Rapidní rozmach oboru umělé inteligence je tématem, kterým se zabývají nejen odborníci na technologie, ale i její nadšenci, politici, právníci a koneckonců i učitelé, novináři, a studenti. V jakých oblastech AI můžeme v dnešní době využít? A znamená vývoj umělé inteligence konec novinářské profese? Na to nám odpovídá odborník Petr Koubský, český novinář působící v Deníku N a také analytik infomačních a komunikačních médií.
Co je umělá inteligence?
Umělá inteligence je vědní obor. Dnes se toto označení používá hlavně v souvislosti s velkými jazykovými modely, fenoménem, který se pro veřejnost objevil na konci roku 2022. Obor jako takový je mnohem širší a také mnohem starší. Běžném používání v dnešní době pojem zkresluje.
A jak AI funguje?
Zakladatelé umělé inteligence definovali tento obor tak, že se zabývá vytvářením systémů, které se budou chovat tak, že pokud by stejné chování projevil člověk, budeme jej považovat za inteligentního. Je to krásná definice kruhem, protože vypadá chytře, ale nic moc vlastně neříká. Když to zúžím na to, co je teď nejzajímavější, tedy velké jazykové modely jako je ChatGPT, tak ty fungují na základě statistického modelu přirozeného jazyka. To, o co se především snaží, je uhodnout další slovo, kterým může pokračovat načatý text. Vypadá to sice jako poměrně slabý nástroj, ale ve spojení s obrovským objemem trénovacích dat a velkým výkonem současných počítačů je výsledkem komunikace, která vypadá naprosto přirozeně, plynně a ošidí jejího příjemce. Opravdu to vypadá, jako byste mluvili se skutečným člověkem, což koneckonců všichni známe.
Takže to není tak, že v sobě jazykové modely mají zabudovanou databázi? Jde jen čistě o statistiku?
Je to tak napůl, mají v sobě databázi, která ale neobsahuje doslovné texty z internetu. Pokud to tedy vypadá, že něco cituje doslova, tak to není pravda. Vymýšlí si to, a když se ho zeptáte na fakta nebo na doslovný citát, tak v tom není moc dobrý. Pokud byste po něm chtěli, ať vám napíše první tři věty z Huckleberryho Finna, tak by to pravděpodobně nezvládl, přestože by se ta pasáž na Google dala snadno najít. Databáze, se kterou jazykový model pracuje, je komprimovaná. Nejlépe se to dá představit jako komprimovaná fotka. Když byste vzali fotku a zmenšili jí komprimačními algoritmy, aby nezabírala moc místa na disku, tak něco podobného se děje s jazykem a trénovacími texty z internetu.
S čím vším může v běžném životě umělá inteligence pomoci?
To je otázka, na kterou se teprve hledá odpověď. Dá se to také vzít tak, že napřed přišla odpověď v podobě ChatGPT a podobných nástrojů, a teď se hledá k čemu se tato odpověď hodí. Já si osobně myslím, že se bude velice dobře hodit všude, kde se vytváří rutinní texty. Těch se dělá obrovské množství, od školních prací a domácích úkolů, přes úřední komunikaci a vyřizování e-mailů, až po část obsahů v médiích. To vše už může a brzy bude umět ještě lépe dělat stroj. To je první oblast uplatnění. Generativní umělá inteligence, což je širší kategorie, do které ChatGPT spadá, toho dovede daleko víc. Například pracovat s obrázky, s počítačovými programy, s hudbou. Zde se teprve ukáže, k čemu všemu se dá použít.
Je možné, že někdy budeme znát všechny dovednosti umělé inteligence, nebo budeme stále nacházet další?
Myslím, že druhá možnost je správně. Vychází to ze zkušenosti s technologiemi z minulosti. Většinou to bylo tak, že si jejich tvůrci představovali nějaké jejich využití, a velice brzy se ukázalo, že využití bude jiné, širší, a zajímavější. Když vynalezl Alexander Graham Bell telefon, tak měl za to, že jeho primárním použitím bude přenos hudby z koncertních síní, aby ji lidé mohli poslouchat doma. Dopadlo to úplně jinak. SMS byly vynalezeny jako systém pro monitorování technického stavu mobilní sítě, ne jako nástroj pro komunikaci mezi lidmi. Takových příkladů se dá vymyslet hodně. S umělou inteligencí to bude bezpochyby podobné.
