Je až zarážející, kolik toho takové malinkaté čtyřnohé stvoření zastane. Umí být tím nejspolehlivějším budíkem. Nenechá vás vynechat denní procházku. A dokonce i velkoryse zabrání tomu, abyste se přejedli, když se obětavě nabídne, že si trochu toho kuřete dá za vás. Přinesete si domů štěně s tím, že se o něj budete starat, ale někdy v průběhu toho, co ho učíte nekousat vodítko, zjistíte, že se svým způsobem ten ťunťa stará vlastně o vás.
To moje štěňátko už oslavilo druhé narozeniny. Má skoro 40 kilogramů a muskulaturu na to, aby tahalo sáně po zamrzlých pláních Arktidy. Koneckonců je to Aljašský malamut. Když však dojde na hlídání, je jisté, že zloději by ta naše holka místo špičatých zubů ukázala koutek s hračkami. Možná by mu i pomohla něco z domu vynosit. Ale já si tehdy domů v náručí nepřinesla budoucího špičkového hlídače, přinesla jsem si budoucího nejlepšího parťáka.
S vystlanou zadní sedačkou v autě jsme se tehdy v létě rozjeli za malamutí rodinkou. Jejich páníček před nás postavil klubíčko chlupů s kraťoučkýma nohama, které ho sotva nesly. Spíš se tak chudinka neobratně plácalo po zemi. Tu přepadlo doprava, tu doleva. Ale bylo to to nejkrásnější klubíčko, co jsem kdy viděla. Když jsme se pak podívali do jejích v té době ještě namodralých očiček, věděli jsme, že je to jasná Maggie.
„Ne, uvnitř ji mít nebudeme, je to přece sněžný pes, bude jí dobře na zahradě,” vyslechla jsem si zprvu od rodiny. Teď se tomu s Maggie smějeme, když spolu sedíme v obýváku. I když to s ní občas není jednoduché, získala si rychle srdce nejen všech členů rodiny, ale i většiny obyvatel mého městečka. Při venčení potkávám lidi, kteří nemají tušení, jak se jmenuji, ale Maggie znají. Štěňata se musí socializovat, takže jsem s jasným cílem nechávala Maggie, aby si nacházela psí kamarády. Jenže mi nedošlo, že tím vlastně socializovala ona mě. Já jsem si zase našla lidské kamarády, a za to ti tímto, milá Maggie, děkuji.
Postupem času jsem zjistila, že pes je lepší než jakékoliv hodiny. Ví přesně, kdy se má jít ven a kdy je čas na večeři. Můžete se snažit sebevíc, nikdy ho neobalamutíte. A pokud máte malamuta nebo huskyho, snadno se navíc dostanete do hádky. Maggie neštěká na kolemjdoucí, ale v kruhu rodinném má ke všemu co říct. Je fajn, že když na ni mluvíte, nemusíte se cítit hloupě, protože vám opravdu odpoví. Ale jakmile se jí něco nelíbí, uslyšíte o tom ještě dlouho.
Psi se naučí rozeznávat určitá lidská slova či fráze. Neplatí to jenom u povelů, ale někdy i u frází, které vlastně úplně nechcete, aby znali. Když se u nás zmíní v jakémkoliv kontextu slovo „procházka”, do vteřiny přede mnou sedí Maggie s upřeným smutným pohledem, který mi má napovědět, že bychom mohli na tu zmíněnou procházku rovnou vyrazit. Když se nic neděje, přidá postupně i zvukové efekty, aby to i takovému nechápavci, jako jsem já, došlo.
Skvělá orientace v čase nefunguje pouze u denních dob. Podle malamuta poznáte také, kdy začíná a končí zima. V té době totiž máte chlupy na všech kouscích oblečení, na veškerém nábytku a dokonce často i v kafi. Každý den začnete tím, že ho vyčešete, protože si i po letech ještě naivně myslíte, že to snad něčemu pomůže. No, nepomůže. Můžete si ty chlupy maximálně posbírat a postavit si z nich dalšího psa. Je jich na to víc než dostatek. Ale představte si vždycky tu úlevu, když doba línání skončí. Ta za to stojí. Pak tedy přijde zima, kdy má malamut každodenně více energie než závodní kůň, ale nekažme si to ještě.
Teď už si i dovolíme věřit, že nám věci jako květiny a boty vydrží doma bez úhony. Během prvních měsíců s Maggie nás taková slepá víra ale rychle opouštěla. My už jsme asi ztratili ten dar vidět, jak může být cokoliv využito na hraní. Štěňata velmi rychle najdou způsob, jak využít vaše nejlepší boty, opečovávané fialky nebo střežené koberečky. Jednou jsem takhle vešla na zahradu a najednou zpoza rohu přiběhne Maggie a já vidím, že za sebou s pyšným výrazem ve tváři a ocasem spokojeně nahoru něco táhne. Už v ten moment jsem cítila ve vzduchu problém. S úlekem jsem rozeznala vánoční světýlka, která jsme nechali na domě. Asi nám tehdy chtěla citlivě připomenout, že už bylo po Vánocích.
Mohli byste nabýt dojmu, že si na Maggie stěžuji. Opak je ovšem pravdou. Od momentu, kdy jsem s ní dojela domů, se mi změnil a zlepšil život. Pes vám dá důvod ráno vstát. Pouto mezi člověkem a jeho psem je něco, co se nedá dost dobře popsat. Nepotřebujete slova na to, abyste věděli, že jeden na druhého nedáte dopustit. Psi nás učí, co opravdu znamená láska. Je snadné brát to po čase jako samozřejmost, ale ten fakt, že vás doma vždycky někdo s radostí přivítá, že se od vás někdo nehne, když se vám něco stane, to je něco výjimečného. Psi jsou zkrátka parťáci na život a na smrt. Naším úkolem je dát jim ten nejlepší život, co můžeme. Odměnou nám za to budiž podaná tlapka.
Autor: Vendula Berčková
O příběhu jednoho oddaného Aljašského malamuta v chorvatských horách se můžete dočíst v našem dalším článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Foto: Vendula Berčková
