Potenciál netradičních sportů je veliký, říká Plecháč. Založil první Klub netradičních sportovců v Česku

Od mládí se věnuje basketbalu a nedávno objevil také kouzlo netradičních sportů. Nejsou sice příliš známé, přesto je může hrát prakticky kdokoliv. Jaroměřský rodák Vojtěch Plecháč, člen basketbalového týmu Kanonýři Josefov, se rozhodl založit vůbec první Klub netradičních sportovců v České republice. O samotném klubu i naději netradičních sportů jsem si s Vojtou povídala pro Dobrý Zprávy.

Roundnet, neboli spikeball je velmi akční hra dvojic

Tvůj klub funguje od ledna. Co všechno předcházelo samotnému založení a co byla vůbec prvotní myšlenka na založení?

Tyhle netradiční sporty jsme hráli na zahradě, rodiče to kupovali do dětského oddílu Bimbrlata. Pak mě jeden večer napadlo udělat turnaj ve spikeballu, který jsem do té doby nikdy pořádně nehrál. Ještě v tu dobu u Matcha káry (dřívější název místního občerstvení, pozn. red.) jsme ten turnaj udělali. Na první termín přišlo asi deset týmů, bylo to jenom z legrace. Přerušil nám to déšť, tak jsme si o dva týdny později udělali náhradní termín. Tam přišlo strašně moc lidí, takže se to chytlo. Říkal jsem si, že to je fajn, a začali jsme to hrát. Pak jsem to chtěl nějak ucelit, aby to mělo řád a abychom mohli žádat i o nějaké příspěvky. Nejdřív byla vize ta, že si založím vlastní spolek, ale tam byl problém papírování. Přišlo mi jednodušší jít pod TJ Sokol v Josefově, kde je všechno zařízené, jeho členové mají i pojištění. Máme zázemí, co se týče sokolovny i nějakého vybavení, Sokol nás taky může podpořit dotacemi od města. Pro začátek se nám hodilo, že se neutrácelo za pronájmy a zbyly nám peníze na nákup vybavení. To založení bylo nakonec úplně jednoduché, protože jsme se sešli na schůzi, tam se to odhlasovalo a bylo to.

Takže kdyby sis chtěl klub založit zvlášť, mimo Sokol, bylo by to těžší?

Kdybych si chtěl založit svůj spolek, tak bych na to musel mít asi alespoň tři lidi, nějaké sídlo, ustanovující schůzi a musel bych pravidelně dělat i další schůze, vyúčtování. Takhle jsem to všechno „hodil“ na Sokol, který je rád, že má nějakou mladou krev, protože tyhle spolky postupně vymírají. Vzájemně jsme si tak vyhověli, doufám, že i z jejich strany je to pozitivní.

Kolik má váš klub členů?

Jelikož fungujeme zatím zhruba tři čtvrtě roku, těch členů je asi šest až sedm. Zatím nebylo, na co je nalákat, a turnaje se rozeběhly až teď, platí se příspěvky do Sokola. Myslím si, že od nového roku nabereme víc členů. Prvotní myšlenka nebyla pořádat turnaje a zúčastnit se jich, ale spíš se scházet. Lidi ale mají zájem v dnešní době spíš soutěžit. Členy jsou třeba i kluci, co hrají kubb na vysoké úrovni. Jsem rád, že je můžeme podpořit, udělat jim zázemí, kluci jsou za to rádi. Členů je zatím málo a uvidíme, jestli se to bude rozrůstat.

Jaké výhody mají členové klubu?

Na všech akcích mají základní úrazové pojištění, mohou si od nás zadarmo hry půjčit nebo využívat prostorů sokolovny. Budou mít slevu na našich turnajích a také materiální podporu, co se týče dresů nebo slevy ze startovného na turnajích. Hlavně ale budou v dobré komunitě a v partě dobrých kamarádů.

Mohl bys ve stručnosti popsat netradiční sporty, kterým se věnujete?

Já jsem ty sporty nazval netradiční, pro někoho třeba netradiční nejsou. První byl spikeball, ten se oficiálně jmenuje roundnet, ale spikeball se mu říká podle jediného výrobce z Ameriky. Je to hodně akční hra, kde hrají dvě dvojice proti sobě a přirovnává se to k beach volejbalu. Dvojice má tři doteky na to, aby odehrála míček, jen ho neodehrává přes síť, ale do takové malé trampolíny. Kolem ní se může běhat 360 stupňů, proto je to tak akční. Tady v Jaroměři se to docela chytlo, hlavně u mladých kluků.