Měli by se lidé naučit s umělou inteligencí aspoň základně pracovat? Je to důležité do budoucna, když víme, že se bude nadále vyvíjet?
Myslím, že se to mnozí lidé spontánně učí. Nejlépe se to naučíte, když si s umělou inteligencí hrajete, experimentujete, povídáte, zjišťujete meze jejích dovedností a jak moc se na ni dá spolehnout. Nemyslím si, že je potřeba do škol zvážit nový předmět, zacházení s umělou inteligencí, takové představy se trošku děsím, ale jinak je odpověď na tuto otázku kladná. Všichni by se to měli naučit, všichni to budeme potřebovat.
A jak rychle se umělá inteligence vyvíjí? Můžeme očekávat nějaké rapidní změny?
To je velice těžká otázka. Představoval bych si to jako schody. V tuto chvíli jsme vystoupili na schod, na kterém se nachází ChatGPT, Google Gemini, Anthropic Claude a podobné systémy. Nemáme tento schod ještě úplně prozkoumaný, nevíme, co všechno na něm je a k čemu všemu se to dá použít. Jisté ale je, že je to schod a že má někde konec. Pokud bychom měli jít dál a výš, bude potřeba přejít na další schod, což znamená vymyslet nové technické principy, které zatím neznáme. Možná je už vyvíjejí v laboratořích špičkových firem a zkoumají je, ale zatím je nemáme. Obecně vzato má vývoj do budoucna otevřený konec a nikdo neví, kde to skončí. Jen se tento konkrétní schod časem vyčerpá, ale ještě vyčerpaný není.
Jaké odvětví a profese mohou být v blízké budoucnosti ovlivněné rozvojem umělé inteligence?
Každý by se podle mě měl zamyslet, jak vypadá jeho pracovní den. Pokud z velké části spočívá v tom, že sedíte u počítače, tak je vaše práce potenciálně nahraditelná bez ohledu na to, co na něm děláte a jak moc vám to připadá tvůrčí. Týká se to jak lidí, kteří odpovídají na e-maily, tak těch, kteří na počítačích píší náročné eseje a programy. Jakmile vaše práce spočívá v sedě u stroje, tak je ohrožená. Naopak, čím více jste v pohybu, mezi lidmi při nějaké aktivitě, zkrátka čím více děláte nejen hlavou, ale i rukama, tím bude obtížněji nahraditelná.
Když tedy říkáte v sedě u stroje, tak to popisuje práci novinářů.
Ano, ale ne všech.
Jak tedy mohou novináři ve své práci používat AI, a kdy by se jí měli vyhnout?
Ne všichni novináři pořád sedí u stroje, například reportéři v terénu k tomu mají hodně daleko. Obecně je sepisování pouze část novinářské práce. To, že je to v tuto chvíli pro hodně novinářů dominantní část, možná není ani dobře. Možná bude fajn mít volné ruce na ověřování faktů, povídání s lidmi, na hledání souvislostí a zkrátka na věci, na které dnes například já nemám čas, protože ťukám do klávesnice, což trvá nějakou dobu. Já jsem novinář, který nepíše rád, nebaví mě to. Perspektiva, že předložím nějaká zjištění a nahrané rozhovory s lidmi, stroj mi to přepíše a já to pak opravím, se mi líbí. Neříkám, že se to nutně musí líbit každému, jsou tací, kteří tuto možnost odmítnou. V případě, že je tady ale technologie, která tuto práci může dělat za vás, mi připadá pošetilé dělat něco ručně. Je to stejné jako si vypnout kontrolu pravopisu jenom kvůli tomu, že to děláte rádi a nelíbí se vám, že vám do pravopisu mluví stroj. Stejně tak automatický překlad, který se dnes běžně používá. Taky jím můžete pohrdnout a říct, že umíte anglicky tak dobře, že to nepotřebujete, ale přinejmenším budete málo efektní a pomalejší než počítač.
