Je pondělí 7. března, venku je neskutečná zima a já už se nemůžu dočkat, až dorazíme do Kozlovny a trochu se zahřejeme. Nikdy jsem na univerzitním kvízu nebyla. Když se nad tím tak zamyslím, nikdy jsem nebyla na žádném kvízu. To se ale teď změní. V hlavě mám milion úkolů, které mě tento týden čekají, ale takové myšlenky se snažím zahnat. O to tu teď nejde. Teď se jde bavit a na chvíli zapomenout na starosti následujícího týdne i těch předchozích, které teď prožíváme všichni.
Když konečně vcházíme do olomoucké Kozlovny, kde se celá akce koná, jsem až překvapená, kolik je tady lidí. Postupně se srážejí stoly, lidé si objednávají pivo, všude je hluk, ale hlavně dobrá nálada, která je až skoro hmatatelná.
Kvízy patří už dlouho k velice oblíbeným studentským akcím, ale já jeho kouzlo objevuji až nyní. Dnes se koná první kvalifikační kolo, které proběhnou celkem tři. Nejlepších pět týmu z kvalifikačních kol se dostane do finále a bude soutěžit o post vítěze univerzitní ligy. A nesmím zapomenout ani na super ceny partnerů Captain Morgan a Radegast. No, který student by to nechtěl.
Jako první mířím za moderátorkou dnešního večera Eliškou Vorlickou s otázkou, kde všude kvízy probíhají a jak velký o ně studenti mají zájem. „Kvízy probíhají kromě Olomouce i v dalších větších městech, kde jsou vysoké školy, například v Brně, Liberci, máme tam i Prahu. Dohromady celkem v šesti městech,“ říká. „Zájem je opravdu veliký, totožný ve všech městech. Když náhodou jeden tým odpadne, máme téměř okamžitě náhradu,“ dodává.
Nemůžu si pomoct a vnitřně se zaraduji nad tím, jak celá ta naše studentská komunita funguje a dokážeme se sejít i jinde než jen v lavicích. Probleskne mi hlavou, že právě na takovýchto akcích se tvoří zážitky, na které později budeme vzpomínat asi takto: „No jo, když mi bylo dvacet.“ „Ty roky na vysoké, to jsou ty nejlepší roky tvého života.“ A podobně.
Aktuální dění nás provází i v kvízech
Kozlovna praská ve švech. Postupně se stoly zaplňují všemi týmy, kterých je dohromady čtrnáct po cca pěti až osmi hráčích. Já jako morální opora mířím ke spolužákům, kteří tento večer soutěží, abych jim popřála hodně štěstí. Ke mně a kamarádce doráží první várka objednaného pití a zaujímáme pozici pozorovatelek dnešního večera.
Moderátorka vysvětluje pravidla, vybírá se startovné a může se soutěžit. První řada otázek je zaměřena na aktuální události a nejvíce na rusko-ukrajinskou situaci, což mě příliš nepřekvapuje. Otázky jsou ale dost zapeklité, a jak se tak rozhlížím a procházím kolem jednotlivých týmů, jde vidět, že většina jde spíš cestou pokus–omyl. Dobrá nálada ale neklesá, a to je to nejdůležitější.
„Kolik Kč se podařilo vybrat formou dárcovských SMS, na benefičním koncertě pro Ukrajinu, pořádaným Českou televizí?“ zní jedna z posledních otázek prvního kola. Později se dozvídám, že správná odpověď byla neuvěřitelných 22 milionů korun a s hřejivým pocitem, jak vzácná a krásná je solidarita lidí v těžkých časech, začíná kolo druhé.
Následují otázky TOP 5, kde mají týmy doplňovat do pořadí. Největší jezera na světě, nejrozšířenější jazyky, státy Evropské unie podle rozlohy. Mezi jednotlivými koly jsou krátké pauzy, které využívám k tajné misi prozkoumání terénu, abych zjistila, jak si všichni vedou. Jak zjišťuji, tým mých spolužáků si je v odpovědích velmi jistý, a tak mám za ně velkou radost. Je mi ale řečeno, že jednotlivá kola nikdy neznamenají jistou výhru a v tomto případě je lepší si počkat na konec než se předčasně radovat.
Každý si najde své téma
„Otázky nám zatím připadají úměrné této hodině a našemu vyčerpání, tedy zatím nic moc, ale čekáme na lepší časy. A já věřím, že se dočkáme,“ to se dozvídám od soutěžícího Honzy, který sedí nedaleko od nás a nemůžu si pomoct, začnu se smát. Líbí se mi, jak jsou všichni soutěživí a samozřejmě motivovaní cenami, které je na konci čekají, ale zároveň berou vše s humorem, a hlavně nadějí v podobě světla na konci tunelu.
Poslední, koho vyrážím vyzpovídat, je jeden z moderátorů Hospodských kvízů v Olomouci, Adam a ptám se ho na jeho dojmy z dnešního večera. „Tento kvíz je určitě více zaměřený na studenty v tom, že je obecnější. Snaží se vybírat témata, která jsou pro studenty, co možná nejvíce atraktivní,“ vysvětluje.
To mu musím dát skutečně za pravdu. Dalo by se říct, že každý si v otázkách najde své téma. Ať už je to zmiňované aktuální dění, matematika, zeměpis, sport, ale i seriály a filmy, a co mě překvapuje nejvíce, také hudební ukázky. „Je to dobrý vstupní úvod pro ty, co chtějí hrát dál během sezóny,“ dodává Honza.
Kolem půl desáté se dostáváme do zdárného konce a je vyhlášen vítěz, kterým se stává tým s názvem Promenádní mixér. Třešničkou na dortu je pro mě oslava vítězného týmu, který svou výhru slaví tím, že polije kapitána něčím, co doufám, že je pouze voda. Perfektní zakončení.
Autor: Tereza Bartusková
Způsobů, jak na chvíli změnit prostředí a myslet na něco jiného, než je škola, je spousta. O důležitosti oddechu píšeme zde.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Zdroj foto: Tereza Bartusková