Pak tam máme kubb, o tom se říká, že je to stará vikingská hra. Hrají dva týmy proti sobě a shazují takové dřevěné vojáky, cílem je shodit krále uprostřed. Dále Mölkky, to je taky házecí hra s dřevěnými kolíky, akorát se nehraje proti sobě, ale shazují se očíslované kolíky. Je to na přesnost, musí se nasbírat přesně padesát bodů. Discgolf je z těchhle sportů asi nejznámější, je podobný klasickému golfu, akorát místo míčku a hole máte v ruce disk a házíte ho do jakýchsi košů. Kanjam má naproti sobě dvě plastové popelnice, u nich stojí dvě dvojice, hází diskem a snaží se ho strefit do té popelnice. Myslím, že ten v Česku není moc rozšířený.

NENÍ TADY TAK VYSOKÁ KONKURENCE, ABY SE NĚKDO NEMOHL DO DVOU LET SROVNÁVAT SE ŠPIČKOU

Víš o dalších takových sportech?

Mölkky jsou původní finskou hrou na přesnost

Těch sportů je hodně, ale zatím se chci zaměřit na tyhle. My se nějak pravidelně nescházíme, zatím pořádáme spíš jen turnaje. Když byla „korona pauza“, tak měli kluci pauzu od svých sportů a měli čas jít si zahrát třeba spikeball, ale teď se ty jejich sporty zase rozjely a toho času tolik není, opadlo to. Nedávno jsme ale měli turnaj ve střižbě („kámen-nůžky-papír“, pozn. red.), to je řekněme tradiční sport, ale netradiční turnaj. V hlavě mám i turnaj v laser game, to je taky populární. Myslím, že když bude těch akcí víc, tak bude čím dál těžší je realizovat. Spíš si chceme udržet a vylepšovat ty stálé turnaje. Nechci to dělat proto, že musím, a odfláknout to, je lepší udělat si čas a věnovat se tomu.

Takže jdeš spíš na kvalitu než na kvantitu.

Přesně tak.

Jak dlouho trvá lidem naučit se něco, co nikdy nehráli a neviděli?

Hodně to záleží na typu člověka. Když má nějakou sportovní průpravu, tak se to učí samozřejmě snadněji. Mezi ty obtížnější sporty patří spikeball, jak jsem říkal, ten je náročnější. Když člověk pochopí pravidla, tak si to zahraje na základní úrovni. Když se chce vypracovat výš, tak to samozřejmě trvá, ale není tady tak vysoká konkurence, aby se třeba do dvou let nemohl srovnávat se špičkou.

Je tedy nutné mít nějaké sportovní základy, nebo to může hrát někdo, kdo se sportu nikdy nevěnoval a naučí se to rychle?

U spikeballu musí člověk něco mít, tam se musí hodně hýbat. Trochu se straní tomu, že to může hrát úplně každý. Může, ale lidi, kteří mají problém s nějakým pohybem, si tolik nezahrají nebo nebudou tolik zapojení. Ostatní sporty jsou spíš na přesnost, nějaká házecí technika se dá naučit.

Který sport je úplně nejrychlejší na pochopení, kdy člověk přijde a ví, co má dělat?

Nejrychlejší bude asi discgolf. To je jednoduché, na co nejmíň pokusů trefit disk do koše. Pokud to chce člověk hrát na vyšší úrovni, tak je samozřejmě těžší se do toho dostat, na pochopení je to ale hned.

Co se týče vybavení, jak jsou sporty finančně náročné?

Třeba spikeball se většinou pohybuje okolo 2 500 korun. Na to se lidi ohlížejí, jelikož je to jen plast a síť, ale na druhou stranu je tam výhoda, že to má doživotní záruku. Kdykoliv se s tím něco stane, stačí to nafotit a pošlou vám nové vybavení. Co se týče kubbu a Mölkky, tam je to okolo tisícovky, kanjam vyjde taky asi na 1 000 až 1 300 korun. U discgolfu vám stačí jen koupit disk asi za tři stovky, nebo se dá půjčit u hřiště.

Je nějak výrazně omezeno, co se kde dá hrát?

Jediné omezení má discgolf, kde potřebujete ty koše. Naší úplně první akcí byl právě výjezd na discgolfové hřiště do Hradce Králové. Ale jinak je potřeba jenom kus trávy a dá se to hrát v podstatě kdekoliv. V tom je ten fór, že člověk si nemusí nikde nic rezervovat, prostě to jen vezme a jde hrát.

Jak jsou třeba hřiště na discgolf velká?

Je to všude jiné. Třeba v Hradci je zrovna hřiště menší. Rádi jezdíme do Choltic u Pardubic, tam je hřiště větší v zámeckém parku, ty jamky jsou od sebe sto padesát metrů. Takové hřiště je i pod Českým Krumlovem, taky v zahradě, ta hřiště jsou dost u památek. Záleží na prostoru, někde jsou menší hřiště na techniku, někde jsou velká, ale je to hlavně v přírodě, v lese. Když někam jedeme na dovču, tak se koukneme, jestli cestou není nějaké hřiště, uděláme si cestou zastávku, jdeme se projít do lesa, zahrajeme si discgolf a jedeme zase dál.

Ze všech sportů klubu je nejznámější discgolf

Takže nejrozšířenější z těch sportů je právě discgolf a má hřiště různě po republice?

Ano. Před pár týdny například bylo mistrovství Evropy, na to stavěli speciální hřiště, přinesli si koše a podobně. Ten je hodně rozšířený.

Já jsem o těchto sportech nikdy neslyšela, neznala jsem je, než jsi s nimi přišel ty.

Je pravda, že třeba discgolf je rozšířený, ale nikdo si toho nevšimne. Sám jsem se divil, že třeba přímo pod Krumlovem v parku je hřiště na discgolf. Tam ho ctí hodně, jsou to spíš profíci, kteří mají dobrou techniku a víc disků na různé vzdálenosti.

Kolik jste zatím stihli turnajů a akcí pořádat?

Těch akcí bylo letos asi deset, což je pěkné číslo na to, jaký byl rok. Bývají to navíc spontánní akce. V Mölkky jsme měli turnaj ke konci dubna. Tam přišli starší i mladší, hráli proti sobě, každý tam může porazit každého. Třeba kubb jsem dřív trochu odsuzoval, moc jsem ho nemusel. Hrálo to tu na jednom hřišti několik kluků, ale ta parta se jim rozpadla, z dvaceti členů zbyli jenom tři. Těm se líbilo, co tady děláme, s kluky jsme se seznámili a šli hrát pod náš klub. Letos vyhráli mistrovství republiky v šesticích, trojicích a teď nedávno vyhrál náš člen i v jednotlivcích.

RIVALITA JE TU NA KAMARÁDSKÉ ÚROVNI, HLAVNÍ JE POBAVIT SE

Víš i o nějakých jiných týmech, které se těmto sportům věnují a spolupracujete s nimi?

U spikeballu spolupracujeme přímo s asociací, která podporuje tyhle kluby. Poslali nám sami set, podporují nás třeba na turnajích, tam je ta podpora suprová. V Hradci se kluci scházejí a hrají na vrcholové úrovni. V kubbu je taky kupa týmů, ve východních Čechách ve Vršovce mají hezký areál, v Novém Městě také. V Mölkkách moc týmy nejsou, to je spíš hra dvojic, ale taky máme kontakty v asociaci. Letos jsme s nimi bohužel nemohli kvůli situaci spolupracovat. V kanjamu žádné týmy nejsou, tam tedy spolupráce moc není. V discgolfu jsou týmy také, ale spíš na vyšší úrovni a my jako začátečníci se držíme spíš u zdi. Určitě by ale bylo super domluvit se s nějakým profíkem, který by nám ukázal i ty základy. Tyhle menší sporty navíc mají skvělou komunitu. Na náš turnaj v Mölkkách přijeli hráči, co to hrají skoro na mezinárodní úrovni, hráli proti začátečníkům a neměli problém jim ta pravidla vysvětlit nebo jim i zatleskat, když se jim něco povedlo. Ta rivalita tam je, ale na nějaké kamarádské úrovni.

Jsou účastníci vašich turnajů věkově různorodí?

Ano, třeba u spikeballu se člověk musí hodně pohybovat, takže tam chodí spíš mladší. Ty ostatní sporty může hrát kdokoliv, může v nich zvítězit kdokoliv, kdo se tomu trochu věnuje. Hlavní je se pobavit, ty sporty jsou většinou jednoduché a každý se je rychle naučí a zahraje si.

Jakou máš vizi pro tyhle sporty do budoucna? Myslíš, že by se tomu měly věnovat i děti ve škole při tělocviku?

