Potápěči v listopadu objevili u pobřeží Tahiti, jednoho z ostrovů ve Francouzské Polynésii, netknutý korálový útes. Kolonie korálu se nachází v hloubce třiceti metrů a je dlouhý až tři kilometry. Podle vědců tento korál narůstal zhruba 25 let. Mořští žahavci rostli ve tvaru růže a některé mají v poloměru až dva metry. Nález znamená větší naději nejen ve studiu mořských kolonií korálů, ale také se nese ve znamení jejich možného přežití, které se v posledních letech začalo snižovat.
Člověk má zmapovaný povrch Měsíce, zná složení Marsu, avšak o mořském dně se má stále co učit. Objev korálového útesu u Tahiti nám připomenul, že známe stále jen asi dvacet procent mořského dna. Na základě tohoto odhalení se vědci začali domnívat, že by v mořských hloubkách mohlo být více podobných korálových útesů a někteří tvrdí, že můžeme objevit stovky takových míst.
Rajská zahrada pro vědce a potápěče se nachází až nezvykle hluboko. Běžné korálové kolonie nalezneme v tropických vodách do hloubky dvaceti pěti kilometrů, ale tento útes je o pět dalších kilometrů hlouběji. Je proto zvláštní, že ho potápěči nelezli v tak dobrém stavu. Kolonie leží v zóně soumraku, oblasti, která je v hloubce 30–120 metrů. V této zóně mají korály ještě stále dostatek světla, potřebného k jejich rozmnožování a růstu. Zároveň je ale neovlivňuje lidská činnost a celkové globální oteplování.
„Bylo kouzelné pozorovat obrovské, nádherné korály ve tvaru růže, které se táhnou, kam až oko dohlédne. Bylo to jako umělecké dílo,“ komentoval francouzský fotograf Alexis Resenfeld nádheru podmořského korálového útesu. Resenfeld byl v čele mezinárodního týmu potápěčů, kteří tento objev učinili.
Pro nové snímky a vzorky mají vědci a potápěči v plánu se ještě několikrát vrátit. Odborníci by chtěli co nejdetailněji zmapovat mořské dno, to by mohlo pomoci ve studiích a ochraně korálových útesů.
Hlavním problémem korálů je jejich bělení. Příčin tohoto procesu je více, ale obecně jde o stresující faktory. Pod tím si můžeme představit změny teploty, světla anebo živin. Na to všechno korály reagují tak, že se zbavují barevných řas, ty jsou ale důležité pro jejich přežití, protože jim dodávají živiny. Po jejich zbělání tedy dochází k odumírání.
Takovému problému se nevyhnul ani známý Velký bariérový útes u Austrálie, který je od roku 2016 na seznamu světového dědictví UNESCO. Ten postihlo bělení až přibližně z osmdesáti procent. Tímto jevem jsou postiženy ale i další. Podle odhadů od padesátých let minulého století zmizela až polovina známých útesů. Naděje však stále existuje, a to díky podobným útesům jako u Tahiti a také díky práci, kterou odvádějí vědci na obnovujícím se australském útesu.
Autor: Tereza Bečvářová
Nápady, jak obnovovat přírodu a měnit náš přístup k planetě, se zabývají organizace po celém světě. Nejlepší ekologické projekty ocenil i princ William.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Foto: bbc.com, ct24.cz
Zdroje: ekolist.cz bbc.com, ct24.cz
