I malý dobrý skutek zvyšuje psychickou pohodu a zdraví studentů, tvrdí studie

Cesta k posílení zdraví a psychické pohody studentů může být dlouhá. Zkouškové období, dlouhodobé úkoly, sedavý životní styl, nedostatek spánku, nezdravý jídelníček – to vše jsou faktory, které nepříznivě ovlivňují psychické i fyzické zdraví studentů i žáků školou povinných. Napomoci ke zlepšení může i malý skutek laskavosti, jak tvrdí nová studie vědců z University of British Columbia.

John-Tyler Binfet se na Faculty of Education zabývá výzkumy zaměřenými na dobrosrdečnost ve škole a jak děti chápou laskavost i v kontextu školního prostředí. Sally Stewart se na stejné univerzitě na Faculty of Health and Social Development věnuje leadershipu ve výuce a vzdělávání, mimo jiné se zabývá výukovými postupy k posílení psychické pohody a zlepšení akademických výsledků studentů. Společně nedávno publikovali studii, která zkoumá začlenění dobrých skutků do vnímání vysokoškolských studentů a jejich vrstevníků.

„Víme, že laskavost přináší řadu blahodárných výhod, jako je snížení stresu, štěstí a vzájemné přijetí, a víme, že učení ovlivňuje duševní zdraví,“ vysvětluje pro server Goodnewsnetwork.org Binfet. „Terciární prostředí je často posledním místem, které připravuje studenty na život, proto jsme chtěli zjistit, jak studentům jako dospělým pomoct optimálně pečovat o své duševní zdraví.“

Dobrovolně zúčastnění studenti pro studii poskytli sebehodnocení, díky kterému výzkumníci zjistili, do jaké míry se v online a osobních interakcích považují vysokoškoláci za laskavé a jak se cítí propojeni se svými vrstevníky a školou.

Poté byli studenti požádáni, aby v průběhu jednoho týdne udělali pět laskavých činů. Dohromady účastníci absolvovali 353 dobrých skutků s tématy jako pomoc druhým, obdarování nebo prokazování uznání. Studenti, kteří splnili tři a více z pěti naplánovaných laskavých činů, v hodnoceních hlásili výrazně vyšší skóre v kategoriích propojenost s vrstevníky a osobní laskavost.

„Tento výzkum může studentům pomoct uvědomit si, že existují důkazy, že laskavost ovlivňuje zdraví a psychickou pohodu,“ říká pro Goodnewsnetwork.org Stewart. „(Výzkum) má také neuvěřitelný dopad na výuku ve vysokoškolském vzdělávání, protože umožňuje vhled do toho, jak studenti rozumí laskavosti a jak ji praktukují, čímž se vytváří základ pro začlenění tohoto tématu do vzdělávacích postupů.“

Studie prokázala, že ačkoli studenti většiny vysokých škol mají na akademické půdě k dispozici mnoho různých zdrojů psychické pohody, je pro ně snažší zapojit se do konkrétních iniciativ v rámci výuky.

„Zjistili jsme, že se studentům zadání líbilo,“ vysvětluje Stewart o studii publikované v časopise Journal of Another and Higher Education. „Některým to pomohlo uvědomit si, že laskavost je dovednost, kterou si  mohou osvojit, a že existuje mnoho způsobů, jak mouhou být dobrosrdečnými. Jiní si díky výzkumu uvědomili, že už dělají spoustu dobrých skutků, což posílilo jejich touhu a záměr v tom pokračovat,“ dodává.

Současný výzkum částečně potvrdil i to, co z psychiatrického hlediska před šesti lety zkoumala Emily Ansell na University of Yale. Její studie se zaměřovala na zmírnění dopadů každodenních stresorů a hlavní roli hrála právě laskavost vůči druhým.

„Náš výzkum ukazuje, že když pomáháme druhým, pomáháme i sami sobě,“ popsala v prosinci 2015 Ansell zjištění pro yaleský univerzitní web. „Stresující dny nás obvykle vedou k horší náladě a horšímu duševnímu zdraví, ale naše výsledky naznačují, že pokud budeme konat malé dobré skutky, jako například že podržíme někomu otevřené dveře, nebudeme se ve stresových dnech cítit tak špatně.“

Ansell spolu s kolegy z medicínských fakult provedla čtrnáctidenní šetření, kterého se zúčastnilo 77 dospělých ve věku od 18 do 44 let. Účastníci každý večer dostávali automatické telefonické upozornění, které je vyzvalo k sepsání denního hodnocení. Byli požádáni, aby podali zprávu o všech stresujících událostech, které ten den zažili, a to v oblastech například mezilidských vztahů, pracovních/vzdělávacích kruhů nebo domácích, zdravotních a finančních záležitostí. Celkový počet událostí obsahoval míru každodenního stresu. Účastníci byli také požádáni, aby napsali, zda ten den udělali dobrý skutek (například podržení dveří, pomoc se školními úkoly, nabídka pomoci ostatním).

Laskavé chování účastníků mimo jiné ovlivnilo jejich reakci na stres. Lidé, kteří provedli dobrých skutků méně než obvykle, uváděli menší míru pozitivních a více negativních emocí v reakci na vysoký denní stres. Ti, kteří hlásili nadprůměrně laskavé chování, nevykazovali žádný útlum pozitivních emocí nebo duševního zdraví, a naopak nižší nárůst negativních emocí v reakci na vysoký denní stres.

Autor: Lýdie Hájovská


Pokud vás téma psychického zdraví zajímá, přečtěte si článek o nově otevřeném Muzeu štěstí, které vzniklo v Kodani.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.


Zdroje: goodnewsnetwork.org, education.ok.ubc.ca, medicine.yale.edu

Příspěvek vytvořen 76

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy