Minimalismus byl součástí jeho života již od útlého dětství, že je minimalistou si ale uvědomil až v dospělosti. V určité životní fázi se rozhodl změnit svůj život a strávil měsíce cestováním po světě, které mu pomohlo poznat sebe samého. Nyní Patrik Zouhar pod projektem Zjednodušeno.cz pořádá kurzy, které lidem pomáhají usnadnit si život, a také přednáší o cestovatelském minimalismu, kde posluchačům předává své zkušenosti z cest. Na blogu zjednodušeno.cz se kromě minimalismu věnuje rovněž zjednodušování a osobnímu rozvoji.
Můžete mi přiblížit, co to vlastně minimalismus je? Jak byste jej sám charakterizoval?
Pokud budete hledat nějakou univerzálně platnou definici minimalismu, tak pravděpodobně žádnou nenajdete. Mně se na tomto životním stylu líbí, že je hodně flexibilní a každý si ho může přizpůsobit sám sobě. Například Joshua Becker, jeden z nejznámějších minimalistů v Americe, ho chápe jako upřednostňování věcí, kterých si člověk cení nejvíc, a odstraňování těch, které ho od tohoto cíle vzdalují. Zajímavý pohled mají třeba i The Minimalists, kteří o minimalismu natočili celý dokument. Ti zase říkají, že jde o nástroj, který lidem pomáhá najít štěstí, naplnění a svobodu. Já osobně minimalismus chápu jako životní filozofii založenou na vědomém soustředění se na to, co je podstatné, důležité a co mi dává smysl, a eliminaci všeho ostatního.
V čem tkví jeho výhody?
Největším benefitem z mého pohledu je, že dává člověku svobodu. Tím, že se oprostíme od všech nepodstatných věcí, vztahů a závazků, život najednou získá neuvěřitelnou lehkost. Například díky tomu, že jsem se zbavil většiny věcí, zredukoval jejich počet na minimum a nechal si jen to nejdůležitější, se dokážu za pár hodin kompletně sbalit a přestěhovat z bytu do bytu. Nejen při stěhování, ale i v jiných náročných životních situacích pak zažívá člověk mnohem méně stresu, protože není zatížen nadbytečným materiálním vlastnictvím. Taky jsem si všiml určitého posunu k lepšímu v mezilidských vztazích. Protože nemusím stále dokola řešit, do jakého servisu odvezu auto, které se opět porouchalo, kdo opraví děravou střechu na domě a kolik mě to všechno bude stát, můžu místo toho svůj omezený čas věnovat přátelům, rodině nebo cestování. Lidé si často myslí, že když v obchodě zaplatí za nějakou věc, tak tím jejich výdaje končí. To je ale omyl – nejen pořízení, ale i skladování, údržba a nakonec i likvidace každé věci vás stojí čas, peníze a energii. A to i v případě, že ji vůbec nepoužíváte.
Jak se může člověk stát minimalistou?
Podle mě by si člověk měl nejdřív odpovědět na otázku, PROČ se chce stát minimalistou. Cítím se zahlcený? Nemám čas na to, co je pro mě důležité? Trávím příliš mnoho času úklidem? Zanedbávám přátele, rodinu nebo své koníčky? Motivy můžou být různé. Pokud do toho někdo jde jen na základě povrchních pohnutek, protože minimalismus je zrovna „in“ a „cool“, většinou mu to dlouho nevydrží. Aby proces fungoval dlouhodobě a spolehlivě, je důležitá hluboká vnitřní motivace. Člověk by měl nejprve poznat sám sebe, svoje hodnoty, priority a směr, kterým se chce ubírat. S oblibou říkám, že minimalismus není o tom vzít 80 % věcí, co máme doma, a vyhodit je do popelnice. Je to především o nastavení mysli.
Teprve až víte PROČ, můžete řešit JAK a CO. Prvním krokem na cestě k jednoduchosti může být třeba začít sledovat blogery, kteří o minimalismu píší, poslechnout si pár zajímavých podcastů, najít si videa na YouTube, navštívit přednášku nebo kurz a pak teprve začít s tou praktickou částí. I na sociálních sítích je spousta českých skupin, kde si lidé vzájemně radí a pomáhají k minimalismu.
