RECENZE: Kocour v botách si tentokrát zatančí divoké tango se samotnou smrtí

Po více než dekádě se můžeme opět ponořit do kultovního pohádkového světa, který si získal srdce mnohých diváků. Kocour v botách, spin-off oblíbené série Shrek, se vrátil na filmová plátna s větší elegancí než kdy dřív a to zcela v novém animovaném plášti. Film Kocour v botách: Poslední přání sebou přináší skvělý zážitek a také pravděpodobnost, že se diváci možná opět setkají s oblíbeným zeleným hrdinou.

Kocour v botách se poprvé objevil ve filmu Shrek 2 a od té doby se stal zrzavý hrdina se svým kordem a kloboukem neodmyslitelnou součástí slavné série. Úspěšně tak doplnil původní podivínské duo nevrlého, ale dobrosrdečného Shreka a jeho neumlčitelného kamaráda Oslíka.

Studio DreamWorks Animation posléze tomuto šarmantnímu zlodějíčkovi věnovalo v roce 2011 celý film, po kterém následoval kratší snímek Kocour v botách: Tři ďáblíci. Vytouženého pokračování jsme se však dočkali až nyní v podání režisérů Joela Crawforda a Januela Mercada. I tentokrát Kocourovi propůjčil svůj hlas Antonio Banderas, jehož osobitý talent se rovněž podepsal na oblíbenosti zrzavého hrdiny, který si milerád dopřává sklenku plnotučného mléka v putykách.

Stejně jako v jedničce, i nyní se mohou diváci těšit na jeho mrštnou společnici Čiči Tlapičku v podání Salmy Hayek. Tím seznam známých postav končí, a na diváky tak čekají nejen zcela nové postavy, ale i nové dobrodružství. Samotná animace je velmi podobná u filmu Spider-Man: Paralelní světy. I díky tomu je jisté, že nejde jen o pouhé pokračování, ale zcela nové pojetí známého hrdiny, který žije dneškem a každému nebezpečí jde bez rozmyslu vstříc. Nebo to tak alespoň bylo, dokud měl ještě všech devět životů.

Slavnému Kocourovi v botách totiž došly životy. Z původních devíti mu zbyl už pouze ten poslední, devátý. To by jistě nebyl zase takový problém, který by neohroženého šermíře dokázal v jeho hrdinském působení zastavit. Jenže poslední život znamená skutečně poslední. A to zvlášť v případě, kdy hrdinu pronásleduje děsivý zabiják. Smrt si na Kocoura brousí kosu a jedinou nadějí, jak se zachránit, je získat zpět své ztracené životy. Tohle řešení zní šíleně, ale nemožné není. Stačí se dostat ke kouzelné hvězdě plnící přání. V cestě za kouzelnou hvězdou Kocourovi v botách ale nestojí pouze medvědí rodinka v čele se Zlatovláskou a šílený padouch, v jehož vlastnictví je celý arzenál kouzelných předmětů, ale i on sám a jeho strach ze smrti.

Nejde jen o pouhé pokračování

Po heroickém dobrodružství v prvním díle se druhý díl neodlišuje jen samotnou animací, ale i přístupem ke kocourovu životu. Je konec potulování se po putykách, zpívání až do ranních hodin a opěvování kocourových hrdinských činů nadšenými fanoušky. Film sice pracuje s obvyklými motivy, jako je například síla přátelství nebo rodinná pospolitost, ale objevují se i motivy strachu, nebo dokonce úzkosti. Tento neotřelý a veskrze odvážný způsob pojetí různých témat, které se v pohádkách moc často neobjevují, o to více dává vyniknout novému filmu ve velmi konkurenčním prostředí animace.

Celý snímek si udržuje svižné tempo od začátku až do konce a nechybí ani pár písniček, které opět skvěle podtrhnou atmosféru daných momentů. Akčními scénami je film doslova přesycen a o nedostatku dynamiky se v tomto případě nedá vůbec mluvit. Dynamiku podtrhuje pestrobarevné zpracování, které zabírá celou akci z mnoha úhlů a hlavně mladšímu publiku nedovolí přenést pozornost jiným směrem. Studio DreamWorks se nechalo unést novým pojetím animace a je to jedině dobře. Oproti například Pixaru, který se zarytě drží realistické animace a určuje trendy v této oblasti, totiž tento snímek povznesli na úroveň skutečně kvalitního výtvarného zpracování. Zásadně jej tak po této stránce odlišili od dalších snímků uvedených do kin ve stejný rok. Animace působí jako komiks, kterému byl vdechnut život, o to více zdůrazňuje celkovou pohádkovost filmu.

Jako obvykle není nouze o humorné scénky, které jsou, nejspíš právě pro dospělejší publikum, okořeněny i černým humorem. Skvěle tak pracují s vážnějšími momenty. Ačkoli je většina postav nových, divák si je zamiluje už v jejich úvodním představení. Ani v nejmenším na něj nepůsobí rušivým dojmem. Spíše by si bez nich příběh nedokázal ani patřičně představit, protože postavy mezi sebou fungují velmi přirozeně.

Nostalgie diváka během filmu, hlavně pokud patří k fanouškům zeleného zlobra, zasáhne hned několikrát. Zvláště na samotném konci. Zde totiž autoři snímku nenápadně poukazují na možné znovushledání se starými známými. Z kina si tedy neodnesete pouze poučení, které patří ke každé pohádce, ale i natěšenost na možné pokračování.

Na závěr není nijak od věci prohlásit, že se film řadí na samotnou špičku animovaných filmů v roce 2022. S lehkostí tak zapadne mezi další oblíbené velikány.

Autor: Tereza Stryková


Pokud nemáte pohádek o kocourech dost a nevadí vám i knižní podoba, můžete si přečíst naší recenzi o kocourovi Tibblesovi.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.


Foto: DreamWorks Animation

Příspěvek vytvořen 8

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy