Praga Bohema bude nový český skvost mezi supersporty

Pořádný supersport s výkonem 700 koňských sil a schopností „vytáhnout” to přes 300 km/h jsme na československém území ještě nevyrobili. Ve druhé půli roku 2023 by se na trh mělo dostat auto od značky Praga, skoro až majestátně vyhlížející model s názvem Bohema, který by s výkonem a rychlostí neměl mít žádné problémy. Když byly Praga a vývoj tohoto vozu ke konci minulého roku oživeny představením dvou nových prototypů, bylo nám předloženo hodně informací, ale vyvstala také spousta otázek.

Například kolik to bude stát? Kolik se jich vyrobí? Proč má jen spalovací motor, když módou mezi supersporty a hypersporty jsou nyní hybridní pohonné jednotky? A jak se dostala značka Praga od výroby ikonického náklaďáku V3S k výrobě sporťáku takového kalibru? Nejen tyto otázky si v dnešním článku pokusíme zodpovědět.

Už v listopadu minulého roku se objevily první informace o tom, že se máme připravit na příchod velice netradiční Pragovky. Praga se sice věnuje motorsportu již od roku 2011 a model Bohema vyvíjí od roku 2019, ale i tak byly parametry a celkový zjev vozu velice překvapivé. Na první pohled totiž Bohema nevypadá jako normální auto na silnice. Spíše se zdá, že patří na závodní okruh. To podporuje i fakt, že hlavním ambasadorem tohoto projektu je zkušený francouzský pilot Formule 1 Romain Grosjean.

I přes to všechno má být Bohema pro silnice legální. Má blinkry, prostor pro poznávací značky a dostatek bezpečnostních prvků. O homologaci vozu pro silnice podle evropských směrnic se v Pragovce stará technický ředitel celého projektu Jan Martínek, který pracuje u značky již od roku 2013. Pokud se však stanete majitelem jednoho z plánovaných 89 vyrobených kousků, nejvíce si jej určitě užijete na trati, kde z něj budete moci dostat maximum. V této představě vás ale brzy zastaví cenovka, která je naplánována na 1,1 milionu liber, to je v přepočtu 37 milionů korun.

Při popisu sportovního auta dává asi největší smysl začít motorem. Jednoduše řečeno je to šestiválec s objemem 3,8 litrů se dvěma turby. Ten ale není jen tak obyčejný. Je to motor z Nissanu GT-R, který je proslulý svou možností modifikace a tuningu. Pokud bude tedy majitel chtít Bohemě ještě zvýšit výkon, tak to určitě bude možné. Zároveň je unikátní v tom, že Japonci z Nissanu se o své součástky, natož motory, neradi dělí. To, že do Bohemy dokázali dát zrovna tento motor, je vlastně takový malý zázrak. Od motoru z „gétéerka” se ale nepatrně liší. Je upraven britskou firmou Lichtfield Engineering, která z tohoto šestiválce dokázala dostat 690 koňských sil. Na standard dnešních vozů podobné koncepce to není moc, při přihlédnutí k hmotnosti, která je pouhých 982 kg, to je ale více než dostatek. Této hmotnosti je dosaženo za použití karbonových prvků a také pár chytrými rozhodnutími konstruktérů. Například úplně zavrhli nápad, že by do Bohemy dali hybrid, jak tomu u moderních hypersportů či supersportů bývá.

Další vychytávkou, která šetří kilogramy, je téměř naprosté vynechání palubního počítače a jakýchkoli dotykových obrazovek, které jsou standardem už i v nejlevnějších osobních autech. Namísto toho je vaším palubním počítačem váš telefon, pro který je po pravici od volantu připraven držák. Po nainstalování aplikace a spárování telefonu s autem tak máte veškeré informace na obrazovce svého mobilu, což je jednoduše geniální.

Pro sportovní auto, kromě dobrého poměru výkonu k váze, jsou potřeba ještě solidní aerodynamické prvky. V dnešních hypersportech, jako Aston Martin Valkyrie, Mercedes AMG One nebo Zenvo TSR, jsou aerodynamické prvky aktivní čili hydraulicky řízené počítačem, a to tak, aby pomáhaly autu brzdit a projíždět zatáčky. Praga se opět kvůli váze rozhodla jít proti proudu, a spíše vyvinula co nejvíce kousků karoserie tak, aby zvyšovaly přítlak, než aby zvyšovaly hmotnost složitou hydraulikou. Dokonce i zrcátka nebo světla jsou vymodelované tak, aby přispívala přítlaku auta k silnici. Výrobci Pragy tvrdí, že při rychlosti 250 km/h má auto přítlačnou sílu 900 kg. Tím pádem by se dalo tvrdit, že by při své maximální rychlosti zvládlo jet např. po stropě tunelu.

I přes to, jak je celá karoserie tvarována úsporně, se na bocích auta našlo místo pro přihrádky, do kterých si člověk může dát něco ve smyslu malého nákupu, helmy a rukavic na den na okruhu, anebo pár ponožek, spodní prádlo, dvě trička a kalhoty, pokud se s tímto strojem odhodlá jet na výlet. Kromě triku s telefonem jsou v interiéru auta ještě dvě věci, které stojí za zmínku.

První je fakt, že veškeré prvky v interiéru si dělala Praga sama. Nejvíce jde určitě poznat práce na volantu, který je mnohými recenzenty považován za mistrovské dílo. Je odnímatelný, velice pohodlný a pozice tlačítek na něm jsou sice netradiční, ale tím, jak doplňují celkový dojem z auta, jsou vlastně přijatelné. Dále za zmínku stojí sedadlo pasažéra, které je posunuto trochu dozadu. Díky tomu může být kabina užší a jezdci se navzájem nemusí přetlačovat lokty o místo.

A jak se tedy Praga dostala od náklaďáků k supersportu? Historie značky Praga se začala psát už v roce 1907, ale vyrábět své vlastní automobily začala až v roce 1910. Nejúspěšnější byla Praga ve výrobě automobilů v meziválečném období čili mezi lety 1918 až 1938. To byla Praga dokonce úspěšnější než dnes v Česku bezkonkurenční Škoda. Během tohoto období však značka nevyráběla pouze automobily, ale téměř vše v oblasti transportu. Výroba zahrnovala motocykly, nákladní automobily, autobusy, trolejbusy, zemědělské stroje, a dokonce i letadla a před 2. světovou válkou vyrobila pár typů tanků. Po válce byl podnik velice ovlivněn komunistickou vládou. Z tohoto období pochází i dnes asi nejznámější nákladní vůz V3S, který se vyráběl od padesátých až do devadesátých let. Jinak se ale za dob komunismu věnovala značka výrobě dílů a převodovek do nákladních vozů a autobusů jiných značek.

Po roce 1989 to s Pragou nevypadalo nijak slavně a až do rozpadu značky v roce 2006 nepřišla s ničím novým. Ze slávy z první poloviny minulého století už zbyly jen vzpomínky a fotografie. Když už se zdálo, že je značka zcela ztracena v propadlišti dějin, přišla roku 2009 firma Praga Export s.r.o. v čele s Petrem Ptáčkem. Tato firma si stanovila za cíl vrátit značku do světa automobilek, ovšem trochu jinak, než tomu bylo před sto lety. Tentokrát majitelé Pragu nasměrovali do světa automobilového závodění a začali v roce 2011 vydáním závodního vozu R4S. O rok později vydali povedenější model s názvem R1, který se pravidelně účastnil závodních sérií na britských ostrovech, a dokonce dosáhl několika úspěchů. V roce 2021 se Praga R1 díky své popularitě dočkala i založení vlastní závodní třídy v rámci šampionátu Britcar Endurance Championship.

A jen tak pro zajímavost: Poslední ročník tohoto šampionátu vyhrál ve třídě Pragy R1 známý britský YouTuber Jimmy Broadbent. Svůj monopost pojmenoval díky zlatým detailům na autě “Goldie” a po sezóně si Jimmy Pragu od týmu odkoupil, protože si ji pro její jízdní vlastnosti oblíbil. Tím se dostáváme do roku 2022 a k představení Bohemy, která snad naváže na úspěšnost značky z minulého století, a vrátí tak Česko na seznam zemí, o kterých se bude říkat, že vyrábět kvalitní a rychlá auta tu rozhodně umí.

Pragu Bohemu recenzuje ve svém videu i slavný Top Gear zde.

Autor: Lukáš Jakubíček


Rok 2021 byl velmi významný pro jinou českou automobilku. V čem byl tento rok pro Škodu rokem výročním? To se dozvíte v našem článku.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.


Zdroj: pragaglobal.com, topgear.com, en.wikipedia.org/wiki/Praga_(company), youtube.com/@Jimmy_Broadbent
Foto: pragaglobal.com, en.wikipedia.org/wiki/Praga_(company)

Příspěvek vytvořen 8

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy