Známe ji z hodin dějepisu, kdy jsme si představovali její ulice při poslechu příběhů plných hrdinství i smutku. Je hlavním městem země, která v historii několikrát zmizela z mapy. Země, o které se v poslední době píše sice často, ale ne zrovna v pozitivním světle. Prošla si mnoha příkořími, ale všechny rány minulosti nese s neskutečnou grácií. Je přátelská, elegantní, houževnatá. Taková je Varšava.
Od roku 1918 je hlavním městem Polska. Rozkládá se na březích řeky Visly. Žijí v ní skoro dva miliony obyvatel a její latinské heslo zní Semper Invicta, tedy navždy neporažená. Z Moravy do Varšavy dojedete vlakem zhruba za sedm hodin, což z ní činí perfektní destinaci například na prodloužený víkend za hranicemi. Najdete v ní spoustu rozlehlých parků i architektonických zajímavostí.
Naprosto nepřehlédnutelný je Palác kultury a vědy, původně známý pod názvem Stalinův palác. Byl vybudovaný v druhé polovině minulého století v rámci rekonstrukce města po ničivé válce. Mnozí ho považují za symbol nesvobody, ale v současné době je domovem několika muzeí. Jedná se o druhou nejvyšší stavbu v celém Polsku.
Drtivá většina líbivých instagramových fotek z Varšavy je focená na Zámeckém náměstí. To se nachází na konci ulice zvané Královská cesta a s barevnými domky a Královským hradem patří jistě k nejkrásnějším místům ve městě. Královský hrad dlouho sloužil jako oficiální sídlo polských panovníků. Na prohlídkové trase s audioguidem může návštěvník nahlédnout do salonků bývalých polských králů, prezidentských místností nebo sálu, kde se dříve shromažďoval Senát. V současné době už polský prezident sídlí v Prezidentském paláci o několik ulic vedle.
Rovnou ze Zámeckého náměstí se můžete vydat podél městského opevnění až k pevnosti Barbakan. Takové stavby byly oblíbené zejména ve středověku, kdy kolem bran měst poskytovaly prostor na zadržení nepřítele. Opevnění tedy chránilo dnešní Staré Město. Je opatřeno vyhlídkovými místy a dává představu o tom, jak moc se Varšava změnila.
Další místo spjaté s historií Polska nese ponurý název Hrob neznámého vojína. Stojí v místech, kde dříve býval Saský palác. Ten nechali během druhé světové války nacisté zbourat a takzvaný Hrob neznámého vojína je jedinou jeho částí, která stále stojí. Nejde tam však o vojína jediného, najdeme tam dlouhý seznam těch, jež za Polsko dali život. Uprostřed symbolicky hoří oheň a po celý den ho stráží členové dnešní polské armády.
O hrdinství polského národa se můžete dozvědět více ve vyhlášeném Muzeu Varšavského povstání. Pokud máte ale válečných témat už dost, doporučím vám spíše největší muzeum ve Varšavě – Národní muzeum. Studenti mají do jeho rozsáhlých expozic vstup za 1 zlotý, tedy asi 5 korun. Skrývá například sbírku starověkého umění, sbírku obrazů zahraničních mistrů, oddělení orientálního umění a mnoho dalšího.
Je překvapující, jak bravurně a bez váhání zvláště mladší Poláci přeskočí do angličtiny, když by mohlo hrozit nějaké nedorozumění. Všechno mají vymyšlené, u památek a v muzeích mají dokonce šatny, abyste se nemuseli při prohlídce vláčet s kabáty. V odvětví cestovního ruchu zde nepracuje člověk, který není velmi vstřícný a milý. Varšava je mnohem víc, než si většina z nás představuje.
Autor: Vendula Berčková
Rádi byste se o polském prostředí dozvěděli více? V tom případě si můžete přečíst polský deníček, ZDE je jeho první část.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Foto: Vendula Berčková
