Konec přesčasů a přepracovanosti. V Indii vytvořili software, který hlídá konec směny

Nastavit si zdravé množství času věnovaného práci je často problematické i u zaměstnání, která mají jasně stanovenou pracovní dobu. Pracující zůstává přesčas zavalený dalšími povinnostmi, z pracoviště odchází s houkáním sov a na odpočinek či jiné volno časové aktivity nezbývá prostor. Co kdyby ale nebylo možné pracovat přesčas? Co kdyby vám někdo připomněl, abyste odešli včas domů? V Indii vynalezli pomocníka, který tyhle otázky vyřeší za vás.

„Vaše směna skončila. Kancelářský systém se vypne za deset minut. Prosím, běžte domů.“ Taková zpráva může znít jako výmysl nebo sci-fi, ale opak je pravdou. Okénko s tímto textem po skončení směny vyskakuje všem zaměstnancům malé indické IT firmy SoftGrid Computers. Má za úkol pomáhat zaměstnancům udržovat zdravou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Pracovní systém se po konci směny zavře a žádný přesčas nepřipadá v úvahu. Konec večerních pracovních telefonátů a nepříjemných oznámení dalších příchozích e-mailů. Je čas odpočívat, další povinnosti přijdou až ráno.

Všeho moc škodí

Work-life balance, nejlépe přeložený jako rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, se v poslední době řeší hodně. I z důvodu pandemie, jež přinesla řadě zaměstnanců práci z domova, při které se hůře rozlišuje hranice mezi prací a soukromím. Každý by si měl uvědomit, co pro něj to pověstné work-life balance znamená. Nemusí se nutně jednat o vztah padesát na padesát, jak to ze samotného pojmu může vyznívat. Každý pracuje v jiných podmínkách a každému je příjemný jiný postup. Je to ale věc, na kterou by všichni měli myslet. Velké množství přesčasů má podle vědců v dlouhodobém horizontu negativní vliv na zdraví i psychiku.

Problémy hrozí hlavně u lidí s vysokým vytížením. Ti si často paradoxně neuvědomují, jaké riziko jim hrozí, nakládají si na svá bedra spoustu povinností a ze zaměstnání odcházejí dlouho po konci pracovní doby. U takových lidí se může objevit psychické i fyzické přetížení, zvýšený stres, úzkosti a v horším případě až syndrom vyhoření.

Pozor, hoří

Syndrom vyhoření je stav chronického stresu, který vede k emocionálnímu a fyzickému vyčerpání. Je důsledkem nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou. Nemocný není schopný fungovat na pracovní ani osobní úrovni. Syndrom vyhoření však nefunguje jako rýma, nemůžeme se probudit s pocitem, že jsme jím postihnuti. Plíží se pomalu, a proto je těžko rozpoznatelný. Je potřeba věnovat pozornost varováním a červeným vlaječkám, které naše tělo a mysl vysílají a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc.

K rozvinutí syndromu kromě přetížení může přispívat nedostatek odpočinku i špatný životní styl. Čím dřív dojde k rozpoznání příznaků, tím lépe se dá rozvinutí syndromu zabránit. K nejčastějším příznakům se řadí chronická únava, nespavost a poruchy spánku. Paradoxně čím větší únava je, tím větší je i nespavost. Může dojít k zapomínání nebo zhoršení koncentrace i řadě fyzických příznaků, kterými jsou nejčastěji závratě, silné bolesti hlavy nebo mdloby. Protože je tělo vyčerpáno, imunitní systém je více v ohrožení, a proto i náchylnější k řadovým onemocněním. Prevencí jsou zdravé sociální vztahy, dobrá organizace práce, umění odpočívat i schopnost říkat ne.

Syndrom vyhoření nejčastěji postihuje osoby mezi 29. a 45. rokem. Přesné statistiky sice neexistují, ale podle odborníků syndrom vyhoření trápí pětinu Čechů. „V Česku trpí syndromem vyhoření až každý pátý člověk. Čísla se zvedla během pandemie, a to až o patnáct procent,“ řekla Kateřina Šédová, lékařka a ředitelka neziskové organizace Loono pro tn.cz.

Práce ruku v ruce s odpočinkem

V České republice samotný zákon zaměstnavatelům stanovuje povinnost zajistit svým zaměstnancům bezpečnost a ochranu zdraví. Odborníci zastávají názor, že by se zaměstnavatelé měli angažovat v ochraně zdraví svých zaměstnanců a zavést, ideálně ve spolupráci s lékařem, opatření pro zajištění jejich psychické pohody. Řada pracovišť už s tím dávno pracuje a nabízí svým zaměstnancům rodinné dny nebo poskytují v prostorách pracovišť cvičení. Zároveň každý člověk má schopnost určit si zmiňovaný work-life balance a nebezpečí zabránit.

Jestli se indický pomocník v podobě softwaru či jiné dostane i k nám, zatím není známo. Ale i za krátkou dobu jeho existence se na zaměstnancích SoftGrid Computers projevuje, že jim s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem skutečně pomáhá. Odkaz softwaru má smysl. Každý z nás si takovou zprávu může nainstalovat do hlavy a zkusit jí naslouchat.


Autor: Andrea Mašíčková


Ve volném čase je kromě odpočinku ze zdravotního hlediska vhodné trénovat mozek. Podívejte se na přehled nejlepších aplikací.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.


Zdroje: wave.rozhlas.cz, zzmv.cz, tn.nova.cz, bozpinfo.cz

Foto: hn.cz, linkedin.com, webiste.cz

Příspěvek vytvořen 30

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy