(Kli)máte ponětí o stavu naší planety? #1 Okolnosti klimatické změny

Jonáš Maixner 27. 4. 2022

Každý z nás slyšel o klimatických problémech naší doby. Nepřejde den bez toho, aby člověk neviděl něco o riziku zvyšující se hladiny moře, desertifikaci nebo zesilujících se hurikánů. Pokud se o toto téma člověk zajímá, snaží se dělat alespoň minimum, aby nějak pomohl tyto temné scénáře omezit. Stejně se však v tématu klimatické změny často mnoho z nás ztrácí. Nerozumíme některým pojmům a zdá se nám vše strašně složité a vzdálené. Tomu nepomáhá ani množství stránek, které často podávají rozdílné informace. Pokusím se vám tedy objasnit některá základní témata a v budoucnu se podíváme i na to, co se dá dělat a co se děje.

S pomocí vedoucího katedry rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Pavla Nováčka vám přiblížím různé aspekty od počátku až k možnému řešení klimatické hrozby. Samozřejmě, téma klimatu je velice obsáhlé a zahrnout se sem dá i mnoho dalšího, co zde ani nezazní. Dle mého názoru jsem skrz následující tři články zahrnul všechny části, které jsou pro základní pochopení klimatické změny nejdůležitější nebo nejnovější.

Možným efektem trojice následujících článků může být i větší míra pesimismu nebo strachu v celou záležitost. Špatné zprávy o zničujících dopadech klimatické změny jsou všude kolem nás. Důležité je tomu nepropadat. Ano, klimatická změna bude mít znatelné následky a s tím se v tomhle stádiu již nedá nic dělat. Naštěstí s tím, jaké pokroky jako společnost děláme, můžeme zajistit, že se apokalyptické scénáře dopodrobna nemusí naplnit.

Klimatická změna vs. globální oteplování

Nejdříve je nasnadě vysvětlit pojmy globální oteplování a klimatická změna. Často jsou tato dvě slova používaná jako synonyma. Rozdíl mezi nimi však je. Globální oteplování je část klimatické změny v tom, že referuje dlouhodobé průměrné navýšení teploty po celém světě. Z grafů a studií v minulosti je jasné zvýšení teplot od 20. století, ale hlavně od roku 1970. „Od začátku industriální éry se teplota globálně zvýšila již o 1,2 stupně,“ sdělil Pavel Nováček. Vyšší teploty narušují dosavadní chod přírody a přináší větší výkyvy v počasí, kvůli kterým jsou například záplavy a sucha stále častější.

Globální oteplování tedy způsobuje, že se klima, typické počasí pro danou oblast, mění. Klimatická změna následně označuje hlavně dlouhodobé následky globálního oteplování, nejčastěji v průběhu několika desetiletí. Mezi dopady klimatické změny patří například změny ve větrných pohybech, změny srážek nebo výkyvy teplot.

Důvody klimatické změny

Zde se zabývám pouze klimatickou změnou naší doby. V minulosti planety Země změny probíhaly hlavně z přírodních důvodů. V našem případě je ale hlavním strůjcem změny převážně člověk a lidská činnost. Od předešlých změn se ta dnešní také liší v rapidnosti.

Největší přičinění tvoří skleníkové plyny, které vznikají spalováním fosilních paliv pro výrobu energie, dále industriální výrobou, agrikulturou a dopravou. Skleníkové plyny (hlavně oxid uhličitý, methan, freony, oxidy dusíku a vodní páry) zachycují teplo, které se na Zemi dostane ze Slunce a nepropustí ho zpět do vesmíru. Tomuto se říká skleníkový efekt, který umožňuje, aby na Zemi mohl existovat život. Díky nim je na Zemi dostatečné teplo a Země nechladne. Život může prosperovat a nezanikne. Bez skleníkových plynů by průměrná teplota na naší planetě činila přibližně −16 °C. Problém však nastává, když procento skleníkových plynů v atmosféře vzroste a zachytí přílišné množství tepla, jež následně naruší přírodní systémy, které přirozeně klima regulují.

Nejškodlivějším ze skleníkových plynů je oxid uhličitý (CO2). Nebezpečný je v jeho množství a době životnosti. Od industriální revoluce kvůli mnohonásobně většímu spalování fosilních paliv přibývá a udržuje se v atmosféře po století. Více podílu CO2 v atmosféře způsobuje čím dál vyšší teploty a čím dál větší problémy. Zemský systém regulace teplot a plynů již nestíhá dostatečně rychle pracovat. Vypořádává se s tím tedy častějšími bouřkami, déle trvajícím obdobím sucha a tak dále…

Autor: Jonáš Maixner


Bojovat s klimatickou změnou si vytyčil nejeden projekt. V Česku mezi sebou ty nejlepší bojovaly v soutěži Adapterra Awards, o které jsme psali dříve.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.


Zdroje: epa.gov, theconversation.com, přes.upmedia.cz

Foto: devdiscourse.com, globe.gov, zenger.news, nasa.gov