Senát v létě podpořil návrh Evropské komise o redukci a zákazu jednorázových plastů. Do května příštího roku by měla Evropská komise tuto novou legislativu přijmout. Jakmile bude uvedena v platnost, výrazně se tím změní prodej rychlého občerstvení a spousta služeb s ním spojených. Čím ale prodejci zakázané plasty nahradí?
Je dobře, že se nadbytek plastových výrobků začal řešit celoplošně. Přestože je Evropa nejmenší producentem plastového odpadu, který nejde na recyklaci, vrací se alespoň ke svým kořenům a ukazuje světu, jak se mají řešit globální problémy. Může se to sice zdát jako malý krok, ale rozdíl bude znatelný. Čeho všeho se ale zákaz týká?
Prodejci budou muset odstranit ty výrobky, které se řadí do kategorie mikroplastů. Těmi jsou například plastové příbory, plastové krabičky na jídlo, brčka a plastové kelímky. Zakázány by měly být také plastové tašky, tyčinky na čištění uší, filtry do cigaret vyrobené z ropy, plastové flašky na pití a jednotlivě balené bonbony. Dále také plastová držátka na nafukovací balónky, a pokud dojde k upřesnění legislativy, možná budou zakázány i samotné nafukovací balónky.
Na první pohled se může zdát, že abychom si udrželi stejný konzumní komfort jako doteď, nemohou být mikroplasty zakázány. A první pohled je i pravdivý. O komfort sice přijdeme, ale možná nám to na druhou stranu zaručí, že lidstvo bude na planetě žít déle, než jaké jsou jeho momentální vyhlídky do budoucnosti. I bez plastů se dá totiž fungovat. Většina mikroplastů má dnes již alternativní náhradu, která sice na první pohled není levná, ale díky větší životnosti se jejich koupě z dlouhodobého hlediska rozhodně vyplatí.
Plastové příbory a krabičky – Není samozřejmě nic jednoduššího, než začít vyrábět dřevěné příbory a papírové krabičky, které se potom můžou vyhodit do bioodpadu. Tím by ale mohlo rapidně vzrůst kácení lesů, a tak se jako nejlepší alternativa jeví to, aby měl každý svou krabičku a příbor na vlastní použití. Samozřejmě nikomu se nechce u sebe neustále tahat krabička na jídlo, ale lepší a ekologičtější varianta bohužel není. Možná nás to všechny donutí, abychom si lépe naplánovali den a naučili se myslet dopředu. Třeba si díky tomu začneme lépe uvědomovat i to, kde a co jíme.
Brčka (a kelímky) – Restaurace, kavárny a bary mají jednoduchou možnost, jak brčka nahradit, pokud je opravdu považují za nezbytná. Existují jak kovové, tak skleněné alternativy, které navíc vypadají daleko lépe, než plastová brčka. Jediný problém je, že se musí čistit a to důkladně. Problém to ale bude představovat například pro fastfoody, take-away kavárny a jiné typy rychlého občerstvení. Brčka ani kelímky na jedno použití se navíc nedají nahradit papírovou alternativou, protože se rychle rozmočí. Jediným řešením tak je, že si každý bude nosit svoje, a nebo se zavede celoplošný systém vratných kelímků. Funguje to už v několika městech po České republice a je to dobrý způsob, jak uchovat komfort zákazníkům i prodejcům.
Plastové tašky – Během posledního roku přešlo mnoho různých prodejců z plastových tašek na papírové. Tato móda se naštěstí rychle šíří a je pro přírodní prostředí daleko přijatelnější než plastové tašky. Papírové se vyrábějí jen z recyklovaného papíru a většinou vydrží více než ty plastové. Nejekologičtější řešení je vlastnit látkovou tašku, která se dá složit a nezabírá skoro žádné místo.
Ostatní alternativy mikroplastů už mají jednoduchá řešení. Místo tyčinek do uší začít používat svíčky, bonbóny se budou balit do papíru, nebo vůbec, balónky ani držátka na ně nikdo k životu nepotřebuje a nosit si vlastní lahev na vodu by neměl být žádný problém. Filtry do cigaret vyměnit za papírové, nebo si balit svoje a utrhnout si noviny, ale nejlepší by bylo přestat kouřit úplně.
Dalším krokem je pro zbytek světa snažit se tuto legislativu napodobit a zmírnit produkci plastového odpadu. Evropa by dále mohla omezit i plastové nádobky a tubičky na drogistické zboží. Většina hygienických potřeb je v plastu, ale i to by se dalo změnit. Značka Lush se drží tradice a vyrábí pouze tuhá mýdla, která pak prodává buď balená v papíře, a nebo v kovových kontejnerech. Mohly by se tak stát inspirací i pro ostatní značky vyrábějící kosmetiku a hygienické potřeby. Kovové kontejnery se dají použít stejně jako plast, a kdyby se zavedl vratný systém, nemusely by se ani neustále vyrábět nové. Navíc by vznikla spousta nových pracovních míst, kde by se kontejnery přebíraly a důkladně čistily pro další použití. Hygiena by musela být přísněji hlídaná, ale přechod na skleněné či kovové lahvičky a bambusové kartáčky, které nijak neničí životní prostředí, je to nejmenší, co můžeme udělat nejen pro Zemi, ale i pro své zdraví.
Pokud redukce plastového odpadu půjde dobře, měla by se ozonová vrstva obnovit do třiceti let. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se plastový odpad omezil především v rozvojových zemích, které ho produkují nejvíce. S tím bohužel my v Evropě moc neuděláme. Naštěstí uvědomělí kazatelé v těchto zemích zapojují enviromentální výuku do svých projevů. Je to nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak informace o špatném stavu naší planety dostat do povědomí lidí, kteří nemají tak jednoduchý přístup k informacím jako my.
Autor: Hana Řeháková