Myslím si, že potenciál těchto sportů je veliký, ale spíš jako doplňkový sport. Fotbalisti nebo hokejisti mají stálé tréninky a pak si jdou zahrát něco na odreagování. Třeba spikeball je velký boom, hrají to hráči NBA na tréninkách, hrají to fotbalisti, protože je to na postřeh, je to běhací. Třeba florbalisti brankáři si tím zlepšují reflex. Úplně nevím, jestli je to pro děti. Existuje speciální set pro děti s velkým balonem a velkou trampolínou, ale spíš si myslím, že by se děti měly zaobírat nějakými základy, atletikou, a tohle už je spíš doplňkový sport.

Pro děti by tedy bylo spíš vhodnější, aby se zapojily do volnočasového spolku na odreagování po škole?

Jasně. Samozřejmě jsou lidi, které to baví a hrají to pořád, což je super, ale já to vnímám tak, že se do toho lidi zapojují spíš jako odreagování. Určitě se to neztratí, když tyhle sporty člověk chodí hrát, ale spíš bych to bral jako zábavu mimo.

Co máte v plánu na podzim, zimu a v příštím roce?

O víkendu jsme byli na Dožínkách, a to i pro veřejnost, takže kdo nás v Jaroměři dosud neznal, tak se snad dozvěděl a sporty si vyzkoušel. Takhle o nich můžeme mluvit, jak chceme, ale dokud si je člověk nevyzkouší, tak jim asi úplně nepodlehne. V neděli jsme měli turnaj v kanjamu, to byl poslední sport, který jsme letos ještě nepředstavili. Na podzim mám v plánu udělat turnaj v laser game a možná nějaký zimní turnaj ve spikeballu. Do příštího roku bude velký úspěch, když se ty turnaje udrží a zase se zopakují, přijde víc lidí. Maximálně jeden dva sporty přidáme, chceme udržet tu základnu lidí. A když se budeme pravidelně scházet, tak to bude úplně nejlepší.

ORGANIZACE JE NÁROČNÁ, POMÁHÁ MI PŘÍTELKYNĚ A RODIČE

Co se týče organizování turnajů, jsi na to sám nebo ti někdo pomáhá?

Sám Vojta si zahrál kanjam během letošního turnaje

Ta hlava jsem já, ale mám trochu problém s tím, že si všechno chci udělat sám. Teď na to mám čas při studiu, ale když je pak akce ve větším formátu, tak je samozřejmě lepší mít na to partu lidí. Hodně mi s tím pomáhá přítelkyně a rodiče. Já to všechno vymyslím a naplánuju a oni mi pak pomáhají přímo na akci. Do budoucna by bylo dobré udělat větší organizační tým, abychom toho pak zvládali víc. Ale jinak vše dělám sám, sociální sítě i webovky jsem si vytvářel a baví mě to. Teď máme docela dobrou odezvu od lidí i od města, kteří přijali naši účast na městských Dožínkách. Doufám, že to tak bude pokračovat a že nikde nenarazíme, zatím se shledáváme jenom s pozitivním.

Myslíš si, že nalákáte děti do klubu na těchto akcích na začátku školního roku?

Uvidíme. Měl jsem v hlavě dělat dětský kroužek v dětském domově mládeže, ale ještě to nechám, třeba za rok.

Účastníš se sám klubových turnajů, nebo jsi spíš na organizátorské pozici?

Když turnaj organizuju, tak se mi osvědčilo se jich neúčastnit. Musím se starat o to, aby to mělo hladký průběh. Jinak samozřejmě rád někam vyrazím, teď pojedu i na turnaj v discgolfu. Jsem pak rád, že se nemusím o nic starat a jen se něčeho zúčastním.

A když se zrovna nevěnuješ Klubu netradičních sportovců, co dalšího tě baví?

Hraju basket, jsem vedoucím mužského týmu, svolávám tréninky a podobně. Taky pořádám streetball v Josefově, který se postupně zvětšuje. Účastníci jsou různí, od dětí přes amatéry až po dospělé ligové hráče. Streetball byl letos hodně náročný, tam by to chtělo také zvětšit organizační tým. Možná se pro příští rok přesuneme do Umělecké kolonie Bastion, aby to mělo větší josefovský nádech, ten potenciál se málo využívá. Kromě toho máme taky dětský oddíl, takže se věnuju dětským táborům, výpravám. Od toho jsem se letos trochu oprostil, protože jsem to nestíhal. Snažím se průběžně hrát ty sporty, abych byl v obraze. Spíš mě baví to organizovat, dělat lidem zázemí, než ty sporty hrát sám.

Autor: Tereza Vaňková


A teď něco z těch tradičnějších sportů. Přečtěte si shrnutí o úspěších našich českých tenistek na letošním turnaji v Paříži.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.


Foto: Vojtěch Plecháč

Příspěvek vytvořen 52

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy