Poprvé na Měsíci: Před padesáti lety učinilo lidstvo obrovský skok

Lea Schellongová

Byl to pozoruhodný příběh s neméně pozoruhodným průběhem. Jeden z největších úspěchů lidstva, nejsledovanější okamžik, kdy se prolomily hranice mezi nemožným a skutečným. Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo. Dnes už nesmrtelná věta velitele posádky Neila Armstronga, na kterou se zatajeným dechem čekalo přes 400 000 pracovníků Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA, manželky a děti, ale i celý zbytek světa.

První trojice na Měsíci

Věta, jejíž smysl byl nepochybně naplněn už jenom tím, že žádný projekt v následné americké historii nebyl tak nákladný jako let na Měsíc. Americká vláda vynaložila 200 miliard dolarů, tedy pro představu dvojnásobek výdajů na Marshallův plán nebo 4,5 procenta tehdejšího státního rozpočtu.

Byl to úspěch, kterého museli Američané za každou cenu dosáhnout. Ale hlavně ho dosáhnout jako první. V boji o nadvládu v kosmu Amerika pokulhávala za mocným rivalem. Novinové titulky ohlašovaly vypuštění ruského Sputnika kolem Země, Američané po nocích nervózně číhali na družici ze svých oken. Záhy poté se dozvídají o vyslání prvního člověka do vesmíru, hrdiny Sovětského svazu Jurije Gagarina. Američané nemohli připustit prohru ve vesmírném závodě, a tak v roce 1961 americký prezident John Fitzgerald Kennedy ve svém legendárním projevu sděluje, že USA pokoří Měsíc, a to ještě před koncem desetiletí.

Počátky NASA byly neméně bláznivé než prezidentovy ambice. Na výzvu, že se hledají ti nejlepší, záhy reagují nejodvážnější dodavatelé. Lékaři, inženýři, krejčí, nápor u vyvolených firem byl obrovský… Zapojily se ty největší kapacity, které se chtěly podílet se na historické události.

Mezi takovými byl i strojní inženýr John Hoboult, který neváhal riskovat kariéru v Národním poradním výboru pro aeronautiku, když prosadil radikální představu dvoufázové trajektorie na Měsíc, namísto jediné cesty tam a zpět. Přímá cesta by znamenala manipulaci s velmi těžkou a vysokou raketou, bylo by to obtížné. Po jeho intenzivním naléhání v odvážných dopisech nadřízeným se jeho nápad uchytí, a na jeho základě staví NASA kosmickou loď Saturn V.

Yurij Gagarin

Je téměř neuvěřitelné, že tento 111metrový kolos o hmotnosti tři tisíce tun vyvíjely tisíce pracovníků bez počítačů. Vše bylo děláno ručně, nešlo se spoléhat na počítačové návrhářské systémy. Saturn V je dosud největší a nejsilnější stroj, který úspěšně letěl do kosmu. Pod pětici motorů o síle 180 miliónů koňských sil se při startu každou sekundu pumpovalo 3000 litrů vody.

Na jeho palubu usedli 16. července 1969 legendární astronauti Neil Armstrong, Edwin ,,Buzz‘‘ Aldrin a Michael Collins, připraveni k prvnímu letu na Měsíc. Všichni tři věděli, že mají padesátiprocentní šanci se vrátit, a zřejmě všichni měli na paměti předchozí pokusy NASA – jako v případě kosmické lodi Apollo 1, v níž tragicky uhořela trojčlenná posádka pod vedením Virgila Ivana Grissoma. Druhý člověk na Měsíci, Edwin B. Aldrin, ostatně své pocity vyjádřil takto: ,,Nevím, proč se lidé, co nikdy nebyli v raketě, pořád ptají: ‚To se nebojíte?‘ Ne, nebojíme se… dokud se něco nestane. Až pak je čas se bát.‘

Armstrong s Aldrinem přeci jen nakonec prožili krušné chvíle, a to když se o čtyři dny později, tedy 20. července, s modulem Eagle chystali na Měsíc přistát. Michael Collins, který mezitím kroužil po oběžné dráze Měsíce s velitelskou lodí Columbia, se dozvídá, že jeho kolegové minuli cíl přistání o celé kilometry. Neil Armstrong, který plně přešel na ruční řízení, našel na poslední chvíli vhodné místo k přistání o velikosti půdorysu rodinného domku. Kdyby hledal jen o 17 sekund déle, byla by mise přerušena. V té chvíli mu naměřili tep 156 úderů za minutu.

Saturn V

Přistání na Měsíc je nepochybně jedním z největších úspěchů lidstva, jež byl umožněn díky touze tisíců lidí se překonat. Jakmile však Američané dokázali své, příliv peněz NASA stále klesal. Poslední let Apollo na Měsíc se uskutečnil v roce 1972 a zatím je otázkou budoucnosti, kdy se na něj lidé podívají znovu.

Veliký zájem o Měsíc v současnosti jeví soukromé společnosti, které jsou obrovské náklady schopny pokrýt. Jeff Bezos, nejbohatší muž světa, který kromě notoricky známého Amazonu již dvacet let buduje kosmickou firmu Blue Origin, je mezi jinými také velikým zájemcem.

Vesmír je však nesmírně široký, stejně jako jeho možnosti, a rozhodně nekončí jen Měsícem. O prvního člověka na Marsu už však nebudou soupeřit jen Amerika s Ruskem, mají totiž velmi silného konkurenta ve východní Asii, který se možnosti prvenství jen tak nevzdá. A tak nás možná už brzy čeká další obrovský skok pro lidstvo.

Zdroje: zoom.iprima.cz, respekt.cz
Foto: Pixabay, Wikimedia Commons