 150 let. Stádií vývoje od vynálezu galvanických článků až po funkční Radiojournal je poměrně dost, proto se na ty nejzásadnější technické kroky podíváme v následujícím časové ose:
1789–1791: Luigi Galvani si ve svých experimentech všimne kontrakcí žabích nohou způsobených bleskem a světelným výbojem z nabité Leydenské láhve, které sílí, kdykoli se poblíž objeví jiskra.
1820: Hans Christian Ørsted nalézá spojitost mezi elektřinou a magnetismem. To demonstruje svým experimentem, kdy se střelka kompasu otáčí v závislosti na tom, zda poblíž ní prochází ve vodiči elektrický proud.
1886–1888: Poté, co si Heinrich Hertz všiml, jak vybití elektrického proudu do cívky vyvolalo jiskru v druhé blízké cívce, spatří způsob, jak postavit testovací zařízení, které by vyřešilo problém von Helmholtzovy „Berlínské ceny“. Hertz provádí sérii experimentů, které ověřují Maxwellovu teorii elektromagnetického záření a dokazují, že může cestovat volným prostorem (rádiem). Demonstruje, že záření má vlastnosti viditelného světla, vlastnosti vln (nyní nazývané příčné vlny) a objevuje, že elektromagnetické rovnice by mohly být přeformulovány do rovnice zvané vlnová rovnice.
1898: Marconi otevřel první továrnu na rádia na Hall Street v anglickém Chelmsfordu, která zaměstnávala asi 50 lidí.
1908: Radiotelegrafie byla poprvé veřejně předvedena na území našeho státu v rámci Obchodní a průmyslové výstavy v Praze 1.
1913: Marconi poprvé zahájil duplexní transatlantickou bezdrátovou komunikaci mezi Severní Amerikou a Evropou pomocí přijímacích stanic v irském Letterfracku a Louisbourgu v Novém Skotsku.
1916: První pravidelné vysílání na stanici 9XM Wisconsinské univerzity – počasí ve státě Wisconsin, které bylo přenášeno v Morseově abecedě.
1919: První jasný přenos lidské řeči (na 9XM) po experimentech s hlasem (1918) a hudbou (1917).
2. listopadu 1920: Stanice KDKA uspořádala první komerční vysílání v Americe. Účelem přenosu byly 34. prezidentské volby.
Vznik národních rozhlasových médií
Z této časové osy je zřejmé, že většina technologického vývoje rozhlasu pochází z Ameriky, kde se také začalo s vysíláním ve větším měřítku. Právě proto se do Spojených států vydal zkušený inženýr a jeden ze zakladatelů Radiojournalu Eduard Svoboda, který se od Američanů inspiroval a od roku 1921 pak působil jako obchodní zástupce americké filmové společnosti Universalfilm Manufacturing pro střední Evropu. Rozhlas se jakožto veliká novinka šířil oběma americkými kontinenty. Po válce již zotavená Evropa byla ale také na vzestupu a nejvyspělejší zemí byla Velká Británie, kde byla 18. 10. 1922 založena BBC. Není to ovšem ta BBC, kterou známe dnes, je to její předchůdce. Je totiž rozdíl mezi komerční British Broadcasting Company (doba fungování 1922–1926) a veřejnoprávní British Broadcasting Corporation (doba fungování 1926–současnost), ale to je na delší povídání. Nuže, British Broadcasting Company jakožto revoluční komerční médium vzbudila ohlas nejen na britských ostrovech, ale v celé západní Evropě. Zejména v Nizozemsku, Francii a nově vzniklém a technicky vyspělém Česku, kde jak už víme, vznikl o půl roku později Radiojournal, předchůdce Českého rozhlasu.
Co předcházelo vzniku Radiojournalu?
Radiotelegrafie byla poprvé veřejně předvedena na území našeho státu v roce 1908 v rámci Obchodní a průmyslové výstavy na výstavišti v Praze.
Během 1. světové války byla rádiová komunikace se světem téměř nemožná a vývoj technologií byl hnán pouze válečnými motivy. Ovšem první poválečné pokusy se začaly hned vyplácet. V listopadu roku 1919 se skupina nadšenců pod vedením Ing. Šimka rozhodla umístit slabou vysílací stanici na Petřín v Praze. Tehdy byly ovšem všechny vysílače pod správou armády. Už jen z toho lze vyvodit, jak hodnotná, mocná a převratná technologie to byla. Roku 1922 už se ale situace měnila.
Pod dojmem rychlého rozvoje radiofonie (zejména v zahraničí) přistoupilo vedle vojenské správy k pokusnému využití radiotelegrafie a radiotelefonie také naše nové ministerstvo pošt a telegrafů. První vysílačku zřídilo v budově poštovního úřadu v Moravské ulici na Královských Vinohradech v Praze a druhou v Komárově u Brna. Další elektronková 1 kW stanice poštovní správy byla postavena ve Kbelích u Prahy, kde později začal v provizorním vysílacím stanu působit i Radiojournal. Tomu, aby se začalo ve Kbelích pravidelně vysílat přispěla velkým dílem společnost Radioslavia se svou tehdy velmi ceněnou technikou.
A konečně 18. května 1923 po letech pokusů a zkušebních vysíláních (např. pro členy vlády, diplomaty, zástupce ministerstev a tisku uspořádalo ministerstvo pošt a telegrafů ve své budově na Smíchově dne 29. března 1923 první pokusný radiofonický koncert) se začalo ve Kbelích vysílat pravidelně. Sice ze začátku ne tak kvalitně jako v západních zemích, ale přece. Odezva od posluchačů sice nebyla okamžitá a léta trvalo, než se z rádia stala klasická součást československých domácností. Přestože byl Český Rozhlas v Evropě „až” druhý, zvládl přežít náročné časy, změny režimů a pro všechny své posluchače byl za těch sto let velice důležitou součástí národní identity neméně než třeba zmíněná BBC. Tak snad tomu tak bude aspoň ještě dalších sto let.
Autor: Lukáš Jakubíček
K výročí Českého Rozhlasu jsme pro vás připravili řadu dalších zajímavých článků. O oslavách se můžete dočíst například v našem předchozím článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: wikipedia.org (Timeline_of_radio), Eva Ješutová: Od mikrofonu k posluchačům (2003), wikipedia.org (Radiojournal)
Foto: thedrum.com, historicka-praha.cz (Český svět), portal.rozhlas.cz
