CZestování: Hrad s cennou starožitností

Tereza Bečvářová 21. 7. 2021

Před třiceti šesti lety se do pozornosti veřejnosti nejen v tuzemsku dostal hrad v Bečově nad Teplou, kde došlo ke znovuobjevení Relikviáře svatého Maura. Zlatá schránka obsahuje textilie, destičku potvrzující pravost relikvií a samotné ostatky svatého Maura, Jana Křtitele, Timoteje a Apolináře. Domečkovitá románská starožitnost je dnes druhou naší nejcennější zlatnickou památkou hned za korunovačními klenoty, jejíž vznik se datuje do první poloviny třináctého století.

Z několika možných prohlídkových okruhů na státním hradě a zámku v Bečově nad Teplou padla volba na ten věnovaný relikviáři svatého Maura, kde jsme se v pěti místnostech dozvěděli veškerou historii skříňky a prohlédli si samotný originál. Hned v úvodu nám sdělili, co si pod pojmem „relikvář“ můžeme představit: schránku nejrůznějších tvarů a velikostí s různými relikviemi, mezi které počítáme nejen tělesné ostatky svatých, ale i předměty, s nimiž přišli svatí do styku.

Zlatá památka byla vytvořena na zakázku benediktinského opatství ve Florennes v Belgii. Na naše území se dostala až koncem 19. století poté, co ji od církve odkoupil Alfréd de Beaufort-Spodin, šlechtic, jehož sídlem byl hrad v Bečově. Po druhé světové válce byla celá rodina nucena opustit Československo, během války totiž aktivně pomáhali nacistům. Ještě před odjezdem schovali relikviář pod podlahu hradní kaple, pro který už se kvůli politické situaci v tuzemsku nemohli vrátit. Pro veřejnost relikviář na čtyřicet let zmizel. Až poté, co se přihlásil Američan, který byl rodinou pověřen, že by rád odkoupil jakousi starožitnost, začala policie relikviář aktivně hledat. Jeho objevení bylo světovou senzací. Kriminalisté našli společně s ním 136 lahví vín a koňaků s odhadovanou cenou okolo třiceti milionů korun, z toho některé z nich jsou podle odborníků staré až 130 let.

Po jeho nalezení byl relikviář dán do teplého a suchého trezoru, protože byl po čtyřicet let ve studeném a mokrém prostředí, kvůlli čemuž začalo dřevěné jádro skříňky praskat a pukat. Nyní přišli na scénu restaurátoři, kteří celý relikviář restaurovali jedenáct let, během toho relikviář rozložili na více než 500 částí.

Další restaurace se relikviář dočkal až letos a nyní si ho návštěvníci do listopadu stejně jako já mohou prohlédnout v trezoru, který byl jeho domovem skoro dvacet let. Koncem roku se přestěhuje do jiné části patřící k hradu, kde bude mít svou vlastní expozici. V níž se budou na relikviář návštěvníci dívat z více úhlů. Nastolují tam například otázku, komu relikviář skutečně patří. Cílem celé výstavy je vyprovokovat její návštěvníky především k zamyšlení.

Autor: Tereza Bečvářová


Tip na výlety za historií, tentokrát v Plzeňském kraji, si můžete přečíst zde.


Zdroje: zamek-becov.cz

Foto: Vojtěch Bečvář, zamek-becov.cz