Myslíte si, že jsou české redakce připraveny na implementaci a zařazení umělé inteligence do jejich chodů?
Myslím, že spíš ne. Alespoň v tuhle chvíli ne. Novinařina je, přestože to nevypad
á, poměrně konzervativní profese a novinky zavádí relativně pomalu. V tuhle chvíli jsou v Česku dvě média, které jsou v tomhle odvětví trochu napřed. Tím prvním je ČTK, Česká tisková kancelář a Seznam Zprávy. Tam pracují s umělou inteligencí dost intenzivně. My v Deníku N si s ní hrajeme, ale nezavádíme to ještě do normálního produkčního procesu. Ani ne tak z technických důvodů, ale spíš z těch právních a etických. Nemáme to po právní a etické stránce vyřešeno. Ale myslím si, že ekonomický tlak povede k tomu, že se to bude muset vyřešit a postupně zavést. Jen to bude chvíli trvat. A tou chvílí myslím několik let.
Jak v Deníku N pracujete s umělou inteligencí a jaké nástroje využíváte?
My běžně využíváme dva typy nástrojů. První je robotický hlas pro načítání audioverzí našich článků. Tam jsme přešli už kompletně na automatické načítání. Kvalita je trošičku horší, než když to čte člověk, ale ne o moc. Náklady jsou však nesrovnatelně nižší a my jsme chudé noviny. Takže jsme v zásadě nuceni, když už ta technologie existuje, ji k tomu používat. Druhá věc jsou přepisy rozhovorů, přepisy nahrávek z terénu a zejména z cizích jazyků. V této konkrétní oblasti je to velice užitečný nástroj. S tímhle účelem ji používáme denně. A pokud jde o nějaké psaní textu, tak to neděláme, protože to nemáme eticky ošetřeno. Je tady hodně lidí, včetně mě, kteří si s tím nezávazně hrají a zkoušejí, co všechno to dovede. Ale já jsem ještě nikdy nepublikoval jedinou větu generovanou počítačem. A neudělám to, dokud v tom nebudeme mít jasnou redakční politiku.
Myslíte si, že by v budoucnosti mohla umělá inteligence kompletně nahradit novináře a žurnalisty? A pokud ne úplně, tak v jakých oblastech?
Daleká budoucnost je ožehává otázka. V daleké budoucnosti se může stát cokoliv. Jestli nemyslíte až tak moc dalekou, ale třeba patnáct let, tak si myslím, že ne. Nahradit ne, ale doplnit velmi značně. Já si to představuji tak, že to bude spolupráce člověka se strojem na úplně jiné úrovni a v jiném rozsahu, než je to teď. Postupně se to zkombinuje tak, že lidé budou dělat to, co jde dobře lidem a stroje to, co jde dobře jim. Co konkrétně to bude, jedno i druhé, se vyvine časem. Ještě v tom nemáme moc jasno, ale každá činnost, nejenom ta novinářská, se dá rozdělit na nějakou rutinní a nerutinní část.
Mohou lidé a novináři používat umělou inteligenci na to, aby si ověřovali informace?
V tuhle chvíli ne. To je to poslední, na co by měla být v současnosti umělá inteligence využívaná. Nemá přístup k hledání na webu, k porovnávání informačních zdrojů, neumí ani odkázat správně na zdroje. Hodí se na všechno možné, jenom na tohle ne. To se ale bude časem měnit. Pokud se propojí s vyhledávači, tak by se na ověřování informací využívat mohla. Ale ne v současném stavu.
Je podle vás logické, že firmy investují své prostředky a více času do vývoje AI anebo je to kontraproduktivní?
