Milí čtenáři,
už dlouho si všímám, že Vánoce v lidech vyvolávají trochu rozporuplné pocity. Ne že bych viděl nějakou vzrůstající nevoli vůči tomuto svátku, ale neschopnost spousty lidí užít si je bez stresu je více než viditelná. Z toho pak pramení průběžné celoroční lamentování nad skutečností, jak se to období vánočního zmatku zase blíží. Sám tohle vnímám jako velké nepochopení smyslu Vánoc. Napíšu zas a znova to klišovité a otřepané: „Vánoce jsou svátky klidu, míru a domácí pohody.“ a nebudu se za to vůbec stydět. Uvědomuji si a přiznávám bez mučení, že rozumím starosti, již spousta lidí zažívá ohledně dokonalosti společné štědrovečerní večeře a podobně. Jenže hledat v životě dokonalost je předem prohraný boj. Dokonalost můžeme najít až smíříme-li se s nedokonalostí většiny věcí. A vánoční dokonalost je právě v té skutečnosti, že na pár dní odhodíme starost z nedokonalého za hlavu a užijeme si společně strávený čas. Potom už je jedno, jestli kvůli dárkům, rodině, jídlu či čemukoliv, co máme rádi. Berme Vánoce jako test, jak jsme schopni strávit třeba i trochu nedokonalý čas s lidmi (kteří jsou vždycky nedokonalí a je to tak úplně v pořádku) bez zbytečného stresu. Naše doba je rychlá a mnoho z nás zažívá problémy s orientací v ní. Je to ale jen tím, že se příliš snažíme. Vánoce nás totiž můžou naučit to dávno zapomenuté umění zpomalit, nepřehánět, nevyšilovat a jen si užívat to, co máme rádi, ať už je to cokoliv. Tak to letos zkuste, můžete tím jen získat.
Přeji vám ty nejbezstarostnější svátky, jaké si jen dovedete představit, plné opravdové lásky k ostatním, domácí pohody a jednoduše všeho, bez čeho dokonalé Vánoce nemůžou být.
Autor: Jan Rillich
Foto: pexels.com
