Kdo si hraje, nezlobí. Dospělí hračičkové slaví den dětí

Lýdie Hájovská 1. 6. 2021

Každý z nás si i v dospělosti uchovává něco, co jej vrací do dětství. Pro někoho to jsou vzpomínky na prázdniny strávené u babičky na vesnici, pro jiného zase staré časopisy, které má schované na půdě, ale pořád nemá to srdce je vyhodit. Mezi námi dospělými jsou ovšem také ti, jejichž vnitřní dítě nehraje většinu času na schovávanou, ale naopak hrdě vystavuje své zájmy. A my můžeme jen žasnout.

Na 1. červen připadá oslava Mezinárodního dne dětí. Už v pohádce o Petru Panovi zaznělo, že „všechny děti vyrostou. Až na jedno.“ V našem případě ovšem dovětek nemusí odkazovat k Petru Panovi, ale ke všem dospělým dětem, které mezi námi žijí. Jedním z nich je Miloslav Vaváček, pedagog a památkář se zaměřením na technické památky a historické hračky. Vaváček je autorem projektu Batalion France Jabůrka aneb artilerie do kapsy. Dělostřelecká show s unikátními miniaturními funkčními modely děl už je zapsána od loňského roku i v České databance rekordů. Nejmenší dělo má hlaveň dlouhou pouhých 73 mm, všechna děla ovšem umí střílet. Jedná se o největší kolekci funkčních miniaturních modelů děl u nás. Vaváček zároveň drží další český rekord. Je autorem největší kolekce funkčních modelů parních strojů, celou kolekci nazval Experiment aneb plnou parou vpřed! a je rozdělena do několika samostatných vystoupení. Sbírku funkčních modelů prezentuje autor pravidelně před dětskými i dospělými diváky.

Že je sbírka autíček záležitostí malých kluků? Miroslava Filipi z Opatovce tento stereotyp může snadno vyvrátit. Vlastní 231 kovových modelů ikonického auta Volkswagen New Beetle. Filipi začala „brouky“ sbírat v roce 2005, prvním kusem byl model VW New Beetle Cup v měřítku 1:18. „Pracovala jsem v obchodním domě na oddělení hraček a moc se mi tam líbil, až jsem si ho nakonec koupila. Řekla jsem si, že když nemám skutečného, tak budu mít aspoň malého na mazlení,“ vzpomínala sběratelka pro server Aha! na svůj první nákup brouka. Jedním z jejích nejcennějších modelů je třeba VW New Beetle vyrobený při příležitosti olympijských her v Pekingu v roce 2008. „Ty největší mám v měřítku 1:18 a je jich 12 a úplně nejmenších v měřítku 1:87 je devět,“ řekla Filipi, jejíž sbírka byla loni zapsána do České databanky rekordů.

Anatolij Truhlář je lékařem záchranné služby Královehradeckého kraje. Profese ale může být i koníčkem, pokud jste, podobně jako doktor Truhlář, zároveň vášnivým sběratelem modelů sanitek. Ty sbírá už od svých dvanácti let, tedy od doby dlouho předtím, než se lékařem skutečně stal. Prvními modely byly ruské sanitky značky Volha a Latvija, které mu sehnala babička. „Snažím se je sbírat tak, aby měly určitou kvalitu, nejde mi o počet kusů. Snažím se, aby se modely co nejvíc podobaly originálům,“ řekl sběratel pro MF Dnes. K prosinci 2020 měl lékař 1777 modelů sanitek v různých podobách, které předvedl na výstavě s názvem Záchrankou kolem světa. „Designově se mi asi nejvíc líbí klasické americké sanitky z 60. a 70. let, které jsou postavené na podvozcích cadillaců a podobných velkých luxusních aut té doby,“ dodal vedoucí lékař hradecké letecké záchranky.

V České databance rekordů můžeme najít také rekord v jízdě na minikole. Ten aktuálně drží Šárka Linhartová, která na brněnském Velodromu v září 2016 překonala vlastní rekord v jízdě na jeden kilometr na minikole za 9:15 minut. Minikolo s názvem Spermia je vysoké pouhých 41 centimetrů, jízda na takovém kole tedy není nic pro cyklisty s bolavými koleny.

V obci Lazníky na Přerovsku žije Václav Dohnalík a jeho motorkářský sen. „Peníze na normální velké motorky nebyly, tak jsem si je udělal z papíru,“ vysvětlil Dohnalík pro Blanenský Deník, odkud se vzal jeho nápad založit si sbírku papírových modelů motorek. Aktuálně sedmapadesátiletý Dohnalík drží rekord v počtu nejvíce vlastnoručně zhotovených papírových modelů historických motocyklů, za čtyři roky jich stihl bez návodu vyrobit deset. „Na internetu si najdu motorku vyfocenou z různých úhlů, vypočítám si rozměry jednotlivých dílů motorky a podle detailů si pak ty různé části překreslím a udělám si vlastní plán,“ prozradil Václav Dohnalík postup práce a dodal, že vždy začíná výrobou motoru. Vytvoření jednoho modelu v měřítku 1:6 mu obvykle zabere pět set hodin práce, kterých ale rozhodně nelituje. „Je to dlouho, ale výsledek stojí za to,“ řekl loni pro Deník.

Nevíte, v jakém odvětví nebo s jakým koníčkem byste mohli rekord získat zrovna vy? Nejspíš to nevěděl ani Lukáš Šilc, kterému kamarádi při příležitosti oslavy jeho narozenin připravili hned několik možností, jak se stát držitelem českého rekordu. Tím se oslavenec nakonec i stal, a to přestože neuspěl v žádném z odvětví, jakým byl sport, rychlost, výdrž, paměť, logika a další. Během šedesáti minut se mu nepovedl žádný z šestačtyřiceti úkolů, stal se ale díky tomu rekordmanem v počtu nejvíce neúspěšných pokusů o rekord během jedné hodiny. Oslavu narozenin to ale nejspíš Šilcovi nezkazilo, protože se aspoň se svými přáteli netradičně pobavil. A o zábavu, o tu jde především, ne? 🙂

Autor: Lýdie Hájovská


Hračičkové jsou také členové rodiny Kavkovy, kteří vlastní rodinnou firmu přivádějící k životu zapomenuté retrohry všeho druhu.


Foto: Agentura Dobrý den, Aha!