Inge Ginsberg: Death metalová babička, která přežila holokaust

Helena Večerková

Inge Ginsberg přežila holokaust, pracovala jako špionka pro USA a prakticky celý život se věnovala novinařině a živila se psaním. Nyní v 97 letech pověsila psaní na hřebík a věnuje se zpěvu. V death metalové kapele.

Inspirativní příběh ženy jménem Inge Ginsberg začíná v roce 1922 ve Vídni. Inge pochází ze zámožné židovské rodiny, ze které ale po obsazení Rakouska Německem uprchl její otec, a sedm let o něm zbytek rodiny neslyšel. Inge, její bratr, matka a snoubenec zůstali ve Vídni až do roku 1942, kdy je rodinný přítel propašoval do Švýcarska. A právě tam se stala americkou špionkou a koordinovala partyzánské akce i odboje proti Němcům.

Se svým prvním manželem se několik let po válce přestěhovala do LA a společně skládali hudbu pro zpěváky jak z Ameriky, tak z Evropy. Ke konci 50. let ji ale život v Americe přestal bavit a popsala jej jako falešný. Se svým druhým manželem proto žila deset let v Izraeli a se třetím zase v Ekvádoru. Sama Inse o svých vztazích říká: „Byla jsem legálně vdaná třikrát, pokaždé za žida pocházejícího z Rakouska. Partnerů jsem měla několik. Jednou i čtyři zároveň. S jedním jsem žila, jednoho jsem měla pro zábavu, jednoho, protože mě uměl rozesmát a jednoho pro jeho jméno. Jsem velmi morální člověk, ale mám své vlastní morální zásady.

Inge se mimo jiné také dvacet let věnovala novinařině, psala každý týden články pro švýcarský plátek Die Weltwoche. „Pouze psaním se nikdo uživit nemůže, proto jsem se ve volném čase věnovala i akciím,“ říká Inge. Kvůli potřebě se vyjádřit se Inge ostatně dostala také k hudbě. Její death metalové kapele Inge and the Tritone Kings se podařilo prorazit v roce 2015 díky soutěži Eurovize. A proč vlastně death metal? „Neumím zpívat. Nejsem schopna udržet melodii. Heavy metal funguje proto, že mu stačí slova,“ uvádí na vysvětlenou. Videa její kapely na Youtube nasbírala již přes stovky tisíc zhlédnutí a na internetu je Inge známá jako death metalová babička.

Texty písní její kapely Inge píše sama, jedná se vlastně o poezii, kterou skrz death metal přivádí k životu. Písně se zaobírají například šířením lásky, ne nenávisti nebo klimatickou změnou.  „Mým talentem není zpěv, ale přežití“ říká Inge. „Aby člověk přežil, musí dělat věci, které nikdy předtím nedělal.“

Inge si nejvíce váží svobody, možnosti rozhodnout se kde a kdy chce být. Cestuje mezi svými domovy (jeden v centru New Yorku, druhý na venkově) a každý rok v zimě stráví čtyři měsíce v Tel Avivu – tam se kulturně angažuje, hebrejština je jeden ze sedmi jazyků, kterými mluví.

I když si z minulosti odnesla hodně, nesnaží se jí zabývat – nevlastní množství fotoalb nebo suvenýrů. „Věřím v dnešek a zítřek.“ S budoucností si také hlavu moc neláme, nejvíce ji těší, že se i ve svém věku cítí mladě a nezajímá ji, jak si ji lidé budou pamatovat.

Inge a její život, přístup i energie může být inspirací pro nás pro všechny.

Zdroj: thetimesofisrael.com,
Foto: laterbloomer.com, philosophe.ch