Divadelní hru Vše o mužích napsal oceňovaný chorvatský autor Miro Gavran v roce 2006. Od toho momentu se inscenace dočkala 21 premiér po celém světě. Od světové premiéry v Trnavě přes Krakov, Moskvu, Záhřeh, Rigu, Augsburg, Varšavu, Tallin až po Sao Paulo. Náhled do světa mužů zinscenovala také herečka a režisérka Jana Janěková v divadle Studio DVA, kde hned po premiéře 12. července 2021 na Letní scéně Výstaviště Holešovice odstartovala velkou oblibu této inscenace mezi diváky.
Po úspěšné komedii Vše o ženách, vznikl také nápad zaměřit se na jejich protějšek. Divadelní hra Vše o mužích, autorem žánrově zařazena jako drama, ačkoli má prvky komedie, představuje paletu emotivních rozpoložení mužů od dramatických po groteskní. Děj vypráví tři příběhy o třech mužích v odlišných životních situacích napříč věkem či sexuálním zaměřením. Jak již u chorvatského autora je známo, rád dává ve svých textech hercům nelehké úkoly.
„Myslím si totiž, že jenom těžké úkoly můžou přinést vrcholné herecké ztvárnění, a pro herce neexistuje snad těžší úkol než interpretovat v rámci jednoho představení několik různých rolí.“ – popisuje autor na Letní scéně Vyšehrad v roce 2008
Populární divadelní hry se také ujala již podruhé režisérka a herečka Jana Janěková v pražském divadelním Studiu DVA.
Po drobné úpravě dramatického textu, ve kterém – jak samotná režisérka popisuje, přeladila chorvatský humor na český. Zde se rodí otázka: opravdu takto vypadá český humor? A pokud ano, máme se čím chlubit? Během inscenace často vystupovaly dosti vulgární výpovědi, a také sexistické či nevhodné narážky. Někdy mezi diváky panoval pocit trapnosti, jindy se náramně bavilo.
Ve třech rozehraných situacích se daly najít více či méně povedené momenty. Za pozitivní by se dalo považovat to, že herci byli schopní poněkud ladně projít z jedné polohy do druhé, nebyly zde nějaké přílišné prodlevy během výměny kostýmů, děj plynul rychle, divák se nenudil. Defacto se na scéně neustále něco odehrávalo. Slabší stránkou inscenace byly časté výpadky textu, či přílišná improvizace herců. Dalo by se polemizovat, že u tohoto typu inscenace, se s drobnou improvizací tak trochu počítá, bohužel nesmí se vymknout kontrole, což se 26. října v prostorách kulturního domu Poklad v Ostravě – Porubě stalo.
Ján Jaculiak ztvárnil role Zoki, Otce, Maxe a Roberta. Na rozdíl od jeho spoluherců se popasoval s rolemi nejvíce přirozeně, nepanovala u něj přehnaná gestikulace či mimika, hrál opravdu velice věrohodně. Během hraní homosexuála Roberta, se publikum náramně bavilo, leč také v protikladu ke groteskní roli, se mu podařilo velmi citlivě proměnit v klidnou ničím neroztěkanou postavu Otce. Co ale Jaculiak nezvládnul, bylo zapamatování si textu. Během inscenace došlo k nespočtu výpadkům paměti a také improvizacím, které bohužel narušovaly celkový rytmus dějové linky. Ačkoliv by se Jaculiaka dalo nazvat v této inscenaci mistrem improvizace, protože z některých situací uměl vybruslit bravurně, posléze již nastaly i momenty, kdy výpadky zaměňoval ve smích, a to už se za profesionální výkon považovat nedá.
Tomáš Novotný v roli Pavla, Toma, Rudyho a Denise se odlišoval od svých spoluherců svou výraznou až nepřirozenou dikcí, kterou by se dalo spíše uvítat u jiného typu divadelních her. Ačkoli na jevišti rozehrával více postav, chyběla mu větší elastičnost napříč rolemi, nebylo vidět příliš výrazných proměn, jak tomu bylo u jeho kolegů. U herce dominoval pečlivě nastudovaný scénář, protože v jeho rolích docházelo k nejmenším výpadkům paměti, ale samotná hra byla trochu monotónní.
Ivo, Jan, Malý a Leo – tyto role připadly Petrovi Pechovi, kterému nechybělo elánu hlavně během druhé části inscenace. I když jeho postavy byly nejvíce vystaveny sexuálním narážkám, herec to ustál a působil neostýchavě a sebevědomě. Dařilo se mu poměrně procházet z jedné herecké polohy do druhé, občas bylo cítit mírné přehrávání v situacích ve fitness nebo v roli syna.
Co ale nelze hercům vytknout, je fyzické nasazení a pohyb po jevišti. Ačkoliv nebylo vždy všechno přesné, téměř dvě a půl hodiny včetně přestávky, běhali po jevišti bez jakékoliv známky únavy.
Nová verze inscenace z roku 2008 Vše o mužích v režii Jany Janěkové je určená relativně nenáročnému publiku, které se přijde do divadla především pobavit. Hudbou prošpikované groteskní momenty se sexuálním podtónem zaujmou především ženské publikum, ale také jejich protějšek si přijde na své. V inscenaci zaznívá spíše obecná charakteristika mužů, naučnou linku či doznívání emocí po představení neočekávejte. Nejedná se o oceňovanou a kritiky hodnocenou inscenaci, ale o hru diváky oblíbenou, zejména pro její bezprostřednost a diváckou nenáročnost. V tuto chvíli je inscenace stále v programu divadla Studio DVA.
Autor: Izabela Waclawková
Chcete se začíst do dalších recenzí? Doporučujeme třeba tu o sérii Chyceni v éteru, nebo o nejnovějším filmu Martina Scorseseho s názvem Zabijáci rozkvetlého měsíce.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Foto: studiodva.cz
Zdroj: studiodva.cz
