Poté, co skupina badatelů v roce 1748 objevila téměř dokonale uchované město pod vrstvou ztuhlého popela a pemzy, se našly před městskými hradbami velké hromady odpadu. Původně se předpokládalo, že se hromady vytvořily z trosek po zemětřesení, které Pompeje zasáhlo 17 let před katastrofou. Nyní ale vědci odhalili pravý význam tohoto skladiště. Obyvatelé města zde skladovali roztříděný odpadový materiál k dalšímu využití.
Americká profesorka Allison Emmersonová společně s archeology Stevenem Ellisem a Kevinem Dicusem zkoumala, jak bylo dávné město postaveno. „Zjistili jsme, že část města byla vybudována z odpadů. Hromady před vnějšími hradbami nebyly materiál, kterého se chtěli zbavit. Vyvážel se za hradby, kde se shromažďoval a třídil, a poté se prodal k dalšímu využití,“ řekla Emmersonová pro server The Guardian. Odpadky byly naskládané kolem téměř celé vnější severní části hradeb a na několika dalších místech. Některé z hromad byly několik metrů vysoké a obsahovaly kousky keramiky a sádrové omítky, které bylo možné znovu použít jako stavební materiál.
„Dříve se předpokládalo, že všechny tyto odpady tvořily trosky, které byly vyvezeny z města po zemětřesení, aby nepřekážely v každodenním životě,“ vysvětlila vědkyně. „Ale při práci v Pompejích jsem viděla, že se město rozrůstalo do rozvinutých předměstí za hradbami. Proto nedává smysl, že by byla tato předměstí zároveň používána jako skládky,“ dodala.
Půdní vzorky odhalily původ odpadu
Emmersonová a její kolegové použili vzorky půdy, s jejichž pomocí sledovali pohyb odpadního materiálu. „Půda, kterou jsme vykopali, se liší podle toho, kde byl odpad původně ponechán,“ vysvětlila. „Odpady vyhozené na taková místa, jako jsou latríny nebo septiky, po sobě nechávají bohatší, organickou půdu. Naopak odpady, které se v průběhu času nahromadily na ulicích nebo za městem, zanechávají mnohem více písčitou půdu.“ Tento rozdíl jim umožnil zjistit, zda odpad vznikl tam, kde ho našli, nebo byl dovezen z jiného místa k novému použití.
„Pompejané žili mnohem blíž u svých odpadků, než by většině z nás připadalo přijatelné. Ale nebylo to proto, že městu chyběla infrastruktura a že by se neobtěžovali cokoli dělat,“ uvedla Emmersonová. „Bylo to naopak díky tomu, že jejich systém městské výstavby byl zorganizovaný podle jiných zásad,“ uzavřela.
Pozůstatky vil, obchodů, lázní nebo i nevěstinců nám napovídají, jak vypadal život v Pompejích předtím, než město v roce 79 našeho letopočtu zahalil sopečný popel z Vesuvu a zemřelo nejméně 2000 lidí. Staří Římané byli zkušenými inženýry, dokázali si poradit s podlahovým vytápěním, budováním akvaduktů a dokonce stavbami za použití betonu. Dnes je historické město na seznamu Světového dědictví UNESCO a za normálních okolností sem ročně zavítá 2,5 milionu návštěvníků.
Autor: Tereza Vaňková
V posledních letech se čím dál více měst i států snaží podporovat recyklaci a třídění odpadu, například německé město Kiel se připojilo k celosvětové iniciativě Zero Waste. Čína se zase snaží řešit problematiku plastů a postupně chtějí jejich zemi od jednorázových plastů osvobodit.
Zdroj: ČT24, The Guardian
Foto: Pixabay, The Guardian