Existují nějaké minimalistické triky nebo tipy, podle nichž se můžu rozhodovat a které mi pomůžou minimalismus praktikovat? Například při třídění oblečení nebo nepotřebných věcí?
Ano, existuje spousta funkčních metod a nástrojů, jak přistupovat k třídění a vyklízení věcí. Například si můžete všechny věci, které doma máte, dát do krabic a následně z krabic postupně vytahovat to, co opravdu potřebujete. Věcí, které v krabicích zůstanou, se můžete po nějakém čase zbavit. Trochu odlišný pohled na dělání pořádku v domácnostech má Marie Kondo, známá japonská odbornice na uklízení. Ta radí, že máte všechny věci položit na podlahu, každou věc pak samostatně vzít do ruky a zeptat se, jestli vám přináší radost. Pokud ano, tak si ji necháte a pokud ne, tak se jí zbavíte. Já jsem spíš racionálně založený, takže místo „radosti“ se ptám, jak je na tom daná věc z hlediska funkčnosti a praktičnosti. Měl bych vědět k čemu mi věc slouží a z jakého důvodu si ji doma nechávám.
Co Vás samotného přivedlo k tomu, že jste se stal minimalistou?
U mě to byl postupný vývoj, nestal jsem se minimalistou ze dne na den. Dalo by se s nadsázkou říct, že jsem k minimalismu tíhnul už jako malý kluk, akorát v té době jsem ještě nevěděl, že se to tak jmenuje. Udržoval jsem ve svých věcech pořádek a při každém úklidu pokoje, který jsem v té době ještě sdílel s mladším bratrem, jsem se vždycky něčeho zbavil. O trochu větší skok přišel v turbulentnějším období mého života, kdy jsem se stěhoval jednou nebo i dvakrát za rok. To výrazně urychlilo celý proces a dovedlo mě až současnému stavu, kdy už jsem spokojený s počtem věcí, které vlastním.
Je někdo z minimalistů, kdo je pro Vás vzorem?
Je to trochu paradox, ale v době, kdy jsem nejvíc minimalizoval, jsem žádné vzory neměl. Dělal jsem si vlastně všechno po svém. Zkoušel jsem různé postupy a zjišťoval, co funguje a co ne. Díky tomu jsem se dostal až do optimálního stavu, kde jsem dnes. S postupem času jsem samozřejmě začal pátrat po tom, jak to dělají ostatní, a narazil na spoustu zajímavých a inspirativních osobností. Dnes rád čtu příspěvky již zmíněného Joshuy Beckera z Becoming Minimalist nebo americké dvojice The Minimalists. Máme tu ale i české blogery, kteří stojí za zmínku – Marcela Janská, která se zaměřuje na minimalismus v rodině s dětmi, pak Aneta Habartová a její blog Za Málem nebo Alvin Korčák z minimalisticky.cz.
Dočetla jsem se, že pořádáte kurzy a přednášky se zaměřením na minimalismus. Co je jejich náplní? Na jaké oblasti minimalismu se zaměřujete?
V současné době dělám jak přednášky a kurzy, tak i minimalistické akce pro ty, kteří by chtěli objevit kouzlo ultralehkého cestování. V kurzech probíráme různé oblasti života, jako jsou vztahy, sociální sítě, bydlení, práce, e-maily, nakupování, oblékání, vaření, volný čas, a hledáme možnosti, jak si je může člověk zjednodušit, aby v nich našel prostor na to, co je pro něj důležité. Novinkou je kurz o podnikatelském minimalismu. Současným trendem bohužel je, že spousta podnikatelů je zahlcená, tráví v práci příliš času, chybí jim rovnováha mezi pracovním a osobním životem a nevědí si s tím rady. Takže i tady se dají využít různé techniky vedoucí k jednoduchosti. Z osobních zkušeností však musím říct, že oblast, kde se dá minimalismus uplatnit pravděpodobně ze všeho nejvíc, je cestování. Právě proto jsem založil projekt Minimalistické výpravy, kde se můžou stejně naladění nadšenci inspirovat navzájem a předávat si tipy, které na svých dosavadních cestách posbírali. Zároveň bych chtěl navázat spolupráci s outdoorovým obchodem, který by umožnil testování zajímavé minimalistické výbavy účastníky akcí přímo v terénu.