Potenciálně je v tom spousta peněz. Zaprvé, vývoj a provoz je hodně stojí a všichni výrobci chtějí, aby se jim jejich peníze vrátily. Za druhé, vidí tam velikou naději, že se jim investice vrátí a bude to velikánský byznys, na kterém pohádkově zbohatnout. A třetí faktor je ten, že Silicon Valley má dnes víc peněz, než je investičních příležitostí a moc nevědí, co se svými penězi. Když si je dají do banky, tak jim ztratí hodnotu. Hledají tedy spíše způsoby, jak je výhodně investovat. V tuhle chvíli skoro žádný lepší nápad, než je umělá inteligence, nemají. Z toho ještě automaticky neplyne, že jim sázka vyjde. Je to hazard jako každá investice.
Když jste mluvil o právních aspektech, tak v uměleckém prostředí vyvstal problém s generováním obrázků. Jak je na tom autorství, kdo je autor obrázku, když jej vygeneruje umělá inteligence?
To je nevyřešená věc. To je do značné míry právní vakuum, protože právo vždycky časově zaostává za realitou. A v tomhle případě novinky předběhly právní úpravu a právníci to budou muset nějak vymyslet. Je to natolik složitá a důležitá otázka, že nebude pouze v rukou právníků, ale i politiků. Bude se muset přijmout nějaké politické řešení. Možná v každé západní zemi to bude trochu jinak. Může se k tomu přistupovat odlišným způsobem. Těžko říct, jak to dopadne. V každém případě je to současný stav. V této oblasti je neudržitelný. Je to anarchie, se kterou se bude muset něco udělat.
Jakým způsobem by měly novinářské organizace a média přistupovat k otázce etiky využívání umělé inteligenci v tvorbě textů a jejich distribuci?
První věc je průhlednost a transparentnost. To znamená, že když se použije nějaký text generovaný počítačem, tak to otevřeně přiznáte. To je základ. Potom tam budou bez pochyby další pravidla, která se ještě vyvinou. Například takovým způsobem, že dojde k nějakým průšvihům a k situacím, kdy se srazí dvě hlediska a ukáže se, že to není dobře. Bude se hledat nějaké trvalejší řešení pro budoucnost. Těžko předjímat, co všechno to bude. Já bych začal průhledností, to je jasné. Dál se uvidí.
Myslíte si, že právo, společnost i politici jsou připraveni na debatu o tom, co je etické používat a jak by spolupráce s AI měla vypadat?
Myslím si, že vůbec ne. Hodně lidí má naprosto zmatenou představu o tom, co to umělá inteligence vůbec je, jak funguje, co se od ní dá očekávat a kde jsou meze jejích možností. Lidi si ani neuvědomují, že je to v podstatě jen matematická statistika, a přisuzují AI osobnost a lidskou subjektivitu. To je celkem pochopitelné, protože vzniká antropomorfizující dojem. Tomu je těžké se ubránit, když si s tou věcí povídáte. Není to však racionální přístup, jak vyřešit problémy, které s tím souvisejí. Takže ta debata bude velice těžká, protože bude zmatená. Bude tam spousta lidí, kteří vůbec nevědí, o čem mluví, ale o to intenzivněji do toho mluvit budou. Tohle je pro politiku skoro typická náležitost.
Využití AI je velmi různorodé. Například Český rozhlas přišel s podcastem Digitální spisovatel, který na základě jednoduchého promptu sepíše příběh. Myslíte si, že je tento způsob využití AI užitečný?
To, co dělá Český rozhlas s Digitálním spisovatelem, je ve své podstatě hračka. Zábavná hračka samozřejmě. Její smysl je upozornit, že AI vůbec existuje. Takovým způsobem, který je dostatečně efektivní a přitom dostatečně srozumitelný široké veřejnosti, což je fajn. Myslím si, že používat umělou inteligenci pro kreativní práci tohoto typu je v tuhle chvíli předčasné a že její výstup pak vypadá nechtěně komicky. Kvalita těch výstupů není taková, aby byla plně srovnatelná s člověkem. Takže já bych to možná ani nedělal, protože je to pro AI špatná reklama. Ale chápu to pokušení, proč do toho šli.
Autor: Vendy Rojčíková, Ema Materanková
Pokud si chcete dát na chvíli pauzu od témat virtuálního prostředí, přečtěte si článek o krásné přírodě v Horce nad Moravou.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet
foto: mujrozhlas.cz, petrkous (x), Leap AI
