S nápadem založit tento klub přišli, za přispěním fakulty a univerzity, studenti FTK. Nové členy sháněli především na facebooku, kde jednu takovou nabídku uviděl i Jiří Horák, student druhého ročníku žurnalistiky a tělovýchovy. „Inzerát jsem hned rozeslal všem kamarádům z univerzity, o kterých jsem tušil, že by mohli hrát. Společně jsme probírali, jestli do toho půjdeme, pak jsme na inzerát odpověděli a obratem jsme obdrželi vstupní dotazník ohledně našich hokejových zkušeností, na jehož základě nás přijali,“ řekl Jiří Horák, který nečekal a ihned informoval další hráče.
„Úplně všechny jsem samozřejmě neoslovil, ale hráči jako Hajšman, Cach, Říčka, Pospíšil, Kočiřík, Dočkal, Tománek, Liška nebo Cios, se kterými jsem buď hrával, a nebo hrával proti nim, a kteří jsou nyní součástí týmu, se o tom dozvěděli díky mně. Na druhou stranu ale věřím tomu, že kdybych jim to neposlal já, udělá to někdo jiný nebo by se to dozvěděli o něco později. I když jsem ze začátku hodně přemýšlel, jestli do toho jít, oni byli jedním z hlavních důvodů, proč jsem řekl ano,“ dodal.
University Shields úspěšně vyhráli první zápas s brněnskými Cavaliers. I když se jim nyní daří méně, odhodlání rozhodně neztrácí. „Pocity ani předvedená hra nejsou nejhorší. Bohužel nás trápí koncovka, a také děláme stále stejné chyby, které nás bohužel stojí body. Další věcí je to, že nemáme tolik hráčů jako ostatní týmy z ligy. Většinu zápasů jsme hráli na čtyři obránce, což je hodně fyzicky namáhavé,“ popisuje nelehký boj Jiří Horák.
Tým ještě čeká v základní části zápas s Prešovem, polskou Krynicí, Budapeští a poslední zápas proti Engineers Prague. „Děláme maximum pro to, abychom se sešli v té nejlepší možné sestavě a zápasy zvládli,“ zdůrazňuje mladý sportovec.
„Snažíme se o co nejlepší reprezentaci.“
Drtivá část týmu jsou rovněž studenti univerzity. Školu ale, díky individuálním studijním plánům, zvládají bez větších problémů. Trénují a hrají v Uničově. „Základnu v Olomouci nemáme, protože je zde pouze jedna plocha, na kterou se s olomouckým klubem nevejdeme,“ říká Jiří Horák.
Jiří Horák je rád za další nejen hokejové zkušenosti, které s University Shields získává. „Pro mě osobně je skvělé hrát za univerzitní tým. Před rokem jsem s hokejem skončil a popravdě jsem moc nevěřil, že se k němu ještě někdy aktivně vrátím. V týmu jsme se sešli s klukama, se kterými jsem začínal, užívám si to a opět mě hra baví. Nemyslím si, že všichni z univerzity ví, že existujeme, ale snažíme se o propagaci a co nejlepší reprezentaci školy,“ svěřuje se.
Univerzita je na své hokejové svěřence patřičně hrdá. Hráče odměňuje například stipendii.
Jiří má ještě před sebou pár let studia. Už nyní ale ví, že se s univerzitním týmem jen tak nerozloučí. „Pokud to půjde, a projekt pojede dál, nebránil bych se tomu. U hokeje jsem, dá se říct, pořád, protože působím také jako rozhodčí. Kolem tohoto sportu se tedy budu motat neustále,“ dodává mladý útočník, který se za pár let ideálně, pokud u svých snů a ideálů vydrží, vidí jako druhý Robert Záruba.
Autor: Radka Kmochová
