Chřestot řetězů, práskání bičem a děsivé výjevy hrůzných tváří. Olomoucký spolek nadšenců blíže přibližuje Lukáš Novák, který je členem olomoucké skupiny Krampus. Děsivá obdoba čertů je podívanou nejen pro děti, ale i pro mnohé dospělé. Tuto děsivou show si zájemci měli možnost užít 17. prosince, a to přímo na vánočních trzích v Olomouci.
„Oficiálně by Krampus mluvit neměl, přinejhorším by měl vrčet, ale já si prostě nemůžu pomoct,“ vysvětluje se smíchem Lukáš. „Chodí se na nás podívat každý, kdo se chce bát, a že je vážně proč,“ doplňuje své počáteční uvedení s nyní již vážným výrazem. Vzápětí mi i jasně ukáže proč.
Na fotografiích, které mi s nadšením ukazuje, mohu zahlédnout rohaté příšery o tolik odlišné od klasického českého čerta, který má maximálně začerněné tváře uhlím. Tito „čerti“ mají obrovské zvířecí rohy, děsuplně se šklebí a v kožešině se zdají dvakrát tak velcí než vy. Nemluvně o řetězech, zvonech a bičích, se kterými byste se setkat jistě nechtěli.
„Rohy jsou pravé, kožešina většinou taky. Hlavní jsou ale masky, ty náš vedoucí Martin Šuba vyrábí z lipového dřeva. Takže vlastně třeba vyřeže zuby, popřípadě i nějaké rohy, co připevní na boty,“ upřesňuje Lukáš podobu masek.
„Teď zrovna jsme měli akci v Brně, a to se v rychlosti připravíme a jdeme na to.“ Co přesně znamená „Jdeme na to.“, není příliš těžké odhadnout. Uzavřený koridor, zátarasy, za které se nedostanou diváci, dokud nenadejde správný čas, všude plno lidí a konečně jejich „zářný příchod“, který je doplněn pyrotechnikou. „Máme dýmovnice, světlice… samozřejmě bez rizika vzplanutí.“
Další okamžiky už jsou ve výsledku pro každého Krampuse podobné, byť vždy záleží na tom, na co si troufne a na co zase ne.
„Maska vám propůjčí volnost, což mně na tom vyhovuje osobně nejvíc. Fakt jako můžu běhat, křičet, děsit lidi, zahazovat děckám čepice. Zvedat třeba lidi do vzduchu, předstírat, že je držím pod krkem. Ne, že bych byl sadista, ale člověk prostě dělá věci, za které by se jindy musel stydět a těm lidem se to ještě líbí a vlastně to i chtějí,“ vysvětluje s nadšením Lukáš.
I přes onu divokou stránku akce si ale nadšenci musí zachovat rozumný úsudek. Zvlášť když jde o malé děti, tam už proběhne i potajmu domluva s rodičem. Něco jiného jsou ale návštěvníci, se kterými, jak Lukáš hned prozrazuje, se sem tam vyskytnou nějaké problémy. Obzvlášť když jsou někteří posilněni alkoholem.
„Teď v Brně, ale není to jen případ Brna, mě často lidi chytají za rohy, šaty. Sem tam se mi snaží sundat masku. Obvykle agresivní nejsou, ale najdou se hlavně teda chlapi, co jsou jakože strašně drsní. Ničeho se nebojí, nadávají a my je buď musíme jako Krampusáci zkrotit, nebo a to spíš, už se přímo takovým situacím vyhýbat, ignorovat.“
V tomhle ohledu Lukáš uznává, že je výkon koníčku dost náročný. Za maskou totiž může být jak muž, tak i žena, což návštěvníci někdy pochytí a někdy ne. Například i oplzlé chování není žádnou výjimkou jak pro diváky, tak ani pro divačky, které se podle Lukášovy vlastní zkušenosti nezdráhají „obchytat, co se jen dá“.
„Posledně mě nějaká starší paní vyloženě drapla k sobě, přitulila se ke mně a začala mě jakoby škrábat rukou zespodu pod maskou přímo na puse. A to bylo takové… jsem pes? Co se to děje? A navíc to dělala fakt dlouho, takže tohle jsou třeba ty chvíle, kdy je lepší volit ústup, a pak se takovým už vyhýbat v davu,“ svěřuje se se svou nejčerstvější zkušeností a při tom rázně gestikuluje rukama.
„Vstup je na naše akce je vždy na vlastní nebezpečí,“ varuje ještě se smíchem Lukáš.
Autor: Tereza Stryková
Že vám ze strachu vám vyhládlo? Víte. že na olomouckých vánočních trzích můžete ochutnat jednu gastronomickou specialitu? Chutě vám uděláme v našem článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Foto: Krampus Olomouc
