V České republice žije přibližně 900 000 lidí trpících jednou z forem cukrovky. Za posledních 100 let léčba této nemoci výrazně pokročila kupředu. Od objevu a prvního využití inzulinu až po přístroje určené k měření hladiny cukru v krvi. To vše dnes umožňuje diabetikům vcelku normální život ve společnosti. Poslední novinkou pro usnadnění léčby nejzávažnější formy diabetu, tedy cukrovky 1. typu, je senzor s elektrodou zaváděnou do podkoží. Ten umožňuje sledování hladiny cukru v krevním oběhu bez nutnosti odebrání krve z prstu pomocí jehly. K senzoru stačí přiložit dedikovanou čtečku, která ukáže stav glukózy okamžitě.
Nový systém monitorování glukózy je tvořen dvěma částmi. Senzorem s elektrodou, která se zavede pod kůži na dobu dvou týdnů, než je potřeba senzor vyměnit za nový. Výrobce doporučuje použité senzory třídit jako elektroodpad, jelikož obsahují baterii. Případně je možné jejich odevzdání u lékaře nebo v lékárně, kde je uloží jako zdravotnický odpad. Při aplikaci si jej uživatel umístí na horní část paže, kde po zavedení jehly s elektrodou sám drží pomocí okolní náplasti. Senzor je samozřejmě voděodolný. Druhou částí systému je čtečka, tedy zařízení s displejem, na kterém se zobrazují data ze senzoru. Čtečkou může v některých případech být i chytrý telefon s příslušnou aplikací. Nicméně samostatná čtečka může být použita jako klasický glukometr, do kterého se vloží testovací proužek s krví. Tento postup doporučuje firma vyrábějící senzory například během cestovaní letadlem, kdy by jinak mohlo dojít k interferenci s palubní technikou. Princip měření je vskutku jednoduchý. Stačí čtečku přiblížit k senzoru, ozve se krátký zvukový signál a na displeji se zobrazí aktuální hodnota koncentrace glukózy. Dále i šipka udávající směr pohybu hladiny glukózy a graf průběhu za posledních 8 hodin. Sken lze úspěšně provést i přes vrstvu oblečení. Člověk tak nemusí řešit problémy s vyhrnutím rukávů nebo zvědavé pohledy okolí. Data ze skenování jsou ve čtečce ukládána pro dlouhodobou analýzu. Novinka je na trhu druhým rokem a v nedávné době se začaly objevovat i krátké reklamní spoty v televizi nebo na internetu.
Tento systém je doporučován především pro diabetiky 1. typu. Tedy lidem, kterým se z genetického důvodu v těle nevytváří inzulin přirozenou cestou a musí si jej pravidelně aplikovat injekčně. Nejčastěji pomocí inzulinového pera po hlavních jídlech a před spánkem. Případně se využívá takzvaná inzulinová pumpa, která do jisté míry koriguje hladinu inzulinu v krvi samostatně. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění garantuje větší dostupnost diabetických pomůcek. „S platností od 1. 12. 2019 mají všichni pacienti s cukrovkou 1. typu systém FreeStyle Libre plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění,“ uvádí výrobce senzorů.
To znamená 26 senzorů za rok plus čtečka. Podmínkou pro uplatnění takového nároku je však 10 úspěšných skenů za den, pokud je uživatel starší 18 let.
První zmínky o tomto onemocnění pocházejí již ze starověkého Egypta, a to z období 1 500 let př. n. l. Poprvé však název diabetes použil Hippokratův žák v 2. století př. n. l., kdy také nejlépe popsal příznaky onemocnění. Mezi ně patří velká žízeň, nadměrné močení, úbytek hmotnosti a únava. Ve středověku a novověku patřilo k běžné lékařské praxi i zkoumání moči pacienta, včetně její chuti. Díky její sladké chuti u cukrovkáře doplnilo název choroby latinské slovo mellitus, což znamená medový. Na konci 19. století patřila cukrovka stále mezi smrtelné nemoci. Vědci, kteří se jí zabývali ale zjistili její původ, což dále umožnilo i její léčbu. Onemocnění vzniká poruchou slinivky břišní, která u zdravého člověka produkuje inzulin, tedy hormon zpracovávající cukr z potravy. Zvrat přišel v roce 1921, kdy lékaři úspěšně identifikovali tuto látku a mohli tak poprvé začít s léčbou diabetu.
Autor: Jan Myšák
Usnadnit život diabetikům se snaží také aplikace Vitadio od týmu českých vývojářů. Ta je určena především pro pacienty s cukrovkou 2. typu, kterým pomáhá udržovat vhodnou životosprávu a mít tak onemocnění lépe pod kontrolou.
Zdroj: cukrovka.cz, freestylelibre.cz
Foto: Nikola Příhodová, wikpedia.org
