Do prostějovských ulic spolek Hanácký Jeruzalém uložil nové kameny zmizelých. Slavnostní akt se konal v podvečer státního svátku 27. 10. a připomenul tragické osudy obyvatel Prostějova za druhé světové války. Pamětní kameny byly věnovány jednak obětem holocaustu, ale také členům sokolské organizace, kteří se také stali oběťmi nenávistné ideologie nacistů.
Kameny, o které by měl člověk klopýtnout, neboli takzvané Stolpersteine, zasadil Hanácký Jeruzalém do prostějovských chodníků poprvé v roce 2019. Nyní je tomu už potřetí, co se uložení týkalo i sokolské organizace. Celkem je jich nyní ve městě šedesát.
Kameny zmizelých připomínají jednak tragický osud prostějovských Židů, současně ale mají hlavně zdůraznit, že jejich existenci se nacistickému režimu nepodařilo nikdy úspěšně vymazat. Dlažební kostky s horní mosaznou deskou jsou zasazené do betonu a náhodní kolemjdoucí se tak mohou dozvědět, kde dotyční bydleli, pracovali, například třeba učili před jejich následnou deportací. O dalších osudech zmizelých, pokud jsou známy, informují Stolperteine taktéž.
Obyvatelé Prostějova si budou moci nově připomenout rodinu Winterovu, přesněji Bruna Wintera, jeho ženu a syna. Bruno Winter jakožto významný mecenáš se v roce 2018 zařadil na listinu čestných občanů města Prostějova. Byl továrníkem, členem muzejního spolku a velkým milovníkem hodin a hodinek. Svou sbírku ostatně v roce 1939 věnoval prostějovskému muzeu ve snaze uchránit ji před nacisty. Se svou ženou Theresou Winterovou se rozhodli spáchat sebevraždu den před nástupem do transportu. Jejich syn Kurt Winter byl zatčen gestapem a následně zavražděn v Osvětimi.
Uložení kamenů za Idu a Moritze Schreiberovi a rovněž za Ernestine, Edith a Desider Tausovi iniciovala vnučka Schreiberových a paní Dalia Segev z Izraele, dcera přeživší Edith Tausové. Poslední kameny patří dvěma mužům, které ale spojuje významná osobnost českého národa Tomáš Garrigue Masaryk. Jan Uher, člen protifašistického odboje a kdysi Masarykův knihovník, byl členem sokolské organizace. Jeho popravu nacisté vykonali před 80 lety, přesně v den, kdy spolek položil i jeho Stolperstein. Slavnostnímu aktu přihlížely jeho vnučky Jana Uhlířová a Eva Handlová a také jeho neteř Eva Zbořilová.
Další člen sokolské organizace Vasil Kaprálek Škrach pracoval u Masaryka jako jeho osobní tajemník a archivář. Aktivně se účastnil protifašistických hnutí, než byl zatknut gestapem a popraven. Oba muže nespojuje pouze působení v Praze, ale i studium na prostějovském gymnáziu. Oba kameny proto spolek uložil před současné Gymnázium Jiřího Wolkera.
Projekt Stolperstein je výtvorem německého umělce Demniga Guntera. Iniciativa, která oficiálně odstartovala svou tradici položením prvního kamene v roce 1995, se následně rozšířila do více než 20 evropských zemí. Celkově se v Evropě nachází přes 90 000 kamenů, které připomínají osudy židovských obyvatel a ostatních obětí nacistického režimu. Jejich počet se i nadále díky lokálním iniciativám, na které mohou přispět i běžní občané, zvyšuje. V České republice mají lidé možnost o kameny „klopýtnout“ a přemýšlet o minulosti například v Praze, Olomouci, Turnově, Liberci a ve mnoha dalších městech. Jak sám uvedl zakladatel projektu: „Člověk je zapomenut teprve tehdy, když je zapomenuto jeho jméno.“
Autor: Tereza Stryková
Osudy pražských Židů žijících za Protektorátu přibližuje aplikace MemoGIS Praha. Ta v sobě skrývá příběhy desetitisíců lidí.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: prostejovsky.denik.cz, stolpersteine.eu, hanackyjeruzalem.cz
Foto: hanackyjeruzalem.cz
