Z Českých Budějovic přichází skvělá zpráva. Poté, co se dali vědci z Parazitologického ústavu Akademie věd do spolupráce s brněnskými a americkými kolegy, včetně vítěze Nobelovy ceny Charlese Rice, dospěli k vyvinutí nové protilátky s vysokou neutralizační účinností na virové onemocnění klíšťové encefalitidy. Pokud se má tento lék dostat z česko-amerických laboratoří do rukou svých pacientů, kdy to bude?
Encefalitida společně s boreliózou tvoří nejhorší druhy infekčních onemocnění, jež jsou na člověka přeneseny drobným a nenápadným pavoukovcem, kterému všichni říkáme klíště. Na rozdíl od boreliózy, v rámci postižení encefalitidou může dojít také k napadení mozku a mozkových blan, což pacientům může způsobit trvalé následky a v nejhorším případě i smrt. V České republice je zatím vůči této hrozivé chorobě proočkovanost na pouhých devětadvaceti procentech, což se dá považovat za relativně nízkou hodnotu. To se ovšem může změnit.
„Lék, na kterém pracujeme, je monoklonální protilátka, segment, který jsme získali jako část imunitní odpovědi lidského těla po napadení virem klíšťové encefalitidy. Ve spolupráci s českobudějovickou nemocnicí a tamním infekčním oddělením jsme sledovali krevní séra pacientů, kteří klíšťovku prodělali,“ objasňuje vědecký pracovník Martin Palus, který působí na oddělení klíšťaty přenášených nemocí Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Vybrali z nich jakési „superneutralizátory“, jinými slovy pacienty, kteří jsou schopni v rámci svojí kvalitní imunity efektivně ničit virus a rozhodli se od nich „opisovat“. Z jejich krve izolovali buňky, které protilátky produkují a prozkoumali jejich sekvence. „Podle toho jsme se naučili vyrábět protilátky ve zkumavce. A jejich účinnost jsme zároveň otestovali. A výsledek? Zastavili jsme virus,“ potvrzuje parazitolog.
Počáteční testování na myších vědcům ukázalo, že po podání látky se myši encefalitidou vůbec nenakazily. Tím se potvrdilo to, že látka může působit jednak jako prevence a jednak jako lék. „Myši jsme nejprve infikovali virem, následně jsme jim podali protilátku. U těch, které ji dostaly do jednoho dne, onemocnění ani nepropuklo. Ty, kterým jsme lék podali třetí den, měly maximálně mírný průběh. U myší, které jsme léčili od pátého dne, bylo těch s mírným průběhem už jenom pár,“ popisuje Martin Palus.
Protilátka působí na jedince jako neutralizátor. Když virová částice putuje krví nakaženého organismu, protilátka se na ni zachytí, a tím virus neutralizuje. Virová částice se najednou stává neinfekční. Následně se tahle virová částice stává dobře rozpoznatelným cílem pro imunitní systém, který ji pak jednoduše zlikviduje.
Ovšem do té doby, než bude lék volně k dispozici na předpis od lékaře, musíme se nadále spolehnout pouze na očkování, které funguje proti všem typům klíšťové encefalitidy. „Bohužel z laboratoře k finálnímu preparátu, který je možné podávat lidem, vede dlouhá cesta a ta bude trvat ještě řadu let. Nyní jsme ve fázi hledání investora, který by zafinancoval další klinické testování. A k němu bude patřit i studie na lidech,“ přiznává parazitolog. „Očkování je vysoce preventivní. Díky němu je naše imunita, coby armáda, vyškolena proti nepříteli. A ve chvíli, kdy virus vstoupí do našeho těla, armáda je připravena a účinně s ním bojuje. Takže onemocnění buď nepropukne, anebo je mírné,“ uzavírá Martin Palus.
Autor: Clara Andrews
Ve vývoji vakcín jsou čeští vědci úspěšní opakovaně. V minulém roce vyvinuli účinnou vakcínu i proti lymské borelióze.
Zdroj: budejovice.rozhlas.cz, wikipedia.org
Foto: nidirect.gov.uk
