V posledních týdnech zaplnili česká kina fanoušci dlouholeté herní série Five Nights at Freddy’s (Pět nocí u Freddyho, pozn. red.). Druhého listopadu měl totiž u nás premiéru stejnojmenný film, který se příběhem pokusil zkopírovat linii desíti základních her z této hororové série. Do sedaček kinosálů ovšem usedli i mnozí neznalci herní předlohy, které mohla nalákat například hvězda filmové série Hunger Games Josh Hutcherson.
Ten, kdo šel na film jako ostřílený sekuriťák, který přežil všechny noční směny ve franšíze Freddy Fazzber’s Pizza, mohl mít trochu jinou představu o tom, v jakém duchu by se film měl nést. Každý, kdo někdy hru Five Nights at Freddy’s (FNAF) hrál, totiž ví, že se jedná o klasickou „hororovku“ s temným pozadím příběhu, na čemž byla založena i propagace filmu. Nakonec však mohlo být pro diváky lehce matoucí, co přesně se v nich režisérka Emma Tammi vlastně snažila vzbudit za emoce…
Horor, nebo pohádka pro děti?
Ze začátku film působil jako věrná kopie své hororové předlohy. Diváci sice nebyli svědky žádného surového zabíjení na kameru, trocha krve se ale přece jen objevila. Film se chvílemi snažil hrát si s psychikou diváka, což bylo podpořeno především kamerou, která si v napínavých scénách vedla dobře. Jak ale film ubíhal, hororová atmosféra se stále více rozplývala. V půlce stopáže se pak divák neubránil dojmu, že se tvůrci nakonec rozhodli, že o horor vlastně vůbec nepůjde. Napínavé scény totiž ve valné většině nahradily momenty, které působily spíše komicky.
To by sám o sobě nemusel být takový problém, kdyby herní předloha neměla jasně daný žánr, nebo kdyby se tvůrci filmu alespoň drželi jednoho stylu. Fanoušci původních her, kteří se těšili především na kvalitní jump scary (druh „lekacích“ scén, který je typický pro hry FNAF, pozn. red.), by sice možná trochu nadávali, kdyby se film celou dobu držel na úrovni PG 12 (film vhodný pro diváky od dvanácti let, pozn. red.), rozhodně by to ale působilo ucelenějším dojmem než dvouhodinový mix hororu, komedie a dětské pohádky.
Změny, které s sebou film přinesl
Josh Hutcherson ve filmu ztvárnil Mika Schmidta, což je jméno známé z výplatní pásky objevující se ve hrách. Mike se přihlásil na pozici nočního hlídače dávno zavřeného podniku Freddy Fazbear’s Pizza. Úvodní část filmu fanoušky pohladí po duši – Mikova kancelář je věrnou kopií herního prostředí z prvního dílu. A jelikož se jedná o jedinou lokaci, ve které se v rámci hry jako hráč pohybujete, režiséři si museli dát obzvlášť pozor na detaily, protože ty hráči znají skrz na skrz.
Další skvěle zvládnutou kopií jsou animatronici Bonnie (z anglického bunny – králík), Chica (z anglického chicken – kuře), Freddy (z anglického teddy, teddybear – medvídek) a Foxy (z anglického fox – liška). Tahle čtveřice robotů v lidské velikosti je zároveň hlavním hororovým prvkem. Tvůrcům filmu je nutno přiznat, že je skutečně ztvárnili tak, aby vám při pohledu na ně nebylo komfortně.
Dalším, tentokrát již lehce pozměněným prvkem ze hry je Mikova mladší sestra Abby (ve hrách vystupuje jako Elizabeth, pozn. red.), které propůjčila tvář herečka Piper Rubio. Mike se o Abby stará poté, co jejich rodiče zemřeli, a právě kvůli ní přijme práci nočního hlídače. Abby je v případě FNAF filmu klíčovou postavou ve spojitosti s animatroniky. V rámci jejího vztahu s nimi je ve filmu velmi dobře vysvětleno, na bázi čeho stroje ožívají, co je jejich motivem při zabíjení lidí, a kde se v první řadě vůbec vzali. Tyto informace volně vycházejí z motivů novějších FNAF her.
Také některé další záležitosti byly lehce pozměněny oproti originálu – například legendární Phone guy. S tím se ve hrách setkáte pouze jako s hlasem bývalého nočního hlídače na telefonním záznamníku v Mikovo kanceláři. Ve filmu byl Phone guy ztvárněn jako postava, která Mikovi práci nabídla. I tak si ale tvůrci dokázali v tomto chaosu udržet přehled a film si zachoval kompaktnost děje od začátku do konce. Škoda jen zrychleného rozuzlení zápletky v posledních minutách, které, společně s nadbytečnými komediálními prvky, celý příběh lehce potopilo.
Jak je to tedy s filmovou předlohou?
Tvůrci filmu před sebou rozhodně neměli lehký úkol, když se rozhodli převést děj FNAF série do dvou hodin. Nešlo jenom o krátkou stopáž, která by se dala vyřešit jednoduchým rozdělením na více dílů, ale také o předlohu samotnou. Pro ty z vás, kdo hry FNAF vůbec neznají, nebo o jejich existenci pouze tuší, si jejich historii trochu rozebereme…
Franšíza Five Nights at Freddy’s se skládá z celkového počtu dvaceti videoher. Deset z nich je hlavních, neboli základních, a pokud byste hráli pouze je, měli byste odhalit celý příběh. Dalších šest jsou takzvané spin offy, neboli dodatkové hry, které rozvíjejí hlavní příběh, ale nejsou nutné k chápání jeho podstaty. Zbylé čtyři hry jsou označené jako „troll games“. Ty vývojář Scott Braden Cawthon vytvořil pouze z legrace a s hlavním příběhem nemají nic moc společného. U her to ale zdaleka nekončí. O příběhu této pofidérní pizzerie bylo napsáno také osmačtyřicet knih, z nichž však pouze tři jsou novely sledující hlavní příběh.
Určitě už je vám tedy jasné, že tohle všechno se do jednoho filmu vecpat prostě nedá. S takovýmto množstvím informací je navíc pravděpodobné, že se mezi fanoušky vyskytne hned několik verzí příběhu, ale ani u jedné z nich se nebude vědět, jestli je to ta pravá. Přesně to se u série FNAF stalo. A pokud si myslíte, že Cawthon některou verzi prohlásil za správnou, jste na omylu. Potvrdil pouze ta fakta, která byla z her jednoznačná, a která hráči během hraní pravděpodobně sami rozklíčovali. V herním světě, do kterého FNAF poprvé debutovalo v roce 2014, tak dodnes kolují teorie o tom, co přesně se ve Freddy Fazbear’s Pizza ve skutečnosti stalo.
Film, který se sice snažil držet předlohy, ale v rámci omezené stopáže zkrátka nemohl dostatečně pojmout všechny podstatné informace, tak komunitě fanoušků snažících se odhalit podivnou minulost všech postav do nedokončené skládačky nijak zásadně nepřispěje. Oživlé herní postavičky na filmovém plátně si ale rozhodně užijí jak fanoušci, tak úplní nováčci, a to i v případě mladšího publika.
A kdybyste si chtěli tuhle kultovní sérii zahrát, zde máte pořadí, v jakém hry vyšly. Dejte si však pozor – to, v jakém pořadí byly vydány, v žádném případě neznamená, že chronologicky navazují příběhem. A právě v tom je celá ta krása tajemství okolo Five Nights at Freddy’s.
Autor: Barbora Mlezivová
Jste fanouškem hororů? Přečtěte si také recenzi na film Saw X! Pokud máte raději něco růžovějšího, můžete si připomenout nedávný trhák Barbie. A jestli místo filmů raději hrajete hry, mohl by vás zaujmout příběh dvou korejských spolužáků, kteří to dotáhli až na samotný vrchol.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: imdb.com
Foto: rottentomatoes.com
