Zbývají nám v podstatě dva celé dny a probouzíme se ve Stockholmu, který přes noc pokrylo snad dvacet centimetrů sněhu. Konečně tedy pořádná zimní atmosféra měnící fádní městskou šeď na pohádkovou bílou. My se ale nejdřív schováme pod zem a projedeme si stockholmské metro zvané T-bana. Samozřejmě pak taky koukneme do historického centra města a zavítáme i na královský zámek ležící jen kousek za městem.
Už když jsme po návratu z Malmö večer šli na hotel, padaly na nás pořádně velké sněhové chuchvalce a bylo tak docela jisté, že nás ráno čekají hodně zajímavé podmínky. Osobně mi ten sníh udělal radost, napadl takový ten lehký prašan, a i když ho bylo hodně, chodilo se v něm dost lehce. Hned co jsme vyšli z hotelu a prošli prvních pár ulic směrem k nejbližší stanici metra, došlo nám, že sníh zůstává i na cestách. Ve Stockholmu, a asi i po celém Švédsku, se ulice a silnice neposypávají solí, ale kamínky. Má to pochopitelně několik výhod – na cestách nevzniká ledovka z tajícího sněhu a zároveň se netvoří ani ta nechutná černá břečka, která je v českých městech vlastně tou jedinou formou sněhu. A ke všemu to prostě vypadá krásně, když jsou ty největší ulice i v poledne stále zasněžené. Jediné cesty posypané solí jsou cyklostezky, ono přece jen na kole to v tom sněhu je docela výzva. I když pro Švédy je to výzva, kterou rádi přijmou, protože mnoho z nich jsme viděli pádit si to na kole i v hlubokém sněhu bez větších problémů.
A proč vlastně jdeme do metra? Máme v plánu se tam schovat na větší část dne. Zní to možná dost směšně, přijet do nového města a hned zamířit pod zem, ale hned pochopíte. Švédské metro má totiž unikátně malované a zdobené stanice. Každá má jiné barevné provedení a některé jsou opravdu uměleckým dílem. Těmi opravdu krásnými, které jsme navštívili, jsou T-Centralen, Stadion, Solna Centrum, Tekniska Högskolan, Tensta, Kungsträdgården a Rådhuset. Absolutním favoritem se pro mě stala stanice Stadion v duhovém provedení a nádherná byla také Tensta připomínající prehistorickou jeskyni. V metru jsme strávili podstatnou část dne, protože dost z těch opravdu hezkých stanic jsou buď konečné, anebo jsou na opačné straně linky, takže navštívit všechny vám opravdu vezme dost času.
Nakonec z metra vylézáme a po dlouhém sezení v tunelech T-bany volíme ozdravnou procházku v Kungliga Djurgården, tedy v královské zahradě na východním konci Stockholmu. Je to opravdu rozlehlý park, kde se mimo jiné nachází skanzen, muzeum kapely ABBA, národní muzeum a také lunapark. Vše v době pandemie zavřeno. I tak je to ale velmi příjemná procházka bez lidí a ruchu města. Park není od centra zas tolik vzdálený, dokonce pokud se svezete loďkou, které jsou součástí městské dopravy, jste v královských zahradách z centra za deset minut. Opět se ale rychle stmívá a náš předposlední den je u konce.
Výlet uzavíráme typickou turistickou aktivitou – návštěvou nejvýznamnějších památek ve Stockholmu. Po ránu se vydáváme k sídlu švédské královské rodiny, jímž je zámek Drottningholm. V přilehlých zahradách naprosté prázdno. Přes noc zase trochu nasněžilo a sněhu je po kotníky. Naprosto nádherná procházka a opět neuvěřitelné ticho umocněné sněhovou peřinou. Pokud se na zámek chcete dostat, městská doprava opět nezklame – patnáct minut metrem, pak deset minut v autobusu a jste tam. Přestupní doba maximálně dvě minuty. Všechno klape i v náročnějším počasí.
Zpátky ve městě pak procházíme nádherné úzké uličky s barevnými domy ve čtvrti Gamla Stan, česky Staré město. Dominantou je zejména královský zámek. Dovnitř se ale jít nedá, a tak si užíváme památky alespoň zvenku. Pokud z Gamla Stanu poodejdete ke břehu, směrem na západ se vám naskytne výhled na Stockholms Stadshus, což je městská radnice.
Všechna místa z našeho seznamu jsme poškrtali a zbývá nám poslední zážitek, který si plníme k večeru. Usedáme do hospody k pivu a uvědomujeme si, jak zvláštní to vlastně je. U nás něco takového už nějaký ten měsíc nejde. Je velmi podivné, že tady ve Švédsku, až na pár lidí s rouškou, pandemii nic nepřipomíná. Obchodní domy, restaurace, bary – vše otevřeno. A lidé vypadají spokojeně. Jestli je to správné řešení, nebo ne, mohou vědět jen experti. Shodli jsme se ale, že i přes pandemii se prostě vyplatí cestovat.
Pokud vás tedy láká nějaká země, ve které nejsou žádná opatření zakazující vstup turistům, nebojte se a vyrazte. Pokud se budete chovat zodpovědně po hygienické stránce, což byste měli pandemie nepandemie, je to bezpečné. A obzvlášť v téhle době se docela hodí aspoň na chvíli z Česka zmizet.
My teď ale naopak mizíme domů. Docela rychlý proces – vlak ze Stockholmu do Nyköpingu letí jako blesk. A pamatujete na to nádraží z prvního dílu? Tak tady je znova v zimním kabátu. Ještě o něco krásnější, ne?
Doma se mi hned začíná po cizině stýskat, a to jsem se ještě ani pořádně nevybalil. A už chci zase někam jet. A taky, že pojedu. Pokud chcete dál číst o nějakém místě za hranicemi, mám pro vás dobré zprávy. Chystají se pro vás tipy na cesty zaměřené na jednu zajímavou balkánskou zemi. Těšte se!
Autor: Jakub Jílek
Foto: Jakub Jílek
Jeskynní stanice Tensta 
Hlavní stanice metra T-Centralen 
Asi nejkrásnější je stanice Stadion, modrá krásně ladí s vozy metra 
Kungliga Djurgården je i v zimě okouzlující, dá se zde procházet dlouhé hodiny 
Zahrady u královského zámku byly naprosto bez lidí 
Uličky Starého města se kroutí okolo královského zámku a najdete zde mnoho restaurací 
Stockholmská radnice leží přímo v zálivu 
Od radnice v létě jezdí přívoz přímo do Starého města 
Asi jsme zvyklí na trochu jiné pivo, ale sednout si do hospody byl i tak příjemný zážitek 
Zámek Drottningholm, sídlo švédské královské rodiny, asi půl hodiny od Stockholmu
