Minulé pondělí zemřel John Hume. Severoirský politik, spoluzakladatel irské sociální demokracie a architekt mírového procesu v Severním Irsku. V roce 1998 mu byla udělena Nobelovou cenu za mír. Byl oceněn také cenou míru Máhatmá Gándhího a Martina Luthera Kinga. Ruku v ruce s odpovědností politickou jde odpovědnost občanská. A to je přesně případ života Johna Huma.
Nebyl pouze dobrým studentem, už od mládí vynikal zejména tím, jak důsledně dbal o věci veřejné a ctil pravdu. V roce 1960 založil první úvěrovou unii v Severním Irsku a vložil zde se svým společníkem poměrně skromné peníze, které měly pomoci mladým lidem dosáhnout na tolik potřebný úvěr a lehčí start do života. Z počátku nesmělý plán se setkal s obrovským úspěchem a Hume se ve věku 27 let stal nejmladším prezidentem Irské ligy družstevních záložen.
Vrchol jeho života však přišel hlavně v 80. a 90. letech. V roce 1985 stál osobně u vyjednávání Anglo-irské dohody, která dala (omezený) hlas Dublinu v otázkách Severního Irska. To teroristické organizaci IRA ale nestačilo. Katoličtí nacionalisté za podpory IRA žádali, aby Severní Irsko přestalo existovat v rámci Velké Británie a stalo se součástí Irské republiky bez britského vlivu. Neváhali to vynucovat silou a proběhlo několik bombových útoků, při nichž zemřely stovky lidí. Huma ale však zajímal pouze mír a v devadesátých letech se pustil do vyjednávání s lídrem strany Sinn Féin (politické odnože IRA) Gerrym Adamsem, což se u mnoha zainteresovaných lidí nesetkalo s pochopením. Přineslo to však ovoce.
V roce 1997 IRA složila zbraně a strana Sinn Féin, do té doby většinově opomíjena kvůli napojení na teroristy, vstoupila do jednání s tehdejším premiérem Velké Británie Tonym Blairem. O rok později byla podepsána tzv. Velkopáteční dohoda, která v zásadě ukončila třicet let trvající konflikt v Severním Irsku. Dohoda vytvořila mnoho institucí mezi Severním Irskem a Irskou republikou a mezi Irskou republikou a Spojeným královstvím. Nebýt Hume–Adamsových rozhovorů, které pomohly položit pro příměří základ, pokračoval by ještě dlouho konflikt, kterým by trpěli všichni.
V roce 1998 převzal John Hume Nobelovu cenu za mír. Svou děkovnou řeč zakončil příznačně a zcela v souladu se svým celoživotním úsilím: „Je lepší žít pro ideály, než pro ně válčit a umírat.“
Konec života neměl lehký. Žil v ústraní v pečovatelském domově ve svém rodném Derry, kde minulé pondělí zemřel. Jeho manželka vypověděla, že si své politické úspěchy nepamatoval. Věřím ale, že pro občany Severního Irska budou ještě dlouho nezapomenutelné.
Autor: Václav Ágh
Foto: www.iiea.com/iiea-news/john-hume-european
