Ještě nedávno byly tyto látky doslova na černé listině a ten, kdo by si s nimi chtěl něco začít, by byl zcela jistě označen za „feťáka“. A to by se možná v blízké budoucnosti mohlo velice významně změnit. Látky jako LSD, MDMA či psilocybin mají dle terapeutů pražské kliniky Psyon obrovský potenciál při léčbě celého spektra různých psychických, vztahových či psychosomatických potíží a také mohou sloužit jako pomoc při osobním rozvoji člověka.
Laboratoř založili v květnu minulého roku psychiatři Filip Tylš a Stanislav Milotínský. Nachází se v Praze v blízkosti Bílé Hory a v současné době poskytuje svým klientům hlavně konzultace týkající se různých životních situací. Může se jednat třeba o psychologickou pomoc osobám, které si z předešlého užívání psychedelických látek odnesly nejrůznější komplikace či potíže. V takových případech se terapeuti nesnaží pouze o pouhé odstranění daného problému. Jde jim totiž také o nalezení a následné rozvinutí potenciálu pro budoucí osobnostní růst.
Jádro kliniky formují odborníci, kteří mají zkušenosti s neurovědním výzkumem v Národním ústavu duševního zdraví, ve vedení neziskové organizace Česká psychedelická společnost, v nadačním fondu pro výzkum psychedelik a s klinickou prací s pacienty. Někteří z nich také prošli mezinárodním výcvikem práce s mimořádnými stavy vědomí (Jiří Horáček) či výcvikem psychedeliky-asistované terapie v americkém San Franciscu.
U každého pacienta je vždy důležité vytvořit tzv. set a petting. To znamená, že pacienta předem seznámí s fyzickým i duševním působením dané látky a vytvoří mu bezpečné prostředí pro bezproblémové zvládnutí psychedelického zážitku. Během něj jsou v blízkosti pacienta přítomni dva odborníci.
Podle doktora Tomáše Páleníčka by právě léčba pomocí psychedelik mohla být účinná při léčbě deprese. Říká totiž, že léčba pomocí klasických antidepresiv je mnohdy velice zdlouhavá a nemusí být také úplně dostačující. Oproti tomu efekt ketaminu a psilocybinu se podle něj projeví během několika hodin až dní.
V současné době je tak poslední překážkou k tomu, aby se v Psyonu mohlo začít skutečně léčit pomocí podáváním psychedelik, problém s legislativou. Filip Tylš v jednom z rozhovorů přiznal, že zatímco ve světě existují obří výzkumná centra provádějící velké množství výzkumů, v České republice se musí čekat dlouhou dobu na povolení nějakou studii vůbec provádět.
Navázání na tradici
Je ale třeba říci, že situace v této oblasti byla kdysi velice odlišná. I když se to z dnešního pohledu zdá jako sci-fi, byla bývalá Československá socialistická republika ve své době světovou velmocí ve výrobě, výzkumu a vývozu kyseliny lysergové, která je mnohem známější pod názvem LSD. Konkrétně mezi padesátými a sedmdesátými lety.
První vzorky se k nám dostaly v roce 1952 jako dar od švýcarské farmaceutické firmy Sandoz. Průmyslově vyráběno a distribuováno po republice i mimo ni potom začalo být od roku 1961 díky závodu Spofa sídlícím v Komárově u Opavy.
Sezení s lysergovkou (jak bylo LSD tenkrát nazýváno) proběhly tisíce. Některých se dokonce účastnily i známé osobnosti oné doby, namátkou třeba Karel Gott či Boris Hybner. LSD bylo také experimentálně používáno i v armádě.
Tento „zlatý věk“ ale bohužel skončil v roce 1974, kdy byla všechna psychedelika přidána na celosvětovou listinu zakázaných látek a jakákoli práce s nimi byla zastavena na dalších téměř dvacet let. Od té doby se pohled na tyto látky pomalu mění, což je nadějí pro mnoho lidí. Bohužel však ony změny neprobíhají všude stejným tempem.
Autor: David Kubatík
Přečtěte si také o výzkumu japonských vědců, kteří zkoumají stresovou bílkovinu, díky níž by mohli v budoucnu rychleji diagnnostikovat deprese.
Foto: psyon.cz, studenta.cz, legalizace.cz