Chtěl byste do budoucna nějakou oblast přidat?
Chtěl bych se trochu víc ponořit do digitálního minimalismu, což je hodně aktuální téma. Asi každý si dokáže představit, jaké dopady na nás může mít, když budeme u displejů trávit víc a víc času. Určitou formu digitální diety už na sobě testuju, nastavil jsem si pravidla pro svůj mobil i počítač tak, aby mě digitální svět příliš nezahlcoval a neovládal mě. V poslední době stále častěji chodím na procházky do přírody odpojený od mobilní sítě i od internetu. Mívám telefon v offline režimu, takže se mi nikdo nedovolá.
Založil jste projekt Zjednodušeno.cz, můžete mi o něm prozradit více?
Když jsem před lety začal psát blog o minimalismu, dostával jsem na něj pozitivní ohlasy, a tak jsem si řekl, že by stálo za to shrnout základy minimalismu do jednoho uceleného kurzu a ve dvou až třech hodinách předat lidem všechny důležité informace a zkušenosti, které jsem na své celoživotní cestě posbíral. Proto vznikl projekt Zjednodušeno.cz, jehož vizí je pomáhat lidem vnášet do života víc kvality, lehkosti a spokojenosti. Největší zájem, který i mě samotného zaskočil, je o přednášky o cestovatelském minimalismu. Ty dělám ve všech velkých městech u nás a chystám se vyrazit i na Slovensko.
Na minimalismus v cestování bych teď ráda navázala. Na Vašem blogu zjednodušeno.cz jsem se dočetla, že poté, co jste dal výpověď v práci, jste strávil měsíce cestováním po světě s malým zavazadlem a hlavně sám. Proč jste se tak rozhodl? Co Vás k tomu vedlo?
Bylo to těžké období plné dramatických změn. Do té doby jsem si žil relativně spokojeným životem, měl jsem dobře placenou práci, vztah a rodinu, která mě ve všem podporovala. Jezdil jsem každý rok s cestovkou na dovolenou k moři, usrkával na pláži mojito a užíval si života. Pak se ale naráz všechno změnilo a několik bolestivých událostí v rychlém časovém sledu mělo za následek, že se můj dosavadní život sesypal jako domeček z karet. Dlouhou dobu jsem se zmítal v depresích a zoufale hledal způsob, jak se z toho dostat ven. A právě cestování mi v téhle fázi pomohlo. Díky němu jsem si uvědomil, že už nechci žít tak jako předtím, a začal hledat sám sebe. Prošel jsem spoustu slepých uliček a trvalo mi několik let, než jsem znovu objevil svou vnitřní sílu. Cestování mi ukázalo, jak posouvat vlastní hranice, rozšiřovat svou komfortní zónu a přijímat životní výzvy. Naučilo mě novým dovednostem a obohatilo o zkušenosti, které si za peníze nikdy nekoupíte. Musel jsem překopat celý svůj život a začít dělat něco smysluplnějšího a hodnotnějšího, co mě bavilo, dávalo smysl a zároveň mělo přesah.
Kde všude jste cestoval a zažil jste někde něco zajímavého, co stojí za zmínku?
Nejradši vzpomínám na mou první výpravu mimo Evropu – do Malého Tibetu, oblasti, která se nachází na severu Indie v Himalájích. Byl to pravděpodobně můj nejsilnější zážitek z cest, možná hlavně díky tomu, že jsem nejel na dovolenou, ale pracovat jako dobrovolník. Setkal jsem se s úplně jinými lidmi, jinou kulturou, mentalitou a totálně odlišným přístupem k životu. Viděl jsem, jak místní dokážou žít minimalisticky, a přitom jsou šťastní. Pamatuju si na jednu babičku, která každý den chodila na pole, kde musela od rána do večera tvrdě pracovat, aby si zajistila obživu a přežila krutou himálajskou zimu. Ta babička si ale nikdy nestěžovala, a když šla večer z pole domů, měla na tváři úsměv od ucha k uchu. Takové životní příběhy vás prostě dostanou do kolen a naučí vás pokoře a vděčnosti. Podnikl jsem pak ještě další cesty na Nový Zéland, do Mexika, do Kanady a do jihovýchodní Asie a každá výprava byla něčím výjimečná. Protože miluju přírodu, moře a hory, většinu cest směřuju právě do těchto míst.
Poradíte mi, jak si mám správně minimalisticky sbalit? Co by mělo a naopak nemělo moje zavazadlo obsahovat?
To je hodně individuální, každý z nás má trochu jiné potřeby, a tudíž si bere i jiné věci. Na svých přednáškách cestovatelům radím, ať si každý vytvoří svůj vlastní osobní seznam věcí a podle toho se balí. Obecně se dá říct, že je moudré dávat přednost multifunkčním věcem, které se dají využít v různých situacích různým způsobem. Příkladem je třeba švýcarský nůž. Pak se mi osvědčilo nebrat si na cesty příliš mnoho kusů od jednoho druhu oblečení – zpravidla stačí jeden až tři kusy, a to i u spodního prádla. Vyprat špinavé prádlo se dá prakticky kdekoliv, třeba i v umyvadle na hostelu nebo v potoce. Čím víc ponožek a trenýrek si vezmete, tím bude váš batoh těžší, takže je dobré si to předem spočítat.
Mezi další často zmiňovaná témata patří minimalismus v domácnosti. Jak si mám, podle Vás, zařídit byt/dům, aby byl minimalistický?
Tady záleží na Vašem vkusu a životním stylu. Minimalistický interiér je charakteristický hlavně čistými liniemi, decentními barvami a prostými geometrickými tvary. Ne každému se to ale musí líbit. Já se rád nechávám inspirovat Japonskem, kde lidé žijící ve městech mají méně prostoru k bydlení než u nás v Evropě, a proto se naučili vyladit si interiér téměř k minimalistické dokonalosti. Taky bych chtěl zdůraznit, že minimalismus je často nesprávně chápán jako směr, kdy nemáte v bytě téměř nic – žádný nábytek, koberce, dekorace, květiny. To ale není tak úplně pravda. Důležitější je, abyste se v pokoji cítili příjemně a váš domov byl útulný. Podle toho pak vybírejte věci, které si do něj dáte.
Co jsou podle Vás nepotřebné věci, které spousta lidí doma má? A co naopak by podle Vás lidi doma určitě měli mít?
Častým břemenem bývají sentimentální a duplicitní předměty a věci, které už nemají žádné využití. Z minimalistické perspektivy je zbytečné, aby dvoučlenná rodina měla v kuchyňské lince soupravu s deseti talíři, miskami a příbory. Pokud si k sobě rádi zvete návštěvy, tak je samozřejmě dobré počítat i s nimi. Někdy opravdu stačí pouze snížit počet kusů (to platí hlavně pro šatník) a vám i vašemu domovu se ohromně uleví. Dále si lidé rádi ponechávají různé sentimentální předměty, ke kterým mají citový vztah. Bohužel se z nich často stávají jen lapače prachu, co zabírají místo na poličce a neslouží žádnému účelu. „Kostlivcem ve skříni“ v domácnostech jsou i věci poschovávané v krabicích a pytlích, které už pravděpodobně nikdy nikdo nepoužije. Jsou to věci „pro strýčka příhodu“ nebo „co kdyby se to náhodou hodilo“. Do svěžího a jednoduchého minimalistického prostoru nic takového nepatří, tak se jich raději zbavte jednou provždy.
Autor: Petra Čiklová
Kdy a kde minimalismus vznikl? A jaký je vlasně jeho smysl? To se dočtete v článku od naší slovenské redaktorky Michaely.
Foto: archiv Patrika Zouhara, facebook Zjednodušeno.cz
