Prevence a péče o duševní zdraví je napříč médii a sociálními sítěmi stále častějším tématem. Normalizuje se vyhledávání odborné pomoci, terapie, návštěva psychologa nebo psychologické poradny. Postupně se strhává závěs s velkým nápisem „tabu“ a zpoza něj vystupují odborníci i pacienti, kteří o duševním zdraví otevřeně mluví. Lepšímu pochopení, respektu a bourání zažitých stereotypů o duševních nemocech pomáhají nejrůznější organizace po celém světě. Některé z jejich činností se sjednocují v květnu, který je (především v USA) považován za měsíc duševního zdraví.
V roce 1949 organizace Mental Health America (MHA) vyhlásila květen měsícem duševního zdraví. Zaměřovala se na americkou populaci, ale postupně inspirovala i další země. Záměrem je šířit o duševním zdraví větší povědomí, především pak o jeho prevenci a o tom, jak velký má vliv na život jedince. Zároveň se v květnu oslavuje i vyléčení a překonání psychických nemocí a organizace si klade za cíl toto téma otevírat napříč celou společností. Na webových stránkách si každý může projít desítky rubrik s užitečnými odkazy a kontakty, mnohé z nich jsou vhodné i pro doplnění výuky ve škole. Najdete zde příspěvky k duševnímu zdraví studentů, k tomu, jak se lépe cítit v práci, jak si udělat čas pro sebe, vyrovnat se s traumatem nebo nadměrným stresem a frustrací.
K dispozici je zde i spoustu pracovních listů, například k tomu, jak se o těchto problémech začít otevřeně bavit, jak rozpoznat příznaky, na koho se obrátit a také spoustu tipů k tomu, jak na sobě může každý sám pracovat. Pro to, abyste se byť jen preventivně starali o své duševní zdraví, nemusíte být psychicky nemocní. Prevence je důležitá už jen proto, aby žádné problémy nenastaly. Pomáhá s lepším zvládáním stresu třeba v práci nebo během zkouškového, lepším spánkem, ale i s fyzickým zdravím. Organizace také potom prostřednictvím různých workshopů a online konferencí bourají předsudky o tom, že nemocní lidé nemohou žít produktivní a plnohodnotný život a že bychom z nich měli mít strach a vyhýbat se jim.
Duševní zdraví a zažité stereotypy
Právě strach z něčeho, co neznáme a u duševních onemocnění často ani nevidíme, může být jedním z důvodů, proč se těmto tématům vyhýbáme. Nejčastěji mlčením, ignorováním varovných signálů nebo větami typu „ale nepřeháněj, tak zlé to zase není.“ Svůj podíl na tom může mít více faktorů: prostředí, ve kterém jsme vyrůstali, lidé v našem okolí, ale také nedostatek relevantních informací.
Na základních školách se sice žáci během občanské výchovy setkají s výkladem o poruchách příjmu potravy, sebepoškozování nebo depresi ale reálná prevence často chybí. Mnohdy může být výklad nahrazen různými „dokumenty“, které ale mají spíše za cíl mladistvé vyděsit, než aby vysvětlovaly příčiny a souvislosti různých onemocnění. Naprosto to tak eliminuje možnost zamyslet se nad těmito tématy z širší perspektivy a částečně to i přispívá k myšlence, že pokud s psychickou nemocí někdo bojuje, není normální, a tak můžeme mít tendenci jednat s ním jinak.
V posledních letech organizace MHA každý rok zvolí pro květen jedno hlavní téma, které zaštiťuje přednášky, konference a menší, lokální projekty. Letošní téma plynule navázalo na to z loňského roku: Tools 2 Thrive. Vzniklo v reakci na pandemii covidu-19, kdy se spoustu lidí muselo vypořádat s novou situací, nezvyklým režimem a mnohonásobně vyšším stresem. Statistiky MHA ukazují, že s úzkostí nebo depresemi se ke konci roku 2020 v průměru potýkalo až 44 % americké populace, což je téměř polovina. Stěžejní myšlenkou tématu Tools 2 Thrive je poskytnout lidem co nejpraktičtější návody skrz různé pracovní listy a brožury tak, aby mohli na svém duševním zdraví pracovat kdekoliv, nehledě na jejich osobní situaci. Najdete je zdarma ke stažení na jejich webových stránkách.
Autor: Ema Švingerová
Vědecký tým v Tokiu před časem objevil stresovou bílkovinu v mozku, která přispívá ke vzniku deprese. Vědci ji teď zkoumají a doufají, že brzy přijdou na způsob, jak depresi snadněji diagnostikovat a následně léčit.
Zdroj a foto: mhanational.org
