V pátek se po celé České republice rozjela studentská stávka za ochranu životního prostředí. Hnutí studentů po celém světě odstartovala šestnáctiletá Greta ze Švédska. V Olomouci byla zorganizovaná malá sešlost na Horním náměstí, kde se shromáždili studenti středních a vysokých škol vybaveni transparenty. Lídrem tohoto řečnického kolokvia byl vysokoškolský profesor Masarykovy univerzity RNDr. Jan Hollan, Ph.D.
Jan Hollan se zabývá životním prostředím, a na Masarykově univerzitě působí na Přírodovědecké fakultě, kde se věnuje enviromentálním studiím. Když vystudoval svou první vysokou školu, léta se živil jako hvězdář v planetáriu. Poté začal vyučovat na Přírodovědecké fakultě a sám zahájil doktorské studium na fakultě lékařské.
Během stávky na olomouckém náměstí promlouval ke shromážděným studentům ohledně ochrany planety. Jeho slova byla provázána myšlenkou skromnosti a toho, že bychom měli přemýšlet u toho, co používáme za energie a v jakém měřítku. Dále se zabýval celkovou redukcí teploty na planetě, která se v průběhu několika let stále neúprosně zvedá.
Přijal jste nabídku vést naše setkání v Olomouci, co Vás k tomu vedlo? Stávka se koná přece i v Brně, odkud pocházíte.
V Brně mluví moje manželka a v Praze mluví můj kolega, který zkoumá projevy klimatických změn na vegetaci. Věděl jsem, že bude stávka, následně jsem se nějak dozvěděl o tom, že se bude konat i tady. Pak se mne zeptalo nějaké děvče, zda bych nepřijel přednášet, to jsem samozřejmě vnímal jako milé pozvání.
Myslíte si, že tato stávka dokáže odstartovat nějakou skutečnou progresi ve společnosti, snad možná i nějakou reálnou změnu ?
Prvním krokem vždy musí být to, že se o této myšlence studenti nějakým způsobem dozví, měli by být informovaní, aby se o to začali zajímat. Já sám jsem napsal dvě učebnice, jedna je taková více přírodovědná, Klima a koloběh látek. Ten název je hloupý, protože jsme v situaci, kdy se vlastně nejedná o koloběh. To o čem mluvíme nejsou koloběhy, ale jednosměrné toky látek, tedy únik ze sedimentu do ovzduší, není to žádný koloběh! Týká se to především uhlíku a fosforu, což vyvolává globální změny v ovzduší, tyto látky se začínají uvolňovat, pak putují do vody. Fosfor (forma hnojiva) se dováží ze západní Sahary a my ho vypouštíme globálně do etheru, místo toho, aby se recykloval. Více než před sto lety zemědělci používali vlastní přírodní hnojiva a ne dovážené…O čem jsem to začal mluvit?
Zda si myslíte, že tato stávka odstartuje nějakou změnu, mluvil jste o studentech, že základem je být informovaný.
Jo tak ano ano, já jsem mluvil o té učebnici, ta druhá se jmenuje Ochrana klimatu. Teď na jaře ji plánuji rozšířit a aktualizovat, aby reflektovala i nové práce. Také má metodickou příručku pro učitele. Stačilo by, aby si studenti tohle prošli, tedy nějaké základní poznatky a výzkumy. Má druhá kniha, není těžká, je velice jednoduchá na pochopení. Nebo doporučuji i skvělé články na internetu, ty jsou napsány tak, aby jim člověk rozuměl. Když tomu člověk dobře porozumí, uvědomí si co je důležité a srovná si co důležité není, vytvoří si na to nějaký názor, pak může tuto myšlenku šířit.
Bude mít podle Vás konkrétně toto hnutí mladistvých nějaké následky pro vývoj společnosti?
Tato stávka je pro mne apel. Zajímejte se o to, a rozhodně začněte něco dělat! Dospělí by měli být v tomto ohledu vzdělaní, bohužel ani politici ani učitelé, nebo třeba úředníci rozhodně vzdělaní nejsou. Bylo by pěkné, kdyby se svým podpisem také přičinili o změnu, nejen studenti. Lidé by si měli uvědomit, že se jedná o nesmírně zásadní věc. Nejde to tak, že začne jen určitá část obyvatelstva, že jedni za to bojují a druzí na to kašlou, musí se to stát celospolečenským tématem. Je potřeba, aby se o to i ti novináři začali zajímat, a aby o tom začali psát. Měli by lidem zprostředkovat to, co je důležité, a co nás bude více stát. Měli by se k tomuto tématu pravidelně vracet tak, aby se to týkalo našeho života a naší denní praxe. Je důležité, aby člověk uvažoval nad tím jakou po sobě zanechává stopu.
Doufejme, že to vzbudí zájem mladé generace na vysokých školách. Snad se toho politici nějak chytnou a budou se s tím snažit uspět ve volbách, to je další důležitý krok.
Tvrdíte, že média by měla vzít odpovědnost do vlastních rukou a začít se zabývat tímto problémem, aby se dostal k široké veřejnosti?
Tak to rozhodně! Něco se dá předat a převzít, je důležité o tom psát, i já o tom píšu. Měly by se pravidelně objevovat články, které se věnují životnímu prostředí, ne jen občas, když se naskytne nějaká menší událost. Byl bych rád, kdyby se v novinách objevovaly komentáře, byly by osvětové. Viděl jsem perfektní článek na Aktuálně.cz, byl to komentář o nadměrném topení v zimě v českých interiérech. Ale to bylo dávno, takové věci je třeba připomínat, zamyslet se nad nimi a debatovat o tom. Vždyť my nemáme ani měření v ČR, kolik spotřebováváme teploty a kolik jí nadprodukujeme, to nikdo vůbec neví!
Děkuji Vám za to, že jste se podělil o Vaše znalosti.
To co dokázala mladá studentka má neskutečný dosah u mladistvých po celé Evropě. Čeští studenti projevili navzdory všemu očekávání o hnutí veliký zájem. V našem hlavním městě se pochodu za klima účastnilo přes 2000 studentů, a následně se konala tisková konference, kde se organizující aktivisté svěřili se svými plány na osvětu do budoucna. Zájem o toto téma je nezbytný. Jak řekl profesor Hollan, je nutné být informovaný, abychom si udělali obrázek o tom, na čem jsme a na čem můžeme stavět. Týká se to jak stávajících vládců, tak budoucích generací, planeta volá o pomoc, je třeba si začít vážit vlastního domova. Tou myšlenku by měla podtrnout slova z mé oblíbené písně od rapera Resta: ,,Planeta nám dává život, važ si ho!“
Autor: Veronika Bělešová
O celkovém průběhu stávky si můžete přešíst v našem předchozím příspěvku Olomouc se přidává ke studentské stávce za klima.
Foto: Veronica Bieleszová
