V pátek 26. srpna zemřela česká zpěvačka a textařka Hana Zagorová. Získala devět Slavíků v řadě v letech 1977 až 1985, nazpívala přes 900 písní, zároveň je držitelkou mnoha platinových a zlatých desek. V roce 2014 byla uvedena do síně slávy hudebních cen Anděl. Podepsala petici Několik vět, za což byla komunistickým režimem pronásledována. Neprožila lehký život, ale měla vždy úsměv na rtech. V následujících řádcích bych rád připomněl tuto vždy pozitivní ženu.
Když jsem jel v pátek pozdě večer taxíkem domů, obrátil se na mě smutný řidič, který mi řekl: „Pane, víte, že Hanka umřela?“ Byl to nevinný dotaz s velkým ocasem smutku a charakterizuje to skutečnost, že Hana Zagorová znamenala pro české občany mnoho. Její písničky byly jistotou, že některé věci se v nejistém světě nemění. Texty melancholické, které ale vždy dávaly naději. A samotná Hanka byla vždy lidská bez hvězdných manýrů. Lidská a civilní. Něco, co se dnes moc nevidí, o to víc ona vždy vynikala.
Hanu Zagorovou do velké míry charakterizovalo, jak se dokázala vypořádat se životem, který jí nastražil několik těžkých zkoušek. Kvůli vážné nemoci se musela vzdát svého snu o vlastním dítěti. Adopce přes počáteční naděje nedopadla, stejně jako manželství s Vlastimilem Harapesem. Své štěstí však nakonec našla ve Štefanu Margitovi a její milované hudbě.
Myslím, že mnoho lidí, kteří by měli popsat idylický vztah dvou známých osob, by jako příklad uvedlo právě manželství Hany Zagorové a Štefana Margity. Byla jeho Haničkou a zůstal při ní nablízku až do smrti. V těžkých chvílích člověk pozná, koho má po svém boku. Hana Zagorová to věděla a téměř v žádném rozhovoru to nezapomněla připomenout.
Další pilíř života „Haničky“, jak jí Štefan Margarita s oblibou říkal, byla projevená statečnost v době, kdy to bylo velmi drahé. Na jaře roku 1989 se veřejně přidala k petici Několik vět občanského hnutí Charta 77 a postavila se tak komunistickému režimu. Tlak, aby podpis odvolala, byl zdrcující. Bolševici ji chtěli za symbol režimu a ona se tomu vzepřela, což vzhledem k předchozímu podpisu Anticharty nečekali. Měli ji za naivní holku, ona ukázala, že naivní jsou oni. Nemohla vystupovat před lidmi a nahrávat desky, zůstala však ve svém přesvědčení pevná. I taková rozhodnutí přispěla k tomu, že jsme nedlouho poté nabyli svobodu.
V pátek 26. srpna Hana Zagorová po dlouhé nemoci zemřela. Ke štěstí vedou cesty klikaté, zpívá ve svých písních. Sama byla příkladem toho, že pokud máte vůli a úsměv na rtech, tak i těžkou zatáčkou lze projet a užívat si samotnou cestu.
Autor: Václav Ágh
Foto: irozhlas.cz, echo24.cz
