Libuje si ve výrazných jednobarevných kostýmcích, věnovala se chovu psů rasy Welsh corgi pembroke a ráda jezdila na koních. Ve svých letech stále řídí auto, ač nemá řidičský doklad, a pokud její hlavu právě nezdobí koruna, tak na ní bude zajisté jeden z jejích tradičních kloboučků. Je to dáma, která vzbuzuje respekt a obdiv. Je to dáma, která neodmyslitelně patří k Velké Británii. Královna Alžběta II. dnes slaví úctyhodných devadesát pět let. Jak je ale v historii známo, královnou se vůbec nemusela stát.
Narodila se v roce 1926 jako prvorozená princi Albertovi a jeho manželce Alžbětě. Pojmenovaná tak byla po své matce, druhé jméno získala po své prababičce Alexandře Dánské a třetí po své babičce Marii z otcovy strany. O čtyři roky později k ní přibyla její mladší sestra Margaret. Alžběta tehdy byla třetí následníci v pořadí na trůn po strýci Eduardovi a svém otci. Ač se neočekávalo, že by jednou mohla usednout na trůn, její strýc Eduard jí to díky lásce k rozvedené Američance a následné abdikaci umožnil. Na trůn tak usedl v roce 1936 její otec Albert, známý jako král Jiří VI., a jelikož Alžběta neměla sourozence mužského pohlaví, bylo jisté, že po svém otci usedne na trůn právě ona. To se stalo v červnu 1953, kdy byla oficiálně korunována ve Westminsterském opatství, a Británie tak získala po dlouhé době opět panovnici.
Ještě předtím, než usedla na trůn, zažila druhou světovou válku, během které se připojila k Ženskému pozemnímu pomocnému sboru. Tehdy zastávala funkci mechaničky vozidel a řidičky. Po válce se vdala a porodila dvě děti, prince Charlese a princeznu Annu. Jejím manželem se stal řecký a dánský princ Filip Mountbatten. Alžběta si ho však musela za svého manžela vybojovat. Její otec, tehdejší král Jiří VI., si nebyl Filipem příliš jistý a měl za to, že by si Alžběta neměla brát prvního muže, kterého potkala. Britům se navíc nelíbilo, že má německé kořeny a že část jeho rodiny bojovala za války na straně nacistů. Alžběta si však prosadila svou, a tak ji čekalo manželství dlouhé téměř sedmdesát čtyři let, které skončilo až v letošním roce, úmrtím jejího chotě. Během její vlády přibyli k jejím dvěma dětem ještě dva synové, princové Andrew a Edward. Alžběta se tak stala nejen královnou, ale i čtyřnásobnou matkou.
Život jí dále přichystal hned několik nelehkých událostí. Na konci sedmdesátých let byl odhalen její tehdejší správce obrazových sbírek jako komunistický špion. V té době došlo i k vraždě strýce jejího manžela, lorda Mountbattena, na kterého byl spáchán atentát Prozatímní irskou republikánskou armádou. V devadesátých letech pak přišlo hned několik složitějších situací. Sama královna popsala rok 1992 za příšerný. V té době se totiž rozváděla její dcera princezna Anna a i další vztahy jejích dětí procházely manželskou krizí. V tomto roce navíc došlo k požáru na hradě Windsor a celá monarchie čelila narůstající kritice a veřejnému řešení svých osobních problémů. Alžběta II. tehdy ve svém projevu prohlásila: „Nelze pochybovat, že kritika prospívá každému, lidem i institucím. Avšak výtky neztratí nic na své síle, když budou formulovány s humorem a především s taktem a porozuměním.“
Avšak tou nejtěžší zkouškou a největší ránou pro celou rodinu se pak stala smrt princezny Diany při autonehodě v Paříži. Královna se stala oporou pro své vnuky, prince Williama a Harryho. Se svým manželem, princem Filipem, se je zároveň snažili uchránit od tlaku veřejnosti po Dianině smrti. Sama královna pak vzdala hold Dianě jako matce svých vnuků, čímž si u veřejnosti vysloužila respekt.
V roce 1976 oficiálně zahájila letní Olympijské hry v Kanadě a taktéž i olympiádu v Londýně v roce 2012. Při zahájení londynských her vznikl krátký úvodní film, ve kterém Alžběta II. ztvárnila sama sebe po boku Daniela Craiga jako Jamese Bonda. Královna poté obdržela čestnou cenu BAFTA za patronaci nad britským filmovým průmyslem. Že je ve svém věku stále vitální, dokázala před dvěma lety v Cambridgi, když navštívila Národní ústav zemědělské botaniky. Při slavnosti královna zasadila strom, přičemž odmítla pomoc organizátorů se slovy: „Ne, ne. Strom ještě zvládnu zasadit.“
Alžběta II. se nyní může pyšnit hned několika prvenstvími. Je nejdéle vládnoucím monarchou na světě a zároveň nejstarším britským panovníkem na trůně. Tento rok oslavila šedesát devět let své vlády, které se tehdy ujala po smrti vlastního otce ve svých pětadvaceti letech. Za toto období se v Británii vystřídalo již čtrnáct premiérů včetně Winstona Churchilla, Margaret Tatcherové či aktuálního premiéra Borise Johnsona.
Naše redakce Dobrých Zpráv přeje této neobyčejné dámě především zdraví a sílu do dalších let.
Autor: Šárka Mazurková
Zavzpomínejte si s námi na královnina manžela Filipa, který z tohoto světa odešel teprve před necelými dvěma týdny. Naše redaktorka Tereza sepsala vzpomínkář.
Zdroj: irozhlas.cz, novinky.cz, marianne.cz, extrastory.cz
Foto: kafe.cz, pinterest.co.uk, tyzden.sk, variety.com